Dlouhá období sucha ohrožují vysázenou zeleň v zastavěném městském území. Zelená infrastruktura je utlačována konstrukcemi vozovky, chodníků, parkovišť, systémem inženýrských sítí atd. Na kořenový systém je vyvíjen značný tlak a v omezeném prostoru půdy se neudrží dostatek závlahy pro trvalý růst. Značná část stromů časem usychá nebo se výrazně snižuje jejich vitalita.
Obrubníkové odvodnění z polymerického betonu MEA KERB bylo instalováno v chorvatském městě Zabok. Systém obrubníkového odvodnění se často používá ve městech v Čechách i na Slovensku, protože nezasahuje do vozovky a řeší odvodnění i při malých spádech v městské aglomeraci a na rychlostních komunikacích.
V každém servisním středisku pro osobní i nákladní vozy potřebují mít technici zajištěno svedení odkapávající dešťové vody a také zachycení náhodných úkapů oleje z aut. Bez nutnosti vytvoření náročnější dvojité podlahy je možné svést tekutiny do nízkých, systémových žlabů MEA PG EVO. V pracovním prostoru tak nedochází ke znečištění plochy a následně ani ke kontaminaci půdy.
Sucho trápí českou krajinu již téměř deset let. Nízké průtoky řek, usychající lesy, klesající hladiny přehrad nebo rozpálená města se stávají každoroční letní realitou. Některé roky naše země čelí suchu již časně na jaře, zvlášť pokud mu předcházela zima s minimálním množstvím sněhu. Nezbývá než se nedostatku srážek pomalu začít přizpůsobovat, neboť výhledy do budoucna nejsou příliš optimistické.
Nyní je příhodná doba na řešení dešťových vod v domácnostech – rádi pomůžeme i s přípravou žádosti o dotaci. Nikdy to nebylo tak jednoduché. V Brně můžete získat dokonce až 75 % dotaci a to v rámci dotačního programu Nachytej dešťovku!. Žádat mohou i obyvatelé lokalit, kde neproběhla nějaká opatření proti suchu.
Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.
Od roku 2018 probíhá rekonstrukce a modernizace železničního koridoru Praha Hlavní nádraží – Hostivař, jejíž součástí jsou i rekonstrukce stávajících nádraží, nebo také výstavba zcela nových nástupišť. Rovněž Vršovické nádraží prochází kompletní proměnou, vybudovaly se zde nová nástupiště i podchody.
Recenzovaný Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.
