V roce 2026 proběhne již 13. ročník akce Ukliďme Česko, největší dobrovolnické akce u nás s více než 200 000 zapojených dobrovolníků v loňském roce. Hlavním úklidovým dnem je letos sobota 28. března. Cílem akce je uklidit nepořádek z našich obcí, měst, a především z přírody. I letos pokračuje úspěšná spolupráce s Radegast v rámci projektu „Boj o vodu“.
Dva odborníci na úsporné stavění rozebírají, proč je pasivní dům hlavně otázkou promyšleného návrhu. Pasivní domy se svou nízkou energetickou náročností a kvalitním vnitřním prostředím jsou špičkou energeticky úsporné výstavby. Jak se k pasivnímu domu dopracovat shrnuje Desatero pasivního domu dostupné na stránkách Centra pasivního domu. Vyjmenovává, vysvětluje a integruje obory a kritéria, která je třeba od počátku plánování stavby zohlednit, jinými slovy definuje celý koncept pasivního domu. O jednotlivých bodech desatera, technických podrobnostech a zkušenostech z praxe si v rozhovoru povídáme s Michalem Čejkou, specialistou na energetiku budov, a s Martinem Němečkem, majitelem a vedoucím ateliéru Tector, který se zabývá navrhováním pasivních domů.
Tradiční odborný seminář je určen pro všechny, kdo projektují a schvalují projekty zdravotních instalací a mají na starost provoz vnitřních vodovodů a kanalizací včetně návaznosti na hospodaření s dešťovou vodou, šedou vodou, odvodnění střech a návrh a provoz zdrojů vody pro jednotlivé objekty. V Praze se letos koná 8. dubna a v Brně 9. dubna.
Osmý ročník soutěže Adapterra Awards spouští nominace projektů adaptace na změnu klimatu v krajině, sídlech a budovách. Letos klade zvláštní důraz na zemědělství a způsoby hospodaření, které cíleně zvyšují odolnost krajiny vůči suchu, přívalovým dešťům a dalším extrémům počasí. Přihlašování projektů začíná 4. února na www.adapterraawards.cz.
Nová centrála ČSOB v Hradci Králové spojuje moderní architekturu, udržitelný provoz, důraz na energetickou efektivitu a také na přirozené světlo v interiéru. Objekt získal titul STAVBA ROKU 2025. Jedním z bodů, který porota ocenila, byla realizace nové administrativní budovy pro více než 1 000 osob ve vysokém technickém standardu s otevřeností veřejnému prostoru.
Recenzovaný Střešní kořenová čistírna v kombinaci se zelenou střechou ze substrátu na bázi recyklovaných materiálů přináší komplexní cirkulární řešení pro ozelenění střech. Zavlažování odpadní vodou umožňuje růst na vodu náročnější vegetace s vyšším evaporačním ochlazovacím účinkem při zachování nulové spotřeby pitné vody, což vede k vytvoření rozmanitého biodiverzního stanoviště. Odpadní voda obsahuje množství nutrientů, což odstraňuje potřebu dodatečného hnojení. V souvrství zelené střechy je použit nově registrovaný cirkulární střešní minerální substrát skládající se z podstatné části z recyklovaného suťového demoličního odpadu a na nutrienty bohatého pyrolizovaného čistírenského kalu.
V obci Malá Baška nedaleko Frýdku-Místku vznikla nová pěší lávka z kompozitního materiálu MEA, která byla zhotovena přes vodoteč u nově budované cyklostezky. Obec leží v oblasti, která je dlouhodobě ohrožena povodněmi. Samospráva Malé Bašky potřebovala přemostit vodoteč s ohledem na protipovodňová bezpečnostní opatření.
Zdravé stromy jsou neocenitelnou součástí městského prostoru. Přinášejí stín, zlepšují mikroklima, zachycují prach a vodu a vytvářejí příjemnější prostředí pro život lidí. Ve městech však stromy často rostou v podmínkách, které jejich vitalitě příliš nepřejí – kořenový systém bývá uzavřen pod nepropustnými povrchy a vystaven nadměrnému zhutnění půdy. Řešením, které v posledních letech získává stále větší uznání, jsou zasakovací rošty AS-TTE. Tyto rošty umožňují vytvořit stabilní, pochozí nebo pojízdnou plochu v bezprostřední blízkosti stromů, aniž by docházelo k poškození jejich kořenů nebo narušení přirozeného koloběhu vody.
Ing. Michal Mrkývka, obchodně-technický zástupce ASIO, hovořil v rozhovoru na veletrhu For Arch o úsporách pitné vody využitím vody srážkové a vody šedé ze sprch. Jaká řešení využití šedé a dešťové vody v rodinných domech, bytových domech a v průmyslových areálech přicházejí v úvahu, se můžete dozvědět v záznamu rozhovoru.
Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem zveřejnilo praktický manuál pro obce nazvaný Když se valí voda z polí. Jedná se o doporučení osvědčených postupů, jak reagovat na přívalové deště, erozi a splachy ornice, a to včetně možných řešení pozemkových a stavebních úprav, protierozních opatření nebo přírodě blízkých řešení v krajině.
I v dnešní době se stále setkáváme s konvenčním přístupem řešení vsakovacích objektů pomocí štěrkových polí. Přitom modernější přístup nám umožňuje využití vsakovacích prvků – tunelů/krechtů, voštinových či jiných bloků. Jak dokazuje zjednodušený porovnávací rozpočet níže, už dávno neplatí, že tyto prvky vychází dráž. Přitom náročnost pokládky je významně nižší. Je tedy škoda, že se koncový zákazník nebo stavební firma nedozví o alternativním řešení, které by usnadnilo a zlevnilo celou výstavbu.
