Rostoucí nároky na energetickou náročnost budov, požární bezpečnost i kvalitu vnitřního prostředí vedou k hledání materiálů, které umožní navrhovat konstrukce bez kompromisů. Minerální izolace Multipor ETX přináší řešení pro novostavby i rekonstrukce, které kombinuje tepelnou účinnost, nehořlavost a dlouhodobou stabilitu.
Sdílení elektřiny není v našem právním řádu novým institutem. K 1. lednu 2024 nabyl účinnosti zákon Lex OZE II (zákon č. 469/2023 Sb.), který přinesl do české právní úpravy sdílení elektřiny a právní úpravu energetických společenství. Od 1. srpna 2024 pak spustilo první fázi svých služeb tzv. dočasné řešení Elektroenergetické datové centrum (EDC), u něhož se zájemci o sdílení elektřiny musí registrovat, a které vyhodnocuje toky sdílené elektřiny. Nyní od 1. srpna 2026 má nastat další rozšíření činnosti EDC a doplnění nových činností jako sběr a řízení dat o akumulaci a agregaci flexibility. Zároveň má dojít rovněž k některým změnám týkajícím se sdílení elektřiny. Jak nyní funguje komunitní sdílení a jaké změny lze očekávat, jsme se zeptali v rámci naší spolupráce s portálem epravo odborníků, konkrétně advokátky Lydie Šimšové z AK Doucha Šikola advokáti.
Recenzovaný Významnú časť stavebného fondu tvoria historické budovy, ktoré sa vyznačujú vysokou energetickou náročnosťou, no zároveň podliehajú prísnym požiadavkám pamiatkovej ochrany. Tieto obmedzenia výrazne limitujú možnosti aplikácie bežných opatrení energetickej obnovy, najmä dodatočného zateplenia obvodových stien. Pri energeticky úspornej obnove budov v chladných klimatických podmienkach zohráva obvodový plášť zásadnú úlohu pri zabezpečení potreby tepla na vykurovanie. V prípade historických objektov je však zásah do obvodových konštrukcií často neprípustný, čo si vyžaduje hľadanie alternatívnych riešení znižovania tepelných strát. Jednou z hlavných možností sú úpravy otvorových konštrukcií, ktoré predstavujú významný podiel na celkových tepelných stratách budovy. Článok sa zameriava na analýzu vybraných faktorov ovplyvňujúcich energetickú účinnosť historických budov so zvláštnym dôrazom na vlastnosti otvorových konštrukcií.
V Olomouci vzniká nájemní bydlení, které svou kvalitou překračuje běžné očekávání spojené s tímto typem projektů. Projekt u Solných mlýnů představuje komplexně navržený městský blok, který spojuje kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus, energetickou šetrnost a konstrukční řešení s důrazem na ekologii a dlouhodobou udržitelnost.
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) představila na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) dokument, který převádí komplexní evropskou legislativu do srozumitelného návodu pro firmy, developery a investory. Jeho cílem je nabídnout praktický nástroj pro transformaci stavebnictví a zajistit, aby české firmy byly připraveny na nové podmínky. Nabízíme stručné představení tohoto dokumentu prostřednictvím účastníků panelové diskuse, závěrů CZGBC a vyjádření Svazu energetiky České republiky (SEČR).
Energetika rodinných domů i komerčních objektů prošla v posledních letech turbulentním vývojem. Praxe ukazuje, že pouhé osazení střechy fotovoltaickými panely a instalace tepelného čerpadla automaticky nezaručují optimální provozní výsledky. Zásadním technickým problémem současnosti se stává chybějící komunikace mezi těmito technologiemi. Řešením, které na trh přináší evropský výrobce NORD HT, je hluboká softwarová integrace a přechod k uceleným energetickým ekosystémům.
Moderní školní budovy už dávno nejsou jen místem výuky. Stávají se promyšleným prostorem, který má podporovat soustředění, zdravé prostředí i celkovou pohodu studentů a pedagogů. Vedle kvalitní architektury proto stále větší roli hrají technologie zajišťující optimální vnitřní klima, nízkou energetickou náročnost a tichý provoz. Právě tyto požadavky splňuje systém stropního vytápění a chlazení HCCP333, který byl zvolen také pro realizaci moderní základní školy v Praze.
Kombinace provětrávané fasády a fotovoltaiky se v posledních letech stává běžnou součástí návrhu nových domů i rekonstrukcí. Dům už dnes není chápán pouze jako stavební objekt, ale jako celek, ve kterém jednotlivé prvky ovlivňují jeho energetickou náročnost. Zatímco fotovoltaika vyrábí elektřinu ze slunečního záření, skladba fasády rozhoduje o tom, kolik energie dům skutečně potřebuje. Právě propojení těchto dvou řešení umožňuje vytvořit energeticky aktivní a dlouhodobě stabilní systém.
Rekonstrukce budov a následná instalace prvků chytré domácnosti představují pro zhotovitele komplexní úkol, který vyžaduje skloubení technických možností objektu s vysokými očekáváními klienta na flexibilitu a budoucí variabilitu systému. Zásadním faktorem pro úspěšnou realizaci je volba modulárního a otevřeného řešení, které dokáže propojit široké spektrum periferií bez nutnosti invazivních zásahů do stavebních prvků nebo stávající elektroinstalace.
Na letošním veletrhu Aquatherm Praha vystoupil Jan Denemark, obchodní ředitel české společnosti FLOWBOX, s přednáškou o tom, jak mohou správci a provozovatelé budov přejít od pasivního sledování spotřeby k aktivnímu energetickému managementu – a dosáhnout okamžitých úspor bez nákladných stavebních zásahů.
