Cíle Evropské komise, aby EU k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce nesmírně ambiciózní.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá definicí energeticky flexibilní budovy, jejího vlivu na stabilitu okolní sítě s plánovaným vzrůstajícím podílem energie z obnovitelných zdrojů a možnosti využití tepelně akumulačních vlastností stavebních konstrukcí. Článek dále rozebírá vybranou metodiku pro hodnocení energetické flexibility budovy a uvádí příklad tepelně aktivovaných stavebních konstrukcí.
V loňském roce se k síti připojilo hned devět nových jaderných bloků o celkovém výkonu 10 400 MW. V roce 2018 rovněž čtyři bloky zahájily výstavbu, naopak definitivně odpojeny byly tři. Světová jaderná asociace WNA očekává, že by letos mohlo být zprovozněno čtrnáct nových reaktorů, včetně tří evropských.
Přechodem na zemní plyn z uhlí a ropných produktů lze snížit emise CO2. Jednoduchá chemická struktura zemního plynu jej umožňuje vyrábět z bioplynu a zvýšit podíl OZE. Pokud opustíme jadernou energetiku, tak podíl zemního plynu na státní bilanci výrazně stoupne. Ve vytápění si zemní plyn jako zdroj tepla udrží význam.
Účastníci mezinárodního kulatého stolu se shodli, že klíčem pro přechod na efektivní nízkouhlíkovou ekonomiku je další rozvoj obnovitelných zdrojů i zvyšování energetické účinnosti ekonomiky. V debatě vystoupili renomovaní experti z Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA), Agora Energiewende i zástupci českých firem, kteří se zaměřují na rozvoj moderní energetiky, například Energon holding nebo ČSOB.
Evropa může mít prospěch z duálního systému energetických nosičů, který maximálně využívá elektroenergetických a plynárenských sítí, aby dosáhl dekarbonizace nákladově efektivním způsobem. Dosažení dekarbonizace prostřednictvím využití těchto sítí (tzv. sektorová integrace) je vyváženějším, bezpečnějším, levnějším a hospodárnějším řešením než "plná elektrifikace“.