Reklama

Postřehy ze slovenské konference Vykurovanie 2025, část 3 ze 4

Výběr postřehů z konference Vykurovanie 2025 podle jednotlivých odborných sekcí. Měření a rozúčtování tepla, regulace a řízení vytápěcích soustav. Konferenci tradičně organizuje Slovenská spoločnosť pre techniku prostredia.

SSTP 35 logo
Přečtěte si také Postřehy ze slovenské konference Vykurovanie 2025, část 1 ze 4 Přečíst 1. část článku
Přečtěte si také Postřehy ze slovenské konference Vykurovanie 2025, část 2 ze 4 Přečíst 2. část článku

IX. Měření a rozúčtování tepla

Nová legislativa

Ing. Miroslav Petrus, PhD., Ministerstvo hospodarstva Slovenskej republiky, uvedl, že jednou z novinek novely slovenského zákona č. 657/2004 Z.z. je zavedení definice bytové předávací stanice. Důvod je ten, že mezi dodavatelem tepla a majitelem či uživatelem bytu již nemusí stát mezičlánek. To si vyžádalo úpravy ve vyhlášce o rozúčtování, neboť s BPS se byty mohou chovat mnohem individuálněji. Řešena byla například situace, kdy v domě existují byty, které nejsou napojeny na společný zdroj tepla, ale mají vlastní zdroj tepla. Pro ně byl určen koeficient, který zohledňuje toky tepla přes stavební konstrukce a rovněž to, že se nemusí podílet na nákladech za společné rozvody tepla aj. Maximální odlišnosti měrného nákladu na teplo na metr čtverečný podlahové plochy řeší podíl specifických nákladů 2,85 zvýšený z 2,5.

Zhodnocení vlivu nové legislativy

Jozef Buzaši, prvý podpredseda Predstavenstva Stavebného bytového družstva, Banská Bystrica, upozornil na některé dopady novelizovaných předpisů.

„5. 12. 2024 bola vyhlásená vyhláška číslo 337/2024 Z.z., ktorou sa mení a dopĺňa vyhláška MHSR číslo 503/2022 Z.z. Medzi neschválené zmeny patrila aj úprava číselného údaja minimálnej teploty teplej vody na odbernom mieste z pôvodných 45 stupňov C na 50 stupňov C (uvedeného v paragrafe 3 ods. 1 pôvodného znenia vyhlášky č. 503/2022 Z.z.) a taktiež úprava toho istého údaja v paragrafe 9 ods. 6 vzorca, ktorý stanovuje postup výpočtu množstva tepla spotrebovaného v cirkulačných rozvodoch v mieste prípravy teplej vody, pokiaľ nie je toto exaktne namerané.“

To je v rozporu s tímto: „Novela zákona číslo 355/2007 Z.z. o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia, ktorá sa v paragrafe 17e ods. 2 uvádza, že teplota teplej vody na výtoku u konečného spotrebiteľa je najmenej 50 stupňov C. a najviac 55 stupňov C.“

Vyšší teplota teplé vody je důležitá z hygienického hlediska, zabraňuje množení mikroorganismů. Výše uvedený nesoulad může způsobit i problémy s rozúčtováním nákladů za teplou vodu.

„Zavedenie maximálnej hodnoty podielu maximálnych a minimálnych nákladov na hodnotu 2,85 spôsobilo pri rozpočítavaní dodávky tepla na vykurovanie zvýšenie nákladov práve pre vlastníkov bytov spadajúcich do kategórie energetickej chudoby.“

„V prepočte špecifických nákladov zo všetkých 42 bytov (pozn.: Jde o konkrétní bytový dům) vykurovacej sekcie pri pomere ZZ (základní složka) ku SZ (spotřební složka) som zistil, že Nmax je za byt číslo 49 (12,56 EUR/m2) a Nmin je za byt číslo 66 (3,06 EUR/m2). Ich podiel je 4,10, teda o 64 % viac ako stanovená hodnota 2,5 a o 43,9 % viac, ako 2,85.“

Problémem rozúčtování nákladů na teplo může být energetická chudoba. Mohou se objevit i nejen dočasně, například z důvodu dovolených, ale i trvale nevytápěné byty. Je třeba řešit i odlišnosti nebytových pronajímaných prostorů.


Metrologie

Z pohledu metrologie a výsledků kontrol, například jde o spory o dodávce tepla, vody v SR je zajímavé například to, že správný údaj je ten, který je zobrazený na kontrolním určeném měřidle. Nelze operovat s tím, že i určené měřidlo má povolenou odchylku.

Povinnost přezkoušení přesnosti vodoměrů každých 5 let neplatí pro všechny státy EU. Někde se přistupuje ke statistické kontrole například vodoměrů v rámci jedné výrobní šarže a pokud statistický vzorek vyhoví, má se zato, že vyhovují všechna měřidla v rámci celé šarže a ostatní měřidla v šarži se již neověřují.

X. Regulace a řízení vytápěcích soustav

Monitorovaní spotřeby energie využitím systému řízení zdroje tepla

Kolektiv Branislav Piteľ, Jana Mižáková, Ján Piteľ, FVT TUKE so sídlom v Prešove, a Adam Fecko, Paufex Prešov, ukázal možnosti, jak řídit a monitorovat kotelnu hotelu systémem SCADA. Mimo jiné, data se sledují po 5 minutách, což postačuje pro vyhodnocování čtvrthodinových odběrových špiček elektřiny. Systém SCADA je ideální pro dispečery, kteří potřebují detailní technické informace, ale není až tak uživatelsky příznivý pro provozovatele. Proto je doplněn systémem Grafana, který je uživatelsky příznivější a vyhovuje například i pro činnost managementu hotelu. Zejména pro hodnocení spotřeby energií a predikci spotřeb. Predikce pak umožňuje nákup energie za příznivějších podmínek.

Legislativní předpisy z pohledu MaR

V příspěvku doc. Ing. Daniely Koudelkové, PhD., Ing. Branislava Kožáka, Stavebná fakulta STU Bratislava, bylo upozornění na nejdůležitější předpisy. Například na tyto:

„STN EN ISO 52120-1 Energetická hospodárnosť budov Prínos automatizácie, riadenia a správy budov Časť 1: Všeobecný rámec a postupy. Táto norma ruší STN EN 15232 – 1 (2018) V norme je definovaný štruktúrovaný zoznam funkcií automatického riadenia prevádzky komplexných automatických riadiacich systémov (BACS) a technického manažmentu budov (TBM), ktoré prispievajú k energetickej hospodárnosti budov. Norma taktiež špecifikuje metódy, ktoré umožňujú zaviesť vplyv týchto funkcií do výpočtov hodnotení a ukazovateľov energetickej hospodárnosti podľa príslušných noriem.“

„STN EN 15500 – 1 Energetická hospodárnosť budov. Riadenie pre aplikácie HVAC. Časť 1: Elektronické zariadenia na individuálnu reguláciu miestnosti. Účelom normy je špecifikovať aplikácie, nastavenie funkcií a účinnosť týchto aplikácií pre elektronické zariadenia na reguláciu jednotlivých zón. Aplikácie slúžia pre chladenie a teplovodné alebo elektrické vykurovanie. Norma sa vzťahuje najmä na elektronické riadiace a regulačné zariadenia, ktoré slúžia pre reguláciu parametrov vnútorného prostredia v jednotlivých miestnostiach alebo zónach.“

Správný návrh regulačního ventilu

Marek Lehota, LDM Bratislava s.r.o., ve své přednášce zdůraznil, že projektant by si vždy při výběru regulační armatury měl položit následující otázky a poctivě si ně odpovědět:

  • Je skutočne potrebný spočítaný maximálny prietok ventilom?
  • Musíme pri tomto stave ešte regulovať (požadovať eventuálne zvýšenie prietoku v závislosti na iných regulačných parametroch)?
  • Čo sa stane, keď tento prietok nebude možné dosiahnuť?
  • Kde leží pracovný bod (zdvih pri zvolenej charakteristike) ventilu pri regulácii menovitého prietoku?
  • Kde leží pracovný bod pri regulácii minimálneho množstva?
  • Je reálne regulovať jedným ventilom maximálny aj minimálny prietok?
  • Čo sa stane, keď nebudem schopný minimálne množstvo regulovať?
  • Čo je horšie, nedosiahnutie maximálneho, alebo minimálneho prietoku?

„Napriek tomu, že predchádzajúce otázky môžu znieť skúseným projektantom samozrejme, predsa sa vyplatí si ich vždy položiť, pretože v sebe obsahujú nielen návrh pri menovitých podmienkach, ale hlavne reálny prevádzkový stav pri čiastočnom zaťažení, ktorý práve v praxi spôsobuje problémy s kvalitou regulácie hlavne u tepelných zariadení.“

Způsobilost termostatické hlavice při individuální regulaci

„Pohľad na termostatickú hlavicu s jednotlivými vyznačenými číslicami nastavenia na ventile pred vykurovacím telesom dáva užívateľovi pocit o nekonečných možnostiach a očakávaniach od neho. V tejto myšlienke užívateľa často podporujú aj informácie v prospektoch výrobcov.“ Ing. Mária Füri, PhD., Stavebná fakulta STU Bratislava, upozornila, že taková očekávání jsou nereálná. Míra jejich splnění závisí na vlastnostech otopné soustavy, řízení teploty otopné vody, průtocích, tepelně akumulačních vlastnostech budovy.

„Na termostatickej hlavici sa nachádza číselná stupnica, a práve táto zvádza užívateľov k častej manipulácii s ňou a k príliš vysokým očakávaniam od termostatickej hlavice. K číselnej stupnici výrobcovia termostatickej hlavice vo svojich prospektoch priraďujú možné dosiahnuteľné teploty vzduchu v miestnosti, čím nabádajú užívateľa k očakávaniu, že pootočením termostatickej hlavice môže dosiahnuť v miestnosti oveľa vyššiu teplotu, niekedy dokonca až 28 °C.“

„Požiadavku na zvýšenie teploty v miestnosti dokáže termostatická hlavica splniť len v závislosti od možnosti odovzdávacieho prvku – vykurovacieho telesa a od možností parametrov vykurovacej sústavy.“

Technologie digitálního dvojčete pro nastavení OST

Velkým problémem OST (odovzdávacích stanic tepla) je jejich správné nastavení. Toto obsluha velmi často neumí. Běžně nastavení trvá několik dní, vyžaduje více návštěv odborníka a i tak bývá výsledkem zbytečně vysoký průtok, vysoká teplota zpátečky atp. Automatické nastavení může probíhat pomocí komunikace s cloudem, kde je uloženo digitální dvojče stanice a základní parametry. Následně se již samočinně optimalizují základní provozní projektované parametry OST podle skutečnosti. Zabraňuje se i cyklování regulačních ventilů aj.

„Pre zvýšenie digitálnej dynamiky SCZT bolo vyvinuté cloudové riešenie Danfoss Titan™, ktoré kombinuje OST najvyššej kvality s inovatívnou technológiou digitálneho dvojčaťa, čím dodáva SCZT nový rozmer založený na dátach. Od prechodu na nízkoteplotné SCZT k integrácii obnoviteľných zdrojov energie sa CZT siete stávajú čoraz viac komplexné a zároveň musia spĺňať rastúce požiadavky na stabilitu a efektivitu. Zároveň až 70 % všetkých OST trpí nedostatkom správneho uvedenia do prevádzky, čo vedie k neefektívnej prevádzke a zbytočne drahej spotrebe energie.“

Dokončení je ve čtvrté části.

 
 

Reklama