Otevřený rozhovor s Ing. Miroslavem Marešem, předsedou Asociace energetických auditorů o nové podobě zákona o hospodaření energií, o kvalitě současných dokumentů v rámci zákona, o dotačních titulech, o povinné certifikaci budov.
Již od r. 1980 jsou v Dánsku nové technologie zaměřeny na snižování CO2 bez zvyšování spotřeby energií. Ambicí do r. 2020 je 12% snížení energetické zátěže, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů o 35%, o 50% zvýšit podíl výroby větrné energie. Do roku 2050 se potom zcela obejít bez fosilních paliv.
Článek se zabývá nesmírně aktuální problematikou navrhování energeticky pasivních domů. Autorka prostřednictvím parametrických studií zkoumala vliv jednotlivých návrhových prvků na energetické vlastnosti pasivních domů. Pro tento účel vybrala čtyři základní modelové objekty, pro které příslušné studie realizovala.
Na IBF v Brně proběhla diskuse s názvem „Časovaná bomba z Bruselu“, nebo naděje pro evropské stavebnictví?, která se zamyslela nad zaváděním evropské směrnice k energetické náročnosti budov v rámci politiky „20-20-20“. Názory prezentovali A. Brotánek, L. Urbášek, I. Plocková, J. Hirš a S. Římánková.
Jubilejní 10. ročník soutěžní přehlídky TOP DOMY, zná mezi 15 nejlepšími realizacemi své vítěze. Oceněné návrhy v kategorii „Pasivní TOP DŮM“ zaštítila společnost ROCKWOOL, a.s., která vyrábí kamennou vlnu především pro stavby, kde je nadstandardní tloušťka izolací naprostou nezbytností. Od roku 2020 bude muset být každá nová stavba postavena v pasivním standardu, což znamená, že její spotřeba tepla bude nižší než 15 kWh/m2.
V souvislosti s novou normou ČSN 730540 z r.2011 se musely doplňovat a přepracovávat energetické štítky obálky budovy pro potřeby dotačního titulu OPŽP. Změna má výpočtově vliv i na vyhodnocení energetické náročnosti při zpracování PENB. Mají se již projekty rekonstrukcí a novostaveb vyhodnocovat podle nových požadavků?
Recenzovaný Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Článek uvádí příklad kontroly tepelné soustavy se staršími atmosférickými plynovými kotli v rodinném domku bez zateplení. Technické detaily z kontroly jsou doplněny i závěrečnou zprávou jako výsledkem kontroly.
Recenzovaný Dodávka plynu nebo elektřiny je natolik důležitá, že řada odběratelů nechce riskovat její případné přerušení při změně dodavatele. Nová legislativní pravidla definovaná v novele Energetického zákona č. 458/2000 Sb. (ve znění zákona č. 211/2011 Sb.) ale vyplňují dosavadní mezery v legislativě a reagují na vývoj tržního prostředí.
Autoři si v příspěvku kladou za cíl vyhodnotit ekonomickou efektivnost výběru systému vytápění pro instalaci v rodinných pasivních domech a porovnání se stejnými systémy použitými v běžné výstavbě. Porovnání systémů vytápění bylo provedeno na základě reálných cenových nabídek a ceníků odpovídajících cenové úrovni prvního pololetí 2011. Práce je založena na případové studii modelového pasivního domu.
Kontrola otopné soustavy běžného RD trvá asi 1 hod, hodnotí se 7 kritérií. Výsledkem je bodové ohodnocení, ze kterého je zřejmý vliv jednotlivých kritérií na celkovou efektivitu soustavy a barevně jsou znázorněny části otopné soustavy od optimální až po zvláště neefektivní. Postup hodnocení je v Příručce pro kontrolu tepelné soustavy.
Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.