Článek uvádí příklad hodnocení energetické náročnosti rodinného domu dle výpočtového postupu podle současné metodiky hodnocení energetické náročnosti budovy. Z příkladu vyplývá nereálnost dosažení pasivního standardu dalším zateplováním. Jako možnost přichází v úvahu pokrytí energetických požadavků na vytápění budov netradičními formami energií např. pomocí tepelných čerpadel spolu s fotovoltaickými systémy apod.
Vyznat se v „úsporách tepla“ je náročné i pro odborníky, natož pak pro laiky. Když nebudeme objekt vytápět, dojde v něm k úsporám 100 %, nebo k žádným? Vyznat se v úsporách znamená pracovat s naměřenými spotřebami, s gradenovou metodou, s převodem hodnot na tzv. „normálový rok N“ a úspory tepla vykazovat z rozdílu hodnot „normálových roků“. Podívejte se s námi, jak takové hodnocení dopadne.
Po realizaci energeticky úsporných opatření (zateplení obvodového pláště, výměna oken, hydraulické vyregulování vytápění, atd.) se sníží spotřeba energií na vypočtenou úroveň, na které sa udrží několik roků. Vyhodnocením množství ENCON projektů se zjistilo, že po 1 roce až 2 letech spotřeba energie začne znovu stoupat.
Sdružení CERPAD ve spolupráci se Státním fondem rozvoje bydlení (SFRB) uspořádalo na počátku měsíce setkání se zástupci státní správy, politiky a podnikateli a vydalo memorandum, které bylo zasláno orgánům státní správy a zákonodárcům. Z diskuse jednoznačně vyplynulo, že v přístupu státní správy k politice bydlení je celá řada rozporů.
Příručka obsahuje přehled doporučených konstrukcí Ytong pro obvodové stěny a střešní konstrukce a pomůže při dimenzování při dosažení potřebné kategorie energetického štítku nebo průkazu stavby a k přehledu vlivu parametrů jednotlivých konstrukcí nebo jejich tvarové charakteristiky na energetický standard stavby.
V článku je podána informace o činnosti mezinárodního centra AIVC (Air Infiltration and Ventilation Centre), které se v novém cyklu od roku 2011 do roku 2013 zaměří na strategii 20-20-20, která zavazuje členské země EU k úsporám energie v budovách. Je vysvětlena struktura AIVC a její úkoly jako mezinárodního informačního centra, které má napomoci nejenom členským zemím AIVC při řešení problematiky větrání v nově stavěných budovách, které budou muset splnit velmi přísné požadavky na těsnost.
Většina výzkumů v energeticky úsporném stavění se soustředí na konstrukci budov, použité materiály nebo využití alternativních zdrojů energie. Prediktivní regulátor využívá termodynamický model budovy a předpověď počasí a umožňuje předpovídat vývoj vnitřních teplot v krátkodobém horizontu, nastavení parametrů regulace pro optimalizaci ti a minimalizaci energetické náročnosti.
Cílem tohoto článku je představení možností úspory energií pomocí prediktivního regulátoru, který využívá termodynamický model budovy a předpovědi počasí. To umožňuje předpovídat vývoj vnitřních teplot v krátkodobém horizontu a na základě toho nastavení parametrů regulace tak, aby byly splněny požadavky na hodnoty vnitřních teplot a přitom byla minimalizována energetická náročnost.
Energetický audit dle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií, který je v současnosti používán, je pouze (českým) fotografickým snímkem aktuálního stavu organizace v době žádosti o dotaci. Norma 16001 má šanci stát se nástrojem výrazně účinnějším: totiž systematickým, dlouhodobě působícím a celoevropským.
