Článek je prvním ze série článků o výsledcích výzkumného projektu zaměřeného na hledání efektivních úsporných opatření pro snižování energetické náročnosti panelových budov a na snižování environmentální zátěže jejich provozu.
Od roku 2000 platí norma ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody, která až do roku 2008 souběžně s normou ČSN 06 0210 sloužila k hodnocení podlahových konstrukcí objektů na zemině. Použití ISO normy přináší zcela nové principy konstruování, diametrálně odlišné od po několik desetiletí používaných konstrukčních zásad a doporučení.
Parametrické studie a citlivostní analýzy, aplikované na výpočet potřeby tepla na vytápění, ukazují, že se pasivní solární zisky u dobře zateplených budov projevují jako velmi významný, ale zároveň poměrně nevyzpytatelný a obtížně definovatelný zdroj. Jde o hodnotu proměnlivou a do značné míry nespolehlivou.
V českém tisku můžeme pozorovat výrazně vyšší frekvenci výrazů jako je pasivní dům, energeticky úsporná výstavba, zejména ve spojení s dotačním programem Zelená úsporám. Stále ale platí, že realizovaných domů v pasivním standardu je velmi málo, navíc u některých takto označovaných domů mohou být jistě i pochyby o skutečných vlastnostech. Nejbližší období ukáže, jak reálný je požadavek Evropského parlamentu zavést pasivní domy jako běžný standard novostaveb. Spíše než o technický problém se zřejmě jedná o problém společenský, problém připravenosti odborníků, akceptování veřejností apod.
Šetrnost budov se dnes stala trendem, je však potřeba uvědomit si, že environmentálně šetrná architektura není pouze módním výstřelkem, nýbrž by se měla stát podmínkou pro každou novou stavbu. Objekty Národního divadla jsou příkladem, že i technologie z dob minulých je možno upravit podle zásad šetrných budov.
Problematika oken a balkonů – otvorových výplní – je velice rozsáhlá a obsahuje mnoho požadavků. Proto vznikla příručka „Technické podmínky pro koupi a montáž oken“, která se snaží jednoduchou, ale vše obsahující formou popsat požadavky na okna tak, aby i méně znalý technik mohl vůči dodavateli uplatňovat svoje požadavky. V článku je úvodní text této příručky, která je k dispozici ke stažení.
Takový je stěžejní dojem z konference Pasivní domy, která proběhla na konci října 2009 v Bratislavě. Tématem tiskové konference, pořádané během prvního dne jednání, bylo zejména vzdělávání nastupujících odborníků, jako nástroj k prosazování energeticky pasivní výstavby. Na otázky odpovídali prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., prof. Ing. arch. Robert Špaček, CSc., prof. Dr. Wolfgang Feist a Ing. arch. Lorant Krajcsovics, PhD.
Z prostředků programu Zelená úsporám nelze financovat nic jiného než některé části zateplení domu. Je to prakticky 9 položek z celkového počtu 38, které podporujeme v rámci celkové rekonstrukce domu programu PANEL, který se ukázal jako velmi úspěšný, řekl JUDr. Wagner ve své přednášce. Článek je druhou reportáží z probíhající konference.
Energetická náročnost budov se v době zvyšujících se cen energií stává velmi aktuální. Při zlepšujících se tepelně-technických vlastnostech stavebních konstrukcí se zvyšuje podíl tepelné ztráty větráním na celkové energetické náročnosti budovy. Množství přiváděného větracího vzduchu má vliv nejen na stav vnitřního prostředí, ale také na spotřebu energie.
Vykonávacia vyhláška č. 625/2006 Z.z. k zákonu 555/2005 Z.z. určuje postup na hodnotenie energetickej hospodárnosti budov. Na vyhotovenie energetického certifikátu je možné použiť výpočtové normalizované hodnotenie, alebo prevádzkové hodnotenie z nameranej spotreby energie pre existujúce budovy. Škála pre zaradenie budovy do energetickej triedy je pre obe hodnotenia rovnaká. Potrebná je preto úprava nameranej spotreby energie na normalizované podmienky.
Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.
V předchozím díle byly popsány dvě možnosti přístupu k zateplení rodinného domu s využitím dotace z programu Zelená úsporám. Jednalo se o podmínky vypsané na samém počátku tohoto programu s úpravou z počátku června tohoto roku. Nyní si představíme, jakým způsobem bude ovlivněno hodnocení stejných rodinných domů, které byly použity jako příklad v předchozím díle, podle nových podmínek programu, které vešly v platnost 17.8.2009.