logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Implementace směrnice č. 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov a novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií – I. díl

První díl článku se věnuje popisu a přehlednému porovnání požadavků na energetickou náročnost budov podle původní a nové směrnice o energetické náročnosti budov. Upozorňuje na nově zavedené pojmy „nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost“ a „budova s téměř nulovou spotřebou energie“. V oblasti kontroly kotlů nově zavádí posouzení dimenzování kotle ve vztahu k požadavkům budovy.

Reklama

1. Důvod úpravy zákona:

Úprava zákona č. 406/2000 Sb. vyplývá z  implementace evropské legislativy. Jedná se o  implementaci směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov a dále o dílčí implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

2. Informace a podrobnosti k implementovaným směrnicím:

Směrnice 2010/31/EU hradila původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov.

Původní směrnice o energetické náročnosti popisovala 4 oblasti. Jednalo se o požadavky na zavedení kontroly účinnosti kotlů, požadavky na zavedení kontroly klimatizačních systémů, požadavky na energetickou náročnost budov a vydávání certifikátů energetické náročnosti budov a požadavky na nezávislé odborné osoby oprávněné provádět kontrolu kotlů, kontrolu klimatizačních systémů a vypracovat průkaz energetické náročnosti budov a na nezávislý kontrolní systém.

Zmíněné 4 oblasti v původní směrnici z roku 2002 zachovává také nová směrnice 2010/31/EU z roku 2010. Nová směrnice však některé oblasti a požadavky popisuje podrobněji a zavádí některé nové prvky. Týká se to hlavně oblasti energetické náročnosti budov a vydávání certifikátů energetické náročnosti budov. Kontroly účinnosti kotlů potom nová směrnice „přejmenovává“ technicky správně na pojem „kontroly otopných soustav“, který zahrnuje jak kontroly kotlů v budově, tak kontroly vnitřních rozvodů tepelné energie.

Oblast energetické náročnosti budov – v současné legislativě a směrnice 2010/31/EU:

Přehledné porovnání požadavků na energetickou náročnost budov podle původní a podle nové směrnice o energetické náročnosti budov uvádí tabulka 1.

Tab. 1 - Porovnání směrnice 2002/91/ES a směrnice 2010/31/EU – požadavky v oblasti energetické náročnosti budov

Směrnice 2002/91/ESSměrnice 2010/31/EU
požadavky v oblasti energetická náročnost budovpožadavky v oblasti energetická náročnost budov
1) metoda výpočtu,1) metoda výpočtu
2) požadavky na EN,2) min. požadavky na EN
3) požadavky na nové a stávající budovy3) nákladově optimální úroveň EN
4) certifikace EN budov4) požadavky na nové a stávající budovy
5) budovy s téměř nulovou spotřebou energie
6) finanční pobídky pro nulové budovy
7) certifikáty EN budov a jejich obsah, vydávání a vystavení

Oblast energetické náročnosti budov ze směrnice 2002/91/ES byla implementována do české národní legislativy v ustanovení § 6a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Toto ustanovení řešilo jak samotné požadavky na energetickou náročnost, tak také požadavky na certifikát energetické náročnosti budov a jeho náležitosti. V české legislativě (v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a ve vyhlášce č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov) je místo pojmu „certifikát“, který je uvedený ve směrnici, zaveden pojem „průkaz“. Další podrobnosti k tomuto ustanovení byly uvedeny v prováděcím právním předpisu, kterým je vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

V oblasti požadavků na energetickou náročnost budov nová směrnice o energetické náročnosti budov oproti směrnici z roku 2002 zavádí především dva nové pojmy a požadavky. Jedná se o pojem „nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost“ a o pojem „budova s téměř nulovou spotřebou energie“.

Definice nákladově optimální úrovní úrovně požadavků na energetickou náročnost budov je stanovena přímo ve směrnici a jedná se o úroveň požadavků na energetickou náročnost budov, která vede k nejnižším nákladům v oblasti energií. Srovnávací metodický rámec pro stanovení optimálních úrovní požadavků na energetickou náročnost budov a prvků budov je uveden v příloze III zmíněné směrnice. Dále Komise připravila Nařízení upřesňující informace pro srovnávací metodický rámec, které delegovaným aktem (prováděcím předpisem) ke směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie je také, spíše však obecně, zavedena v příslušné směrnici. Jde o budovu, jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I směrnice je velmi nízká. Velmi nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí. Dále nechává směrnice na jednotlivých členských státech, aby zmíněnou definici budovy konkrétně upřesnili s ohledem na technické a ekonomické možnosti v daném státě. V případě budov s téměř nulovou spotřebou energie má směrnice dva termínované požadavky. První je požadavek, aby po 31. prosinci 2018 byly všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci právě budovami s téměř nulovou spotřebou energie, a to z důvodu, aby veřejný sektor sloužil jako příklad. Druhý požadavek je, aby pro všechny nové budovy byla výše zmíněná podmínka splněna do 31. prosince 2020.

Oblast kontroly otopných soustav – v současné legislativě a směrnice 2010/31/EU:

Přehledné porovnání požadavků na kontrolu kotlů podle původní a podle nové směrnice o energetické náročnosti budov uvádí tabulka 2.

Tab. 2 - Porovnání směrnice 2002/91/ES a směrnice 2010/31/EU – požadavky v oblasti kontroly kotlů, resp. kontroly otopných soustav

Směrnice 2002/91/ESSměrnice 2010/31/EU
požadavky v oblasti kontroly kotlůpožadavky v oblasti kontroly otopných soustav
Pravidelné inspekcePravidelné inspekce
- kotle 20 až 100 kW- kotle 20 až 100 kW
- Nad 100 kW – 1 x 2 roky- Nad 100 kW – 1 x 2 roky
- Nad 100 kW plyn – 1 x 4 roky- Nad 100 kW plyn – 1 x 4 roky
Jednorázové kontroly+
- zařízení nad 20 kW, staří 15 let- Možnost různé četnosti kontroly (typ a výkon)
- posouzení dimenzování kotle- Posouzení dimenzování kotle
(opakovat pouze při změně)
- Možnost snížení četnosti
(je-li elektronický monitorovací a řídicí systém)

Oblast kontroly kotlů ze směrnice 2002/91/ES byla implementována do české národní legislativy v ustanovení § 6 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Další podrobnosti k tomuto ustanovení byly uvedeny v prováděcím právním předpisu, kterým je vyhláška č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů.

V případě požadavků na kontrolu kotlů nová směrnice uvádí požadavek pouze na pravidelnou kontrolu. Oproti původní směrnici se tedy již „nepracuje“ s požadavkem na jednorázovou kontrolu kotle s výkonem nad 20 kW a starším 15 let. Nově však je do pravidelné kontroly zahrnuto také posouzení dimenzování kotle ve vztahu k požadavkům na vytápění dané budovy, které však není nutné opakovat v případě, že v daném mezidobí mezi kontrolami nebyly provedeny žádné změny na technologii. V tomto smyslu, jelikož se budou kontrolovat také příslušné vnitřní rozvody tepelné energie, směrnice již nehovoří o kontrole účinnosti kotlů, ale o kontrole otopných soustav. Směrnice umožňuje také snížit četnost provádění kontrol, je-li na kotli instalován elektronický monitorovací a řídicí systém.

Po každé kontrole provedené nezávislým odborníkem se bude vydávat povinně nově také zpráva o kontrole otopných soustav. To již bylo součástí národní legislativy – vyhlášky č. 276/2007 Sb., o kontrole účinnosti kotlů přesto, že to původní směrnice z roku 2002 explicitně nestanovovala. Zpráva bude obsahovat kromě výsledků kontroly také doporučení týkající se nákladově efektivního zlepšení otopné soustavy, u které byla provedena kontrola. Tato doporučení mohou být založena na srovnání energetické náročnosti systému, u něhož byla provedena kontrola, s energetickou náročností nejlepšího dostupného proveditelného systému a systému podobného typu, jehož všechny prvky dosahují úrovně energetické náročnosti, jež vyžadují platné právní předpisy. Zpráva o kontrole se bude předávat vlastníkovi nebo nájemci budovy.

Oblast kontroly klimatizačních systémů – v současné legislativě a směrnice 2010/31/EU:

Přehledné porovnání požadavků na kontrolu klimatizačních systémů podle původní a podle nové směrnice o energetické náročnosti budov uvádí tabulka 3.

Tab. 3 - Porovnání směrnice 2002/91/ES a směrnice 2010/31/EU – požadavky v oblasti kontroly klimatizačních systémů

Směrnice 2002/91/ESSměrnice 2010/31/EU
požadavky v oblasti kontroly klimatizačních systémůpožadavky v oblasti kontroly klimatizačních systémů
Pravidelné inspekcePravidelné inspekce
- Nad 12 kW- Nad 12 kW
- Posouzení účinnosti a  velikosti zařízení v porovnání s požadavky na chlazení budovy- Posouzení účinnosti a  velikosti zařízení v porovnání s požadavky na chlazení budovy
+
- Posouzení dimenzování klimatizačního systému (opakovat pouze při změně)
- Možnost snížení četnosti kontroly (je-li elektronický monitorovací a řídicí systém)

Oblast kontroly klimatizačních systémů ze směrnice 2002/91/ES byla implementována do české národní legislativy v ustanovení § 6 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Další podrobnosti k tomuto ustanovení byly uvedeny v prováděcím právním předpisu, kterým je vyhláška č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů.

V případě požadavků na kontrolu klimatizačních systémů nová směrnice uvádí takřka beze změny stejné požadavky jako původní směrnice z roku 2002. Do kontroly je nově zahrnuto, stejně jako u kontroly kotlů, také posouzení dimenzování klimatizačního systému, které však není nutné opakovat v případě, že v daném mezidobí mezi kontrolami nebyly provedeny žádné změny na technologii. Směrnice umožňuje také snížit četnost provádění kontrol klimatizačního systému, je-li na kotli instalován elektronický monitorovací a řídicí systém.

Po každé kontrole provedené nezávislým odborníkem se bude vydávat povinně nově také zpráva o kontrole klimatizačního systému. To již bylo součástí národní legislativy – vyhlášky č. 277/2007 Sb., o kontrole klimatizačních systémů přesto, že to původní směrnice z roku 2002 explicitně nestanovovala. Zpráva bude obsahovat kromě výsledků kontroly také doporučení týkající se nákladově efektivního zlepšení klimatizačního systému, u kterého byla provedena kontrola. Tato doporučení mohou být založena na srovnání energetické náročnosti systému, u něhož byla provedena kontrola, s energetickou náročností nejlepšího dostupného proveditelného systému a systému podobného typu, jehož všechny prvky dosahují úrovně energetické náročnosti, jež vyžadují platné právní předpisy. Zpráva o kontrole se bude předávat vlastníkovi nebo nájemci budovy.

Oblast nezávislých odborníků a nezávislého kontrolního systému – v současné legislativě a směrnice 2010/31/EU:

Požadavky na nezávislé odborníky, kteří mohou provádět kontrolu kotlů, kontrolu klimatizačních systémů a vypracovávat průkaz energetické náročnosti budovy, byly implementovány do § 6, § 6a, § 10 a § 11a zákona č. 406/2000 Sb. Požadavek na nezávislý kontrolní systém byl implementován do § 12, 12a a 12 b zákona č. 406/2000 Sb. a to příslušnými ustanoveními v § 12, 12a a 12b zákona popisující správní delikty a ustanovení § 13a zákon č. 406/2000 Sb., který uvádí, že kontrolním orgánem tohoto zákona je Státní energetická inspekce.

Oblast nezávislých odborníků oprávněných instalovat vybrané druhy obnovitelných zdrojů v budově – směrnice 2009/28/ES:

V rámci implementace části směrnice 2009/28/ES byla zavedena také nová povinnost pro osoby, které budou oprávněné provádět v malém rozsahu instalaci kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel. Nová koncepce zákona implementující část směrnice 2009/31/EU, je nastavena tak, že půjde o „soubor“ ustanovení, obdobně, konstruovaných jako u osoby již zavedené, a to u „energetického specialisty“. Tato záležitost vyplývá z článku 14 odst. 3 a 4 směrnice.

Čtěte pokračování článku, které popisuje problematické části nové směrnice a proces projednávání novely zákona. Porovnává současné a nové koncepce zákona č. 406/2000 Sb. Kdo je pod povinností splnění požadavků energetické náročnosti a povinnosti nechat si vypracovat průkaz energetické náročnosti budovy? Uvádí výčet prováděcích vyhlášek, které bude nutné novelizovat nebo vydat zcela nově.

Portál TZB-info zve čtenáře a experty na odbornou konferenci Energetická náročnost budov 2013.

Konference volně navazuje na předchozí podobnou akci v roce 2008. Stejně jako tehdy je před námi nová legislativa.
Klíčovými tématy konference budou novela zákona č. 406/2000 a vyhlášky č. 148/2007 ve vazbě na aktuální dotační tituly a energetický management budov, reakce na rozdíly v energetickém hodnocení budov podle stávající a nové legislativy a komentář konkrétních příkladů.

8. listopadu 2012 - Praha, Masarykova kolej ČVUT, Thákurova 1, Praha 6 - Dejvice

Konference je určena energetickým auditorům, energetickým expertům, projektantům, technikům a správcům budov.
Přednášet budou například Ing. Karel Mrázek, Arcadis, Ing. Pavel Jirásek, MPO ČR, Ing. Jaroslav Maroušek, CSc., SEVEN o.p.s., Ing. Mirolav Urban, FSv ČVUT, Ph.D., Ing. Miroslav Mareš, AEA, Mgr. Jan Teicher, SEI.

Konference je zařazena do projektu celoživotního vzdělávání členů ČKAIT. Vzdělávací program je hodnocen 1 kreditním bodem.
Více informací pro zájemce o účast a firemní prezentaci dagmar.kopackova@topinfo.cz

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.