Energetický štítek obálky budovy není podle zákona o hospodaření energií žádným výstupem

Redakce: Můžete čtenářům v kostce nastínit stávající situaci a vývoj zákona č. 406/2000 Sb. ?

Rád bych hovořil o tom, co vlastně zákon č. 406/2000 Sb. reguluje. Stanovuje a reguluje hospodaření s energií již 12 let. Dále považuji za důležité říci, v jakých hlavních aspektech se zákon změní od 1. ledna roku 2013.

Redakce: Často se v mediích mluví o povinnosti zpracovat energetický štítek budovy... bude asi důležité vysvětlit jednotlivé pojmy pro snadnější orientaci.

Je třeba jednoznačně říci, že energetický štítek (poznámka redakce: energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540) není podle zákona o hospodaření energií žádným výstupem. Za štítek si nikdo nic nekoupí a nikdo nic mít nebude. Je to jeden z dílčích výstupů, které jsou podpůrné pro dokument, který se jmenuje Průkaz energetické náročnosti budov. Ten je v tuto chvíli regulován vyhláškou č. 148 z roku 2007, která se však v praxi, bohužel, neosvědčila. Ukázalo se totiž, že je příliš benevolentní ke vstupním podmínkám a potom ani výsledek výpočtu nelze považovat z korektní.

Na MPO je vytvořena pracovní skupina, která začala pracovat, na základě iniciativy Asociace energetických auditorů, pokud se nemýlím, někdy v roce 2008. Původním cílem bylo co nejrychleji připravit podklady pro změnu vyhlášky. Postupně si účastníci vyjasňovali názory a musím říci, že přístup k závěrům byl velmi zdlouhavý. Byl tak zdlouhavý, až v roce 2010 byla vydána Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která zavázala členské země k přijetí jednotlivých ustanovení do národních legislativ. Tím logicky došlo k rozhodnutí, že bude třeba vytvořit zcela novou vyhlášku o energetické náročnosti budov.

Nyní tedy na znění vyhlášky pracuje skupina expertů v počtu přibližně 10-15 osob. Nutno říci, že v návrhu změny zákona č. 406/2000 Sb. byly stanoveny základní povinnosti, které budou ve vyhlášce dále propracovány. V současné době je téměř hotov vlastní text paragrafového znění a zbývá ještě dopracovat přílohy k vyhlášce.

Vyhláška jednoznačně formuluje, jakým způsobem se budou budovy hodnotit. Nově zavádí institut referenční budovy. Hodnocení bude prováděno výhradně na bázi výpočtu (nikoli tedy na bázi měření dosavadní spotřeby energie). Budou jednoznačně definovány okrajové podmínky, tak, aby byl jen minimální prostor pro špatný výklad celého hodnocení budovy a tím i nesprávný výsledek. Okrajové podmínky musí být tedy definovány na bázi okrajových ukazatelů a to se ukazuje, jako značný problém. Ve stavebních konstrukcích lze parametry určit poměrně dobře, protože jsou k dispozici podklady o výstavbě realizované v jednotlivých obdobích minulého století.

Horší situace je u TZB (technické zařízení budov); tam je to zejména o tom, jak moc podrobně se mají být ukazatele definovány anebo jaké agregátové podoby pro jednotlivé ukazatele mají být nastaveny. Řekl bych, že názory se liší od jednoho extrému k druhému. Jsou zastánci hodně podrobných řešení, a pak je to nikdy nekončící příběh úpravy „nějakých“ čísel, protože nikdy nebudou všichni s těmito čísly souhlasit. Každý odborník má zkušenosti jiné. Druhý extrém je názor, že ukazatelé by měly být velmi obecné, maximálně sdružené. Příkladem je například údaj o kotli, který je reprezentován jedním údajem bez ohledu na druh paliva či kapacitu zdroje. Pevně doufám, že nakonec k dohodě dojde a bude to dohoda ve prospěch požadovaného výsledku, tedy průkazu energetické náročnosti budov.

Redakce: Rozsah stávajícího hodnocení subsystémů budovy zůstane stejný: vytápění, vzduchotechnika, chlazení, osvětlení, teplá voda?

Bude to tak. Existují snahy, aby právě ty referenční úrovně a referenční hodnoty jednotlivých spotřeb energie – nebo jednotlivé referenční spotřeby pro jednotlivé subsystémy, byly velmi konkrétní a podrobné. Z hlediska mého chápání by však určitě bylo nejkorektnější, kdybychom se bavili výhradně o energetické potřebě budovy pro vytápění a pro zajištění tepelné pohody, nebo mikroklimatických podmínek a v druhé skupině potom o spotřebě energie pro ostatní energetické subsystémy. Protože vyjádření z hlediska tepelné ochrany budovy lze provést poměrně přesně. Vyjádření zpracovatele průkazu energetické náročnosti budovy pak může být pregnantní a konvergující k reálné skutečnosti. Ale u potřeby energie pro ostatní energetické systémy už to tak jednoznačné není. Záleží na způsobu provozování, dimenzování, a mnoha dalších závislých nezávislých proměnných. V těchto případech považuji hledání referenčního ukazatele za velmi obtížné a diskutabilní.

Redakce: Do jaké míry tyto okrajové podmínky ovlivňují požadavky evropských direktiv?

Evropská direktiva je v této oblasti obecně jedna, je to směrnice č. 31 z roku 2010 o energetické náročnosti budov a je zase několik směrů výkladu této směrnice. Já musím říci, že v pracovní skupině pozoruji řekněme 2 nebo 3 směry a několik těkajících názorů mezi jednotlivými oblastmi. Směrnice zavádí zejména institut budovy s téměř nulovou spotřebou energie, což je podle mého názoru a doufám, že nejenom mého názoru, název, který není v pořádku. Není v pořádku z fyzikálního hlediska, protože pokud nemá tento název ještě jakýkoliv přívlastek, tak je to vlastně z fyzikálního hlediska nesmysl. Protože pokud od budovy očekávám komfort na splnění požadavků na vnitřní prostředí mikroklimatické, na užití prostor, které budova nabízí, tak nikdy nemůže spotřeba energie konvergovat k nule. Vždycky budova bude mít určitou spotřebu energie.

Autoři direktivy ale mají pravděpodobně na mysli spotřebu energie z neobnovitelných, resp. fosilních energetických primárních zdrojů a tu „téměř nulovou spotřebu energie“ chápou v tom, že tato spotřeba bude substituována v maximální míře z obnovitelných zdrojů energie. A to je věc, kterou lze připustit, ale já bych ji rád viděl v definici názvu. Pokud „téměř nulovou spotřebu“ chci akcentovat, tak bych ji měl akcentovat ve vztahu k tomu, že tím myslím spotřebu tradičních forem primárních energetických zdrojů, nikoliv nulovou spotřebu energie jako takovou. Protože budova má obecně spotřebu pro zajištění tepelné potřeby a má potřebu pro zajištění dalších potřeb funkce budovy jako je osvětlovací soustava různé jiné formy energie v podobě pohonů, čerpadel, klimatizace, vzduchotechniky, technologické potřeby atd.

Redakce: Stále mluvíme o legislativních povinnostech, povinnost zpracovat energetický audit, povinnost zpracovat PENB ... Je na trhu už přirozená poptávka po nezávislém posouzení?

Vidím to tak, že ta poptávka je spíše menší. Kdo se správně stará o své energetické hospodářství z pozice odpovědné osoby za energetické hospodářství, tedy energetického manažera, ten má potřebu v průběhu životního cyklu energetického hospodářství si ověřovat některé stavy rozvoje systému, rekonstrukce systému, výstavby nového systému a také úroveň hospodaření s energií. Potom, má zájem, má poptávku po různých optimalizačních pracích tohoto typu. Moje zkušenost je tedy taková, že zájem mají spíše jen ti, co chtějí získat nějaké prostředky z příslušných dotačních programů anebo ti, kteří jsou tlačeni svými majiteli k tomu, aby spořili energii a hledali úspory. To je případ především nadnárodních společností. Tam jsou programy, které jsou nad úrovní této republiky a ten, kdo je členem korporátního systému tady participuje ve společnosti, tak má povinnost participovat na přijatých závazcích, například v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, využití obnovitelných zdrojů energie snižování produkce skleníkových plynů apod.

V takových případech existuje i poptávka po zpracování nezávislých podkladů pro rozhodování a to ať již v podobě energetického auditu nebo například v podobě studie proveditelnosti nebo odborného posudku. Čili existují obecně dva druhy poptávky: s cílem získat peníze nebo s cílem splnit úkol od svého majitele a potom úplně menšinová poptávka tzv. osvíceného energetického manažera, který chce vědět. Protože oni se většinou dívají na tyto práce, vzhledem ke své odpovědnosti za energetické hospodářství, jako na konkurenční. Chápou to tak, že když jim nezávislý odborník navrhne určité opatření jako výsledek své práce, a oni s tím půjdou za svým šéfem, tak on jim řekne: „Ale tohle jste měl vědět, pane kolego! Proč Vám to musel říkat někdo zvenčí?“ Ale to je rovněž nesprávný pohled, protože pravidlo provozní slepoty a pravidlo ověřovat si průběžně svůj názor, platí i v oboru energetiky, stejně tak jako v oborech jiných.

Redakce: Do jaké míry má a může stát regulovat požadavky na novou výstavbu a větší rekonstrukce staveb? Co vy považujete za optimální stav?

Optimální by mělo být jednoznačně pouze to, co je to ekonomicky přijatelné. Kritérium ekonomické přijatelnosti se ale často vytrácí při požadavcích na dosažení určitých většinou velmi přísných parametrů tepelně technických vlastností budovy. Já mohu mít jakýkoliv bohulibý cíl, ale pokud na něj nemám, tak to prostě nemohu zrealizovat. A pokud budu nutit uživatele nebo trh jako takový k tomu, aby se užíval a stavěl pouze určitý druh budovy ve smyslu „ať to stojí co to stojí“, tak ten trh odsuzuji k zániku už dopředu. Protože bude pravděpodobně stagnovat výstavba, protože málokdo bude mít peníze na výstavbu sice energeticky úsporných, ale investičně nepochybně náročnějších staveb. Stát obecně nemá peníze a nebude tedy mít peníze ani na to, aby masivně podporoval tento druh výstavby. Čili vlastně řekne: „udělejte, ale poraďte si sami“.

Výrobci budou tleskat, protože těm to vyhovuje. Je to větší množství kvalitnějšího materiálu, jiná zařízení technického vybavení budov, tedy nepochybně příležitost k prodeji. Ale na straně poptávky pravděpodobně nebude potřebná ekonomická schopnost nakoupit. Náklady na výstavbu takovéhoto domu vyskočí o desítky procent. A jestli někdo tvrdí, že růst nebude výrazný, že půjde po nějaké evoluční křivce, tak tak s ním rozhodně nemohu souhlasit. Návratnost vložených prostředků bude velmi dlouhá, pokud, samozřejmě, stát neposkytne stavebníkovi podporu. Ale dávat subvenci vždy znamená určitou destrukci trhu. Dále lze předpokládat, že trh bude orientován spíše na rekonstrukci stávajících domů, ale je otázkou jaké budou z energetického hlediska požadavky. Umím si za určitých okolností představit růst poptávky po bydlení v panelových domech, které sice dnes jsou klasifikovány jako méně kvalitní, ale pokud bude docházet k celkové revitalizaci těchto domů, lze očekávat zvýšení i energetického komfortu.

Redakce: Váš názor na dotace?

Jakákoli podpora či dotace je destruování ekonomického chování trhu. A vždycky bude. Vždy jde o dočasnou záležitost, a platí, že pokud si projekt na sebe nevydělá samostatně, přirozeně, ekonomicky, tak nemá nárok na život. Stát může samozřejmě, po určitou dobu podporovat a s určitými, předem jednoznačně definovanými cíli rozvojové či inovační projekty, aby pomohl rozjezdu trhu. Ale příliš nevěřím tomu, že stát v kondici, ve které se v tuto chvíli nachází, bude mít politickou vůli k takovému chování. Spíše očekávám realizaci demonstračních programů podpor eventuálně programy ad hoc.

Redakce: Úloha státu na bázi doporučení, nikoliv striktního nařízení?

Ano, takto si to myslím. A myslím si, že trh sám o sobě ukáže, jak to bude.

Redakce: Jaký předpokládáte finální požadavek novelizovaného zákona o hospodaření s energií č. 406/2000 Sb?

Požadavky novely zákona jsou nyní, po schválení v Poslanecké sněmovně, již téměř definitivní. Zákon v této podobě bude platit od roku 2013. Změn v zákoně, je , jak víte mnoho - jde o dosud nejrozsáhlejší úpravu od doby jeho působení v roce 2000 Sb. Od roku 2018 resp. 2020 se budou stavět pouze budovy jen o určitých kvalitativních parametrech. To je jisté a určitě se tak stane. Ale vlastní nastavení přijatelnosti podmínek podle mého názoru může být nakonec předmětem dalších změn. Platí, že požadované kvalitativní parametry mají v současné době vysokou investiční náročnost. Neočekávám, že bude výrazně nižší, to by trh výrobců musel ustoupit. Nepovažuji za velmi pravděpodobné, aby při známé vysoké energetické náročnosti výroby stavebních a zateplovacích prvků došlo k prudkému snížení ceny i když samozřejmě s příležitostí se může stát cokoliv. Podobně jako to bylo vidět na poklesu cen fotovoltaických elektráren. Poptávka na trhu a investiční nároky klesly. Může se to teoreticky stát a asi se to i do určité míry stane. Ale že by se zcela akumuloval přírůstek a aspekt potencionální obchodní příležitosti, aby vyrovnal a ustálil zvýšené náklady pro budovy, které budou zcela jiné, tomu moc nevěřím.

Redakce: Jak vnímáte formální přístupy k dokumentům, zpracovávanými oprávněnými osobami dle zákona o hospodaření energií? Jakou mají mít skutečně vypovídající hodnotu pro investora?

Tento problém se objevuje vždy, kdy je cokoli vyžadováno legislativou. Ten, kdo má zákonnou povinnost něco naplnit, hledá nejjednodušší cestu jak certifikát/dokument získat. Vždy to tak bude a vždy se na obou stranách najdou ti, kteří budou hledat, co nejvýhodnější naplnění zákonných požadavků. Myslím tím jak zadavatele tak i zpracovatele, tedy oprávněné osoby ke zpracování energetických auditů, energetických posudků, průkazů energetické náročnosti budov, kontrol kotlů a kontrol klimatizačních systémů. Jsem si plně vědom tohoto faktu a proto bylo mojí snahou již při tvorbě zákona 406 a při tvorbě prováděcích předpisů k zákonu, aby byly podmínky nadefinovány co nejpřesněji. Podílím se nyní na zpracování odborného návrhu vyhlášky o podrobnostech zpracování energetického auditu a energetického posudku a zabývám se tím velmi podrobně.

Docházím však k závěru, že pokud někdo bude chtít něco zneužít, tak to zneužije vždy. Cesta jak tomu zabránit je cesta exemplárního potrestání při nesplnění povinností zákona. Zde je funkce jednoznačná - Státní energetické inspekce (SEI), která novelou zákona energetického 458 z roku 2002 byla zproštěna od určitých povinností, které jí plynuly z energetického zákona, a nyní je plně orientována 2 hlavními směry: zákonem hospodaření energií a zákonem na využití obnovitelných zdrojů energie. SEI nyní hledá svoji cestu a nepochybně zvýší tlak na kontrolní činnost v této oblasti. A protože z historie platí, že pokud někdo nikoho exemplárně nepotrestá, tak ti ostatní se nebojí. Obavy vzniknou teprve pod tlakem eventuální ztráty oprávnění. Což je příklad zákona 406, kde prvotní obavy z působení SEI byly velké, ale první zkušenosti, kdy byly kontrolovány spíše formální záležitostí než záležitosti věcné, SEI veřejně prohlašovala, že nelze zkontrolovat detaily EA bez provedení „auditu auditu“, tak se vlastně ztratil respekt vůči povinnostem, které SEI ze zákona č. 406 /2000 Sb. má.

Stav respektu k zákonu se tedy nepochybně musí obnovit a veřejnost se to musí dovědět Pokud nebude vytvořen důsledný tlak na kvalitu a na požadavky, které jsou v zákoně uvedeny, stav se rozhodně nezlepší. Z tohoto pohledu se nyní soustředím, kromě pregnantní formulace legislativních předpisů, na objasnění, ve vztahu k SEI, klíčových míst jednotlivých dokumentů, aby inspektoři věděli, jakým směrem se mají při kontrolní činnosti zaměřit ve vztahu věcné náplně předmětných dokumentů. Bližší informace nejsem v současné době oprávněn poskytnout, ale pevně věřím že společným úsilím bude vytčený cíl dosažen. Dále věřím, že když SEI zaměří svou pozornost správným směrem a spolu s MPO bude dostatečně důrazná dojde následně ke zvýšení kvality předmětných dokumentů.

Redakce: Pokud bude novela zákona č. 406/2000 Sb. definitivně schválena, bude se jednat o velké množství práce. Máme dostatek kvalitních odborníků? Členů AEA je v současné době něco okolo 200.

AEA na své Valné hromadě v polovině června, rozšířila svoji působnost pro všechny energetické specialisty. To je krok číslo jedna. Asociace tedy bude mít snahu sdružovat i osoby, které nejsou jen energetickými auditory, ale kteří jsou i dalšími oprávněnými osobami dle zákona č. 406/2000 Sb.. V tuto chvíli je cca 300 energetických auditorů a dalších cca 900 oprávněných k činnostem dle zákona. Čili zde máme potenciál 1200 lidí. Zájem získat oprávnění k činnosti energetických specialistů, tak jak mám informace z MPO, je velký. V tuto chvíli se MPO spíše orientuje na novelu zákona. V rámci nové vyhlášky o energetických specialistech, která se připravuje, budou nastaveny podmínky pro to, jakým způsobem budou zkoušky realizovány. Tam je jednoznačná snaha o to, aby zkoušky měly jednoznačná pravidla a měly i potřebnou kvalitativní úroveň.

Na Vaši otázku, zda máme dostatek odborníků, bych řekl, že obecně určitě existuje dostatek odborníků, ale rozhodně bych se nemohl zaručit ani za všechny osoby, které v současnosti disponují oprávněním dle zákona 406. Vím totiž, že někteří z nich si z toho udělali lukrativní byznys, bez ohledu na to, jakou náročnost ta práce představuje. Takže tak, jako to platí ve všech profesích, že je někdo nadprůměrný, někdo vynikající, někdo průměrný a nějaká část podprůměrná, tak nemá cenu žít v iluzi, že v tomto oboru to bude jinak. Rozhodně budu podporovat rozšíření seznamu energetických specialistů, ale za podmínek, že splní požadovaná kvalifikační kritéria.

Děkuji za rozhovor. Za redakci Ing. Renata Straková

Portál TZB-info zve čtenáře a experty na odbornou konferenci Energetická náročnost budov 2013.

Konference volně navazuje na předchozí podobnou akci v roce 2008. Stejně jako tehdy je před námi nová legislativa.
Klíčovými tématy konference budou novela zákona č. 406/2000 a vyhlášky č. 148/2007 ve vazbě na aktuální dotační tituly a energetický management budov, reakce na rozdíly v energetickém hodnocení budov podle stávající a nové legislativy a komentář konkrétních příkladů.

8. listopadu 2012 - Praha, Masarykova kolej ČVUT, Thákurova 1, Praha 6 - Dejvice

Konference je určena energetickým auditorům, energetickým expertům, projektantům, technikům a správcům budov.
Přednášet budou například Ing. Karel Mrázek, Arcadis, Ing. Pavel Jirásek, MPO ČR, Ing. Jaroslav Maroušek, CSc., SEVEN o.p.s., Ing. Mirolav Urban, FSv ČVUT, Ph.D., Ing. Miroslav Mareš, AEA, Mgr. Jan Teicher, SEI.

Konference je zařazena do projektu celoživotního vzdělávání členů ČKAIT. Vzdělávací program je hodnocen 1 kreditním bodem.
Více informací pro zájemce o účast a firemní prezentaci dagmar.kopackova@topinfo.cz