Likvidace následků těžby uranu stála přes 50 miliard a další desítky ještě bude

Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik [1].

Za dobu provozování chemické těžby uranu v oblasti severočeské křídy od roku 1968 do roku 1996 bylo do podzemí prostřednictvím technologických roztoků vtlačeno téměř 4,1 mil. tun kyseliny sírové, 320 tis. tun kyseliny dusičné, 111 tis. tun čpavku a 26 tis. tun kyseliny fluorovodíkové. To způsobilo obrovské znečištění a zamoření podzemních rezervoárů vod. Ještě i dnes na základě provedené aktuálních rizikové analýzy: „existuje reálné extrémně vysoké a nepřijatelné riziko expozice, jak vodních zdrojů hromadného zásobování obyvatel pitnou vodou v okolí měst Mimoň a Doksy, tak i vodních a na vodu vázaných ekosystémů horní Ploučnice a jejích přítoků.“ [2]. Za posledních dvacet let, kdy zde probíhají sanační práce, již bylo z podzemních vod „vyvedeno“ 1,7 milionu tun radioaktivních látek, 1,1 milionu tun síranů a přes 30 milionů tun sloučenin amoniaku.

Přečtěte si také Těžba uranu v České republice Přečíst článek

Nejde však o jediné toxické pozůstatky po působení uranového průmyslu v Česku. V krajině zůstává 368 odvalů po hornické těžbě uranové rudy o objemu 48 milionu m³ a 18 odkališť s radioaktivním rmutem o celkovém objemu 55,7 milonu m³ [3].

Přes vysoký účet, který nám vystavila těžba a zpracování uranu, chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu její pokračování. I přes velmi malé zásoby, které nemají výraznější šanci přispět k naší energetické bezpečnosti, trvá snaha státního podniku DIAMO získat povolení Ministerstva životního prostředí pro průzkum ložiska uranu Brzkov na Vysočině s cílem přípravy otevření nového uranového dolu. Ten by si společně s novou úpravnu uranu vyžádal investici několika miliard korun [4]. Výhledově jsou pak zkoumány i zásoby uranu v severočeské křídě těžitelné opět cestou chemického loužení.

Edvard Sequens, energetický konzultant Cally řekl: „Pokud nechceme zavírat oči nad důsledky těžby a zpracování uranu, ale také nad problémem po statisíce let vysoce nebezpečných jaderných odpadů, nemůžeme označit jadernou energetiku za čistou. Neoživujme duchy uranové minulosti v podobě nových uranových dolů, české energetické bezpečnosti nepomohou.“

Poznámky:

1. Zpráva o postupu prací a čerpání finančních prostředků na úhradu nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem v rozsahu usnesení vlády ze dne 21. června 2010 č. 483 ve znění usnesení vlády ze dne 4. září 2017 č. 610 a jeho další financování v letech 2023 až 2027, čj. 189/22, vzata na vědomí vládou 9. 3. 2022.
2. Firma Ochrana podzemních vod, s. r. o. (RNDr. Zbyněk Vencelides, Ph.D., Marta Hašková), zpracovala v říjnu 2021 na základě vyhodnocení a komplexní interpretace všech dosud provedených průzkumných, výzkumných a ověřovacích prací předběžnou Aktualizovanou analýzu rizik pro areál Dolu chemické těžby o. z. Těžba a úprava uranu, DIAMO, s. p..
3. Souhrnná informace o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za rok 2020, Diamo, s.p.
4. Podle „Zprávy k návrhu dalšího postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a předpokladech další možné těžby uranu v ČR”, Ministerstvo průmyslu a obchodu, listopad 2014 a „Studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov – Souhrnná zpráva”, GEAM, 29. 4. 2014 by jen investice do stavby nového dolu převýšily 2 miliardy korun, další miliardové náklady by přinesla rekonstrukce chemické úpravny a odkališť v Dolní Rožínce, kam by se vytěžená uranová ruda z Brzkova měla převážet.