Směrnice EU, kterou novela do české legislativy zavádí, podle Klause nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a EU lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré.

Řešení navrhované společností Grundfos by ušetřilo v jednom hotelu 20,296 kWh/rok a snížilo by energetickou spotřebu z 26,762 na 6,466 kWh/rok. V druhém hotelu by navrhované řešení zajistilo až 70% úspory nákladů na spotřebu energie oběhových čerpadel systému teplé vody s dobou návratnosti do 2,5 let.

Při zateplování rodinných a bytových domů majitelé často zapomínají na následnou regulaci otopné soustavy. Správným nastavením však lze ušetřit průměrně 17,5 % nákladů na vytápění. Ukazují to statistiky společnosti ENBRA, která se již 21 let zabývá technickým zařízením budov.

2 názory na energetickou rekonstrukci: Podle zkušeností odborníka začíná nejúčinnější modernizace budov a snižování spotřeby energie uvnitř budovy a je nutné se věnovat vzduchotechnice a výměně oken. A samozřejmě je důležitá i izolace, i když ta může představovat další problémy.

V tématech odborné konference bude např. novela zákona č. 406/2000 Sb. a vyhlášky č. 148/2007 Sb. ve vazbě na aktuální dotační tituly a energetický management budov, reakce na rozdíly v energetickém hodnocení budov podle stávající a nové legislativy, komentář konkrétních příkladů.

K EPBD II: Přesná definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie je v pravomoci členských států. HK ČR se velmi snaží na udržení nákladů za ceny energetických průkazů budov. K CZT: Problematika CZT je velmi složitá a reaguje na mnoho různých zájmů. Byznys klesá, ale je nutná rekonstrukce.

Otevřený rozhovor s Ing. Miroslavem Marešem, předsedou Asociace energetických auditorů o nové podobě zákona o hospodaření energií, o kvalitě současných dokumentů v rámci zákona, o dotačních titulech, o povinné certifikaci budov.

Již od r. 1980 jsou v Dánsku nové technologie zaměřeny na snižování CO₂ bez zvyšování spotřeby energií. Ambicí do r. 2020 je 12% snížení energetické zátěže, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů o 35%, o 50% zvýšit podíl výroby větrné energie. Do roku 2050 se potom zcela obejít bez fosilních paliv.

Stavebnictví má velkou šanci získat podporu, daleko větší než je tomu např. u dopravy. Existují velmi úspěšné projekty PPP s participací průmyslu. Pokud se zjistí, že program má nastavené podmínky o které není zájem, přístup ke změnám je z jejich strany je velmi pružný.

V říjnu 2011 vyšla nová verze ČSN 730540-2 „Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky“. Toto nové znění bylo však shledáno v rozporu s legislativou EU o volném pohybu zboží, a proto byla vydavatelem norem, ÚNMZ, vypracována změna, která vyšla letos v dubnu a která napravuje právní nedostatek normy.

Na IBF v Brně proběhla diskuse s názvem „Časovaná bomba z Bruselu“, nebo naděje pro evropské stavebnictví?, která se zamyslela nad zaváděním evropské směrnice k energetické náročnosti budov v rámci politiky „20-20-20“. Názory prezentovali A. Brotánek, L. Urbášek, I. Plocková, J. Hirš a S. Římánková.

Jubilejní 10. ročník soutěžní přehlídky TOP DOMY, zná mezi 15 nejlepšími realizacemi své vítěze. Oceněné návrhy v kategorii „Pasivní TOP DŮM“ zaštítila společnost ROCKWOOL, a.s., která vyrábí kamennou vlnu především pro stavby, kde je nadstandardní tloušťka izolací naprostou nezbytností. Od roku 2020 bude muset být každá nová stavba postavena v pasivním standardu, což znamená, že její spotřeba tepla bude nižší než 15 kWh/m².

V souvislosti s novou normou ČSN 730540 z r.2011 se musely doplňovat a přepracovávat energetické štítky obálky budovy pro potřeby dotačního titulu OPŽP. Změna má výpočtově vliv i na vyhodnocení energetické náročnosti při zpracování PENB. Mají se již projekty rekonstrukcí a novostaveb vyhodnocovat podle nových požadavků?

Energetické a ekonomické hodnocení je důležitým faktorem při hodnocení efektivity využívání obnovitelných zdrojů. Délka životnosti a náklady na údržbu komponentů jsou důležité i pro provoz budov.

Podle studie jsou investoři a realizátoři staveb informováni o zpřísňujících se požadavcích na energetickou náročnost budov a jsou rozhodnuti se na změny připravit sami nebo využít profesní komory. Zároveň ale očekávají, že stát zavede podpůrné finanční mechanismy.