Investice do jádra a plynu budou ze strany EU dočasně považovány za udržitelné

Komise v taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko

Na dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie mají členské země Evropské unie odlišné názory.

• Dánsko či Nizozemsko si nepřály uznat plyn, který podle nich stále produkuje hodně CO₂.
• Rakousku, Německu či Španělsku zase vadilo jádro, a to zejména kvůli obavám z likvidace jaderného odpadu.
• Naopak Česko, Polsko a hlavně Francie se zasazovaly o to, aby jádro v taxonomii zůstalo.

Komise v taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu.

Dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie hodnotí ČEZ jako pozitivní posun

„Má smysl se ozvat. Platí to i v případě projednávání klíčových parametrů taxonomie EU. Dosáhli jsme pozitivního posunu, abychom byli schopni úspěšně transformovat naši energetiku, a tedy i ekonomiku na bezemisní," uvedl generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Beneš vyzdvihl právě u plynu zrušené dílčí termíny na dekarbonizaci plynových zdrojů a stanovení zlomového termínu 31. prosince 2035 pro nové projekty.

Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu, k návrhu taxonomie Evropské komise řekla:

Z pohledu českého plynárenství považujeme za krok správným směrem odstranění podmínky, aby byl při výrobě elektřiny a tepla zemní plyn již od roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny. Nicméně upozorňujeme na nevhodné zachování požadavku, aby byl zemní plyn do konce roku 2035 u nových elektráren a tepláren zcela nahrazen vodíkem nebo biometanem tak, aby tyto zdroje splnily nároky taxonomie.

Takové ustanovení považujeme za příliš ambiciózní s ohledem na předpokládanou nedostatečnou technologickou připravenost a dostatečnou disponibilitu nízkoemisních a obnovitelných plynů v tomto časovém horizontu.

Stanovisko Martina Hájka, ředitele Teplárenského sdružení ČR:

Vítáme, že došlo ke zmírnění původně zcela nerealistických požadavků ohledně rychlosti přechodu na plyn z obnovitelných zdrojů. Nicméně stále platí velmi ambiciózní požadavek úplné náhrady fosilního plynu do roku 2035. Je třeba zdůraznit, že provozovatelé tepláren nemají zajištění dostatečného množství nefosilních plynů ve svých rukou a panuje velká nejistota, jak vůbec bude plynárenský trh organizován, protože jeho reforma je v počáteční fázi legislativního návrhu, který Komise představila teprve v prosinci loňského roku. Jen samotné teplárenství by pro odchod od uhlí potřebovalo prakticky veškeré domácí zdroje biometanu, s nimiž počítají současné plány České republiky do roku 2030. Obnovitelné plyny však mají být využívány také v dopravě a dalších sektorech. Je tedy zřejmé, že výrobu obnovitelných plynů bude v ČR potřeba akcelerovat a navýšit. Bude také potřeba rychle vyjasnit, za jakých podmínek bude možné nízkoemisní plyny transportovat stávající plynárenskou soustavou. Delegovaný akt obsahuje řadu velmi podrobných podmínek. U některých stále přetrvávají nejasnosti ohledně jejich aplikace a bude ještě potřeba jejich vysvětlení ze strany Evropské komise.

Vyjádření EGÚ Brno k publikaci taxonomie Evropské komise pro podporu ekologických investic:

Taxonomii vnímáme jako jistou podobu kompromisu učiněného v roce 2022 s tím, že jde o velmi mírné otočení kormidlem z toho, co je v energetice nemožné do možného. O tom, že se dotčená problematika bude vyvíjet po jiné trajektorii, než by naznačovalo povrchní čtení záměrů EU, dnes málokdo pochybuje.

Je třeba říci, že Taxonomie je specifikací technologií, které EU uznává jako udržitelné a přínosné pro nízkouhlíkovou budoucnost a hodlá je podporovat. Ani provoz, ani investice do zařízení, které nejsou v souladu s Taxonomií, nebudou automaticky zakázány. Přestanou být jen preferovány a nyní se těžko odhaduje, jaký to bude mít dopad. Interpretace dopadů Taxonomie je složitá, protože jde o kombinaci termínů, parametrů a to vše prozatím jen v oblasti podpory realizací ze strany EU, přičemž důsledky Taxonomie se výrazněji projeví až po roce 2030.

Jaderné technologie současné generace v Taxonomii zůstaly, nicméně pro rozhodnutí o modernizaci již realizovaných zařízení je třeba splnit termín 2040 a do roku 2045 by mělo být vydáno povolení k realizaci nových zařízení. To můžeme vnímat jako úspěch, protože EK je v podpoře jaderných zdrojů velmi nejednotná a některé státy hrozí dokonce žalobami. Zůstala rovněž diskutovaná povinnost vybudovat jaderné úložiště do roku 2050. Tato podmínka se zdá splnitelná, byť nepříjemná, protože realizace bude velmi nákladná.

Pokud jde o zemní plyn, v Taxonomii byl odstraněn termín roku 2026 pro 30% podíl nízkouhlíkových plynů. Nicméně povinnost 100% podílu po roce 2035 je zachována. To vše platí pro nová energetická zařízení spalující plyn s vydáním povolení k realizaci po roce 2030. Další omezení zůstala beze změny. Jde tedy o velmi mírný ústupek, přičemž navrhované podmínky představují stále obrovský problém pro podporu náhrady uhlí, jehož řešení je mimo možnosti nejen české energetiky. Některé státy pravděpodobně počítají s tím, že mají již postaveno a že jsou do roku 2030 schopny dostat ještě povolení k realizaci plynových projektů, které potřebují.

Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGÚ Brno