Vliv regulace teplé vody a dopady na cenu a spotřebu
I navzdory skutečnosti, že vyregulování soustav teplé vody je povinnost ze zákona, na rozdíl od vyregulování soustav ÚT, které byly ve velkém již realizovány, soustavy teplé vody jsou vyregulované sporadicky.
Úvod
Hydraulickým vyregulováním soustav tepelných zařízení se rozumí kromě vyregulování soustav ústředního topení (ÚT) i vyregulování teplé vody (TV). I navzdory skutečnosti, že vyregulování soustav TV je povinnost ze zákona, na rozdíl od vyregulování soustav ÚT, které byli ve velkém realizovány od roku 1998, soustavy TV jsou vyregulované sporadicky. Technická řešení regulace TV dokonce ani u novostaveb nebývají vždy ideální, a to i navzdory tomu, že dnes už máme k dispozici finančně dostupné technické prostředky a regulační ventily TV, které nám vyregulování značně zjednodušují. Problematice vyregulování TV a následné metodice kontroly vyregulování se již věnoval příspěvek uveřejněný ve sborníku konference VYTÁPĚNÍ 2011 „Zásady kontroly a udržování hydraulických systémů ÚT a TV“. Teoretickou část problematiky hydraulického vyregulování TV dobře popisuje Ing. František Vranay, PhD. v článku „Způsoby vyregulování rozvodů teplé vody“. Tento příspěvek si dává za úkol poukázat na opodstatněnost vyregulování TV z pohledu konečného zákazníka, investora a spotřebitele v jedné osobě a jeho peněženky.
1. Dodávka TV při nevyregulované soustavě je nespravedlivá
Dřív než přejdeme k samotným číslům, řekněme si pár faktů:
Pokud je soustava TV nevyregulovaná, všichni v rámci bytového domu platíme za 1 m3 teplé vody stejně, ale ne všichni ji máme stejně teplou! V konečném důsledku, každý z obyvatelů bytového domu za 1 m3 např. 38 °C teplé vody tedy zaplatí výrazně jinou částku!
Jak je to možné?
Jedním z hlavních a nejčastějších důvodů jsou samozřejmě nevyregulované rozvody teplé vody. Aby teplá voda v potrubích nevystydla, rozvody teplé vody jsou řešeny jako cirkulační, tj. ohřátá voda neustále cirkuluje v potrubích a je dohřívána na zdroji na požadovanou teplotu. To ale samo o sobě nestačí. I navzdory tomu někteří uživatelé musí dlouho odpouštět teplou vodu, než začne téct opravdu teplá. To, jaká teplá začne téct a po jakém čase, není u každého v bytovém domě stejné. Výsledkem je, že váš soused, který je blíže k hlavnímu vstupu TV, zaplatí za to samé jako vy méně. Vysvětlení je poměrně jednoduché. Čím pomaleji voda v potrubí cirkuluje, tím rychleji chladne. Čím jsou svislé rozvody teplé vody vzdálenější od zdroje, tím pomaleji v ní voda cirkuluje. Teplá voda má tendenci rychleji cirkulovat hlavně na prvních svislých stoupacích rozvodech TV a na poslední větvi stoupacích rozvodů TV, nejvzdálenější, cirkuluje pomaleji anebo vůbec. Pokud příčinou tohoto stavu nejsou jiné důvody, jako např. zanesení a neprůchodnost cirkulačních rozvodů, tuto nerovnováhu je možné vyřešit pouze montáží a správným nastavením vhodných regulačních ventilů na cirkulační potrubí jednotlivých svislých rozvodů TV. Pro lepší představu toho, co nás může stát nevyregulovaná soustava, byla vypracována právě následující studie nevyregulované a vyregulované soustavy teplé vody reálného bytového domu Floriánska 8-10 v Košicích.
2. Studie ceny TV pro odběratele při vyregulované a nevyregulované soustavě
Aby bylo možné porovnávat náklady odběratelů TV bytového domu, byla zvolena následující metodika:
Pro každého odběratele TV bytového domu byla vypočtena cena 1 m3 teplé vody s teplotou 38 °C namíchané ze studené a teplé vody. Takto byly přepočteny náklady na 1 m3 a 50m3 namíchané 38 °C teplé vody jednotlivých odběratelů při vyregulované a nevyregulované soustavě TV. Ceny energie na ohřev TV vycházely z reálných cen pro zvolený bytový dům za rok 2010. Pro studii byl použit bytový dům stavební soustavy T06B Floriánska 8-10, Košice. Jde o dvouvchodový, 4podlažní, 2×12 bytový dům, spolu se 6 cirkulačními stoupačkami TV. Zdroj ohřevu je domovní kompaktní předávací stanice nacházející se přímo v bytovém domě ve vchodě č. 10. Vzdálenost od zdroje po nejvzdálenější stoupačku je cca 14 metrů.
Vzorový bytový dům Floriánska 8-10, 4 patra, 2 vchody, 2×12 bytů, 6 stoupaček, soustava T06B, použité reálné ceny energie na ohřev za rok 2010.
| Parametry | Teplota °C |
|---|---|
| Teplota SV | 12 |
| Teplota TV OST výstup | 55 |
| Teplota TV na odběrných místech | 38 |
| Náklad na 1 m3 SV, TV | eur/m3 |
|---|---|
| SV | 2,29 € |
| TV | 10,86 € |
Obr. 1 Situační schéma bytového domu, zdroje, stupaček a odběrných míst použitých pro výpočty. Vyregulovaná a nevyregulovaná soustava.
Teploty TV na odběrných místech při vyregulované soustavě jsou první hodnoty v pořadí. Za nimi jsou hodnoty teploty nevyregulované soustavy TV. Pro přehlednost byly do porovnávání zahrnuty pouze první a poslední byty každé stoupačky.
Tab. 1 – Náklady u nevyregulované TV na 1 m3 TV jednotlivých odběrných míst seřazených vzestupně od nejmenšího po největší.
Tab. 2 – Náklady u vyregulované TV na 1 m3 TV jednotlivých odběrných míst seřazených vzestupně od nejmenšího po největší.
Graf 1
Graf 2
Graf 3
Graf 4
Graf 1, 2, 3, 4 – Náklady a rozdíly u nevyregulované a vyregulované soustavy TV jednotlivých odběrných míst.
Jak je vidět z tabulek a grafů, pro odběratele TV vzdálenějších od zdroje ohřevu při nevyregulované soustavě je cena stanoveného odběru 50 m3/rok TV výrazně vyšší oproti ostatním odběratelům. Odběr TV v rámci bytového domu je tedy vzhledem k rozdílné ceně pro jednotlivé odběratele nespravedlivý. Tento rozdíl je v tomto případě u nevyregulované soustavy a odběru 50m3/rok mezi nejvýhodnějším odběrným místem a nejnevýhodnějším odběrným místem 92 EUR. Tyto rozdíly v cenách za stejnou teplou vodu je možné eliminovat osazením regulačních armatur a funkčním hydraulickým vyregulováním soustavy TV.
Když tyto rozdíly cen vyjádříme v procentech, tak rozdíl mezi cenou 1 m3/38 °C TV mezi bytem s nejnižší cenou a nejvyšší je od 2 % do 38 %. U vyregulované soustavy jsou rozdíly v ceně od 2 % do 5 %.
Závěr
Technické zdůvodnění ani zákonná povinnost nedokáže vždy přesvědčit investora, vlastníka, či konečného uživatele soustav TV k jejich vyregulování. Argumentem pro vyregulování TV v takovém případě by mohlo být poukázání na nespravedlivé, rozdílné platby za teplou vodu jednotlivých bytů nevyregulovaného bytového domu. Argument, že tyto rozdíly v ceně za teplou vodu mezi jednotlivými byty mohou představovat i víc než 30 %, by mohl být dostatečným motivačním stimulem pro změnu přístupu a následné hydraulické vyregulování soustavy TV.
Literatura
- [1] Vyhláška č. 194/2007 Sb. kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům
- [2] Vyhláška č. 372/2001 Sb. kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
- [3] Skuhra, J. Služby poskytované při správě a provozu budov – provozně ekonomická příručka, Linde Praha, 2011
Článek zpracovává problematiku vyregulování cirkulačních rozvodů teplé vody z pohledu kvalitativní dodávky teplé vody a porovnání nákladů na přípravu TV z pohledu konečného rozúčtování. Pro doplnění článku a upřesnění některých údajů, je třeba uvést souvislost s českými právními v této chvíli platnými právními normami.
Kvalitu dodávky teplé vody určuje vyhláška MPO č. 194/2007 Sb. Vyhláška jasně uvádí, že teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku uspotřebitele teplotu 45–60 °C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček. Z tohoto pohledu není uvedený požadavek dodržen pouze u bytů č. 20 a 24. Je třeba uvést, že vyhláška dále stanovuje limity v podobě měrného ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody přiměření nebo stanovení spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody pro množství odebrané energie v teplé vodě, jinak řečeno vyhláška upravuje vztah dodavatel–odběratel. Pro nové budovy jsou pro budovy se zdrojem přípravy uvnitř budovy 0,17 GJ/m2.rok, nebo 0,25 GJ/m3, v případě přípravy teplé vody mimo budovu se jedná o 0,21 GJ/m2.rok, nebo 0,35 GJ/m3.
Rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu upravuje vyhláška MMR č. 372/2001 Sb. Je třeba zmínit, že rozúčtování nákladů na přípravu teplé vody by mělo být prováděno vícesložkově – zpravidla třísložkově.Za 1 m3 TV není účtována každému uživateli/bytové jednotce stejná suma za 1 m3. Náklady na teplou vodu se skládají ze dvou komodit a to pitné vody a tepla.
• Teplo je rozúčtováno dvousložkově, kdy 30 % nákladů na teplo připadá na složku základní a 70 % na složku spotřební. Rozúčtování základní složky se pak následně provádí v závislosti na podlahové ploše bytů. Spotřební složka je pak rozdělena v závislosti na náměrech vodoměrů pro teplou vodu.
• Náklady na spotřebovanou vodu se skládají z nákladů na vodné a stočné a rozdělí se poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u koncových spotřebitelů.
Z výše uvedeného je jasné, že cena za 1 m3 teplé vody se může v jednotlivých zúčtovacích jednotkách, bytech, lišit v závislosti na množství spotřebované TV (čím menší spotřeba, tím více se musí uživatel podílet na tepelných ztrátách rozvodů a přípravy TV v podobě základní složky).
U prezentovaného příkladu není uveden způsob rozúčtování, nicméně jak bylo již uvedeno, není možné rozúčtování nákladů na TV vztahovat pouze ke spotřebovanému množství na 1 m3 teplé vody. Vyregulování rozvodů teplé vody vede nezpochybnitelně ke kvalitativnímu a kvantitativnímu zlepšení dodávky teplé vody ke konečnému spotřebiteli, nicméně absolutní procento úspory nákladů může být sníženo systémem spravedlivého rozúčtování mezi konečné spotřebitele – sdílením společné služby a podílením se na provozu této služby v podobě základní složky.
Hydraulic control of heating systems means - except hydraulic control of central heating - hot water system control. Despite the fact that hot water system control is the duty of the law, unlike hydraulic control of heating systems that have been implemented since 1998, hot water systems are controlled sporadically.