Změna zákona otevírá cestu k rozšíření projektů energetických úspor formou EPC

Budovy ve vlastnictví státu získají jednodušší přístup k projektům EPC, s tím počítá pozměňovací návrh k zákonu o řízení a kontrole veřejných financí, který připravilo Ministerstvo financí a načetl ho poslanec ODS Jiří Havránek.

Se souhlasem ministerstva financí ČR tak budou moci i organizační složky státu přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor.
Ministerstvo financí si od tohoto kroku slibuje zvýšení tempa komplexních renovací i výrazné zrychlení trendu postupného snižování výdajů ze státního rozpočtu vyčleněných na provoz budov ve vlastnictví organizačních složek státu. Podstata projektů energetických úspor metodou EPC (Energy Performance Contracting) spočívá v tom, že jsou úspory jasně měřitelné, jejich dodavatel ručí za jejich dosažení a také financuje veškeré náklady spojené s realizací investic do úsporných opatření. Spotřebitel energie pak tyto náklady splácí postupně, a to přímo z dosažených úspor za energie.

EPC projekty dokázaly ve své historii ušetřit tuzemským zákazníkům více než 6 miliard korun, přičemž poptávka po nich dlouhodobě roste – ať už ve zdravotnictví, v krajích nebo městech i v průmyslu.

„Z hlediska udržitelnosti veřejných rozpočtů hrají energetické úspory velmi důležitou úlohu a v dalších letech tento trend nepochybně zesílí. Chceme proto tento energetický segment podpořit změnou zákona, aby byl přístup státních instituci k těmto projektům snazší a efektivnější,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Projekty EPC bude nově možné v případě organizačních složek státu financovat dodavatelským úvěrem nebo dodavatelským úvěrem kombinovaným s dotacemi. Dosud organizační složky financovaly projekty energetických renovací převážně prostředky ze státního rozpočtu.
Dodavatelské financování umožňuje splácet renovační investice až z dosažených úspor. Zapojení soukromého kapitálu nejen zrychlí tempo renovací veřejných budov, ale navíc posílí motivaci dodavatelů dosáhnout co nejvyšších úspor při co nejnižších nákladech. Přijetí dodavatelského úvěru bude podmíněno souhlasem Ministerstva financí, které posuzuje účelnost investičních záměrů a hospodárnost finančních nákladů.
Projekty EPC nakládají efektivněji i s dotačními prostředky, které doplňují soukromý kapitál a hradí pouze části projektu, pro které tržní financování není kvůli dlouhé návratnosti k dispozici. Převážná část dotací pochází z fondů EU, které tak podporují členské státy v plnění renovačních závazků plynoucích z unijní legislativy.

I přes rostoucí zájem o EPC projekty je potenciál ve veřejných budovách stále obrovský. Více než tři čtvrtiny veřejných budov má energetickou třídu D a nižší.
„Na svoji renovaci stále v naší zemi čekají desítky tisíc budov, jako jsou školy, úřady nebo i nemocnice. Podle posledních výpočtů EPC projekty s dalšími energetickými řešeními mohou do roku 2030 státu ušetřit nižší desítky miliard korun. Příkladem jsou velké nemocnice nebo krajské budovy, které projekty energetických úspor už v řadě regionů využívají. Změna zákona tyto projekty výrazně urychlí i v případě organizačních složek státu,“ dodává předseda představenstva Svazu moderní energetiky Kamil Čermák.

EPC projekty mají v Česku dlouhou tradici a za posledních 30 let zrealizovaly firmy s využitím metodiky vytvořené Asociací poskytovatelů energetických služeb (APES) mnoho úspěšných projektů v řadě regionů – např. v Hotelu Thermal v Karlových Varech, v Psychiatrické nemocnici Bohnice, na Jihočeské univerzitě, na Akademii výtvarných umění v Praze nebo v pražském dopravním podniku.

EPC se navíc prosazují i v budovách podléhajících památkové ochraně. Moderní energetická řešení a výrazné úspory tak v minulosti proběhly například v Národním divadle, Rudolfinu, historickém centru Vrchlabí nebo v Kongresovém centru Praha. Projekty jsou navíc podporovány národními i evropskými dotačními tituly, ať už na přípravu nebo samotnou realizaci.

„Budovy v Česku spotřebovávají zhruba 35 % energie, což je velké číslo nejen v mezinárodním srovnání. Metodou EPC lze nicméně spotřebu výrazně a rychle snížit. Energetické úspory navíc zlepšují vnitřní klima a tepelný komfort v budovách. Díky své komplexnosti jsou EPC vhodné prakticky pro všechny objekty, jejichž energetická náročnost neodpovídá trendům a standardům 21. století. Ve státní správě vidíme obrovský potenciál k úsporám s ohledem na stáří a nízký energetický standard budov. Změnou legislativy a zahrnutím organizačních složek státu do projektů EPC se tento potenciál dále výrazně zvýší,“ připomíná předseda Asociace pro energetické úspory (APES) Miroslav Marada.

Ministerstvo financí, Svaz moderní energetiky i APES jsou členy meziresortní skupiny Ministerstva zdravotnictví, která se zabývá větším rozšířením EPC projektů do nemocnic a další zdravotnických zařízení, pro které vytvořila také metodiku pro efektivní plánování a realizaci energetických úspor. Podobný dokument by podle v budoucnu mohl podle APES vzniknout i pro organizační složky státu.

Energetické služby se zárukou úspor (z angl. Energy Performance Contracting, zkráceně EPC) zahrnují návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a případně zajištění financování projektu vedoucí k úsporám energie budov. Zákazník nepotřebuje žádné vlastní finanční zdroje, protože realizaci postupně poskytovateli splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. Veškerá rizika projektu nese poskytovatel a v případě, že úspor není dosaženo dle předem stanoveného modelu, hradí poskytovatel rozdíl. Součástí EPC je pečlivý energetický management. Investice do projektu metodou EPC mají obvykle návratnost 8 až 12 let.