Emisní normy pro evropské automobilky jsou nastaveny tak, že bez výroby elektromobilů nebudou od roku 2020 schopny dostat průměrné emise flotily svých modelů pod 95 g CO₂/km. Všechny evropské automobilky tak s výrobou a prodejem elektromobilů počítají.

Energetika se postupně mění, mění se i struktura zaměstnanosti lidí. Lidé v oborech spojených s tradiční energetikou ztrácejí dlouhodobou perspektivu zaměstnání, jiné možnost se zase otevírají. Jednou z nich jsou obnovitelné zdroje, alespoň v Německu.

Překročení termínu předání údajů o výrobě elektřiny nemá dopad do existence práva na podporu a neznamená ztrátu nároku na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie, má však dopad na termín poskytnutí podpory.

Každý den v letošním roce bude potřeba o 279 000 barelů ropy méně. Důvod? Čína rozšiřuje svou flotilu elektrických autobusů v rozsahu celé londýnské MHD každých pět týdnů.

Evropský parlament v lednu odhlasoval 35% cíl pro úspory energie a 35% podíl OZE v energetice pro rok 2030. Europoslanec Evžen Tošenovský varuje, že to českou ekonomiku může stát miliardy.

Evropský parlament minulý týden odhlasoval 35% cíl pro úspory energie a 35% podíl OZE v energetice pro rok 2030. Argumentuje čistším ovzduším, vyššími úsporami a růstem pracovních míst. Na slavnostním zahájení výstavy Infotherma 2018 však k tomuto rozhodnutí zaznívaly zejména kritické hlasy.

Účastníkům klimatické konference v Bonnu ani dva týdny intenzivních jednání bohužel nestačily k výraznějšímu posunu v přípravě souboru konkrétních pravidel pro naplnění cílů Pařížské dohody.

Listopadová konference OSN o globální změně klimatu v Bonnu měla upřesnit naplňování Pařížské dohody po roce 2020. Podařilo se to?

S novým rokem i novou vládou se pojí mnohá očekávání a česká energetika nové impulzy nepochybně potřebuje. Stagnující obnovitelné zdroje, obtíže s čerpáním prostředků na energetickou efektivitu, otevřená debata o stavbě nových jaderných bloků, posilování spolupráce v rámci evropské Energetické unie nebo naplňování Pařížské dohody o ochraně klimatu – to je jen několik vybraných úkolů, jež čekají na posun.

Před nedávným uvedením televizního pořadu Otázky Václava Moravce byla poslední zmínka o Nové tarifní soustavě v srpnu 2016. V ní byly zobecněny výsledky veřejného konzultačního procesu k Nové tarifní soustavě, která byla odsunuta na rok 2019. Rok 2019 se rychle blíží. Co se děje s tímto dříve velmi sledovaným tématem? Jaké jsou názory vlivných odborníků?

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 28. listopadu navrhl ambicióznější cíle pro Evropskou klimatickou politiku pro rok 2030. Jejich naplnění si vyžádá obří investice v mnoha oborech.

Vydání cenových rozhodnutí Energetickým regulačním úřadem je spjato se změnou, nejčastěji se zvýšením cen energie pro konečné spotřebitele. Není divu, že toto období zajímá nejen dodavatele, ale i novináře a veřejnost. Ceny komodit na trhu se zvyšují, budeme platit také více kvůli cenovému rozhodnutí? Kde a jak si zvýšení nákladů lze zkontrolovat?

Regulované ceny elektřiny pro příští rok v průměru klesnou pro zákazníky připojené na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, mírně naopak vzrostou pro domácnosti a malé podnikatele. Nárůst cen pro zákazníky na hladině nízkého napětí pohybovat na úrovni 2,5 % a po odečtení inflace tak půjde o změnu v desetinách procenta.

Druhá vlna kotlíkových dotací právě probíhá a mezi všechny kraje ČR je rozděleno 3,4 miliardy korun na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním za nové nízkoemisní tepelné zdroje. Cíl pro druhou vlnu kotlíkových dotací je výměna dalších 35 tisíc starých kotlů do konce roku 2019.

„Kdo zvládne splnit podmínky emisních regulací a bude schopen vyrábět elektřinu po roce 2022, bude se mít dobře, protože elektřina bude drahá,“ konstatoval Martin Hájek na konferenci Dny kogenerace 2017, kterou každoročně pořádá sdružení COGEN CZECH.

Špičkovací stanice založená na akumulaci elektrické energie pomůže se snížením připojovacího výkonu a s hlídáním čtvrthodinového odběrového limitu. Nikoliv jen se zvýšeným využitím elektrické energie vyrobené fotovoltaicky. Změny v konstrukci elektrických otopných těles vynucuje energetická legislativa. Platit budou od 1. ledna 2018.

Japonsko je jediná země, která byla v dějinách lidstva obětí atomových bombových útoků. Přesto Japonsko méně než deset let po bombardování Hirošimy a Nagasaki překvapivě začalo využívat jadernou energii ke svému ekonomickému růstu.

Zabezpečení státních institucí i firem proti kybernetickým útokům se neobejde bez vzdělávání zaměstnanců a koncových uživatelů. Stoprocentní obranu před útoky hackerů nelze zajistit, navíc by byla kontraproduktivní. Shodli se na tom řečníci na diskusním setkání s názvem „Jsme připraveni na kybernetický útok?“.

Zhruba tak by se vyjádřit dilema, které vzniklo v diskuzi na kulatém stolu kanceláře Evropského parlamentu, který pořádala Aliance pro energetickou soběstačnost v pátek 9. 6. v Praze. Téma setkání bylo „Česko jako evropský hráč v energetice.“