logo TZB-info

Reklama

Kritéria pro volbu způsobu vytápění

Jaký způsob vytápění je nejlepší? Odpověď závisí na řadě kritérií. Pokud bude investor i provozovatelem, konečné rozhodnutí nezávisí jen na pořizovací ceně použitých výrobků, nákladech na jejich instalaci a nákladech na palivo, plyn, elektřinu. Rozhodnutí ovlivní i kritéria jiná.

Reklama

Jaký zvolit ten nejlepší způsob vytápění, případně i přípravy teplé vody, je problém, ze kterého může rozbolet hlava každého, kdo se jím začne opravdu podrobně zabývat. Protože variant a kombinací se dnes nabízí poměrně velké množství a nejde jen o pořizovací cenu nebo náklady na palivo, či energii, tedy finanční hodnocení, ale i o hodnocení závislé na osobnosti, na životním postoji, vztahu k životnímu prostředí atd. S cílem udělat si základní přehled vznikl článek shrnující základní kritéria výběru.

Dostupnost zdroje energie v daném místě

  1. Zpravidla všude je elektrická přípojka. Pak přichází v úvahu vytápění elektrické a to:
    • přímotopné – elektrické konvektory, sálavé panely, vytápění podlahové, stropní
    • teplovodní s využitím elektrického kotle nebo tepelného čerpadla
    • teplovzdušné prostřednictvím větrací jednotky s topným registrem nebo s využitím klimatizačních jednotek s funkcí vytápění
    Elektrické vytápění má velkou výhodu v tom, že nevyžaduje odvod spalin, tedy komín, přívod spalovacího vzduchu, manipulaci s palivem, případně popelem
  2. Je-li blízko přípojka a rozvod zemního plynu nebo prostor na pozemku k umístění zásobníku na zkapalněný plyn propan, lze uvažovat o vytápění plynem. Vyžaduje odvod spalin a přívod spalovacího vzduchu, ale to se dnes snadno řeší jedním koncentrickým potrubím, kde spaliny odchází vnitřní trubkou a vzduch se přivádí v prostoru mezi vnitřní a vnější trubkou. Aktuálně nabízené plynové kondenzační kotle mají vysokou účinnost.
  3. Z pevných paliv dnes přichází v úvahu dřevo a dřevní pelety. U uhlí lze předpokládat urychlování útlumu vyvolané snahou omezit produkci oxidu uhličitého. Pevná paliva vyžadují odvod spalin a přívod spalovacího vzduchu. U aktuálně nabízených zařízení s vysokou účinností je zpravidla nutné mít komín s odolností proti působení mokrých, agresivních spalin.
    • pro dřevo ve formě polen se nabízí teplovodní kotle, tzv. zplyňovací. Lze využít i kamen nebo krbů, případně i s teplovodní vložkou do nich a rozvodem tepla po domě. Pokud jsou kamna či krb v obytné místnosti, je nutné zvážit, kolik paliva bude jejich případný trvalý provoz vyžadovat, neboť manipulace s palivem může být zdrojem nečistot.
    • dřevní pelety se v menším množství nakupují v pytlích po cca 15 kg a z nich lze plnit zásobníky jak kotlů, tak kamen, krbů. Distribují se i big-bagy po 1000 kg. Peletové zdroje tepla mají vysoký stupeň automatizace řízení provozu, takže se komfortem blíží k vytápění plynem. Větší potřebu pelet lze řešit zásobníkem plněným peletami z cisterny.

Náročnost obsluhy zařízení

Nejnižší nároky na obsluhu má přímotopné elektrické vytápění. Jeho instalace vyžaduje úvodní revizi elektrických rozvodů, ale pak již až do případné poruchy nebo ukončení životnosti obsluhu či servis nevyžaduje.

Elektrické teplovodní vytápění vyžaduje úvodní revizi elektrických rozvodů a odborné uvedení otopné soustavy do provozu spojené s tlakovou zkouškou, ale následně se může po dlouhou dobu obejít bez potřeby servisu. A to jak u elektrického kotle, tak tepelného čerpadla. Nejběžněji se vyskytující provozní závadou bývá velmi malý úbytek otopné vody netěsnostmi nebo potřeba odvzdušnění otopných těles po roce a více let provozu, ale to lze snadno řešit i svépomocí.

Určitou míru obsluhy vyžaduje i teplovzdušné vytápění ať již prostřednictvím větracího zařízení nebo klimatizací s funkcí vytápění. Zařízení jsou vybavena vzduchovými filtry, které je nutné čas od času vyměnit, čistit. Klimatizace vyžaduje instalaci venkovní jednotky, která by měla být přístupná pro čistění vzduchového výměníku.

Teplovodní vytápění plynem po jednorázové úvodní revizi plynového zařízení a odvodu spalin vyžaduje každoroční posezónní kontrolu kotle, kontrolu odvodu spalin. Stejně jako u teplovodního elektrického vytápění, může se vyskytnout nepatrný úbytek otopné vody, potřeba odvzdušnění.

Pevná paliva, nejvíce uhlí, kusové dřevo, méně pelety, jsou nejnáročnější na obsluhu. Vedle manipulace s palivem je nutné kotle, ale i kamna či krby čistit, zbavovat vnitřní teplosměnné plochy vznikajících nánosů. Odvod spalin, komín, je nutné třikrát za rok čistit, z toho jednou odborným kominíkem. Nejvyšší komfort poskytuje kombinace kotle na dřevní pelety s automatickým podavačem pelet z velkého zásobníku, který je plněn z cisterny na autě. Zde se míra obsluhy přibližuje vytápění plynovému.

Velikost tepelné ztráty aneb potřeby tepla na vytápění a vhodnost různých způsobů

Obecně lze říci, že čím menší tepelný výkon na vytápění je zapotřebí, tím vyšší je jeho měrná cena, tedy cena za každý jeden instalovaný kilowatt výkonu. S výjimkou elektrických přímotopných způsobů, částečně i teplovzdušných.

Pokud je potřebný tepelný výkon pro vytápění nízký, například u bytů v bytových domech s velmi dobře řešenými tepelně izolačními vlastnostmi, u nízkoenergetických rodinných domů, lze využít teplovzdušné vytápění. Přenos tepla pomocí vzduchu vyžaduje jeho proudění. Čím více tepla, tím více proudícího vzduchu. Každý člověk vnímá proudění vzduchu individuálně, a proto by si před volbou teplovzdušného systému měl osobně vyzkoušet, zda mu bude vyhovovat. Poměrně běžná je integrace elektrického nebo teplovodního otopného registru do jednotky řízeného větrání. Obvykle však při nízkých venkovních teplotách intenzita pouhého větrání nepostačuje pro přívod potřebného tepla. Pak se musí zvýšit rychlost proudění vzduchu i jeho teplota, což nemusí být ve všech případech a všemi lidmi vnímáno jako komfortní, a nebo do místnosti instalovat doplňující zdroj tepla, například elektrický sálavý panel, konvektor atp. Výhodou teplovzdušných způsobů je rychlá reakce na změny v potřebě tepla.

Teplovodní způsoby vytápění jsou v našich zeměpisných podmínkách dlouhodobě prověřené a osvědčené. Zdrojem tepla je nejčastěji plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, elektrický kotel nebo kotel na pevná paliva. Jejich výhodou je relativně jednoduché kombinování různých zdrojů tepla, i tepelných solárních kolektorů, například podle aktuálních cen energií nebo paliv, při zachování možnosti nejvyššího komfortu. Obvykle se využívají při potřebě tepelného výkonu v řádu od cca 3 až 5 kW a výše na byt, rodinný dům. V zásadě se nabízí použití otopných těles nebo velkoplošných způsobů, a to formou podlahového nebo stropního vytápění. Použití podlahového vytápění a stropního vytápění je limitováno přípustnými povrchovými teplotami, tedy možným tepelným výkonem.

Snižování spotřeby tepla na vytápění zateplováním budov, případně i výstavba nových, nízkoenergetických budov zatraktivnila přímotopné elektrické vytápění i přes relativně vysokou cenu elektřiny. Atraktivitu vytváří velmi nízké investiční náklady spojené se snadnou instalací, rychlá a přesná regulace výkonu.

Design, vnitřní prostor

Jedinou formou vytápění, která není v místnosti vidět, je velkoplošný, podlahový nebo stropní systém. Ať již teplovodní nebo elektrický s topnými kabely nebo fóliemi.

Teplovzdušné vytápění vyžaduje mít v místnosti vhodně umístěné a dostatečně velké mřížky pro přívod a odvod vzduchu, ale ty mohou sloužit i potřebě řízeného větrání.

Všechny ostatní formy vytápění vyžadují v místnosti umístit potřebné zařízení.

Otopná tělesa by měla být přednostně umístěna pod okny. Ideálně na celou jejich šířku, aby odstínila ochlazující efekt prosklené plochy, který je intenzivnější než od stěny. V současnosti je možný výběr z mnoha designových i barevných provedení, od retro vzhledu trubkových registrů prvního parního vytápění z devatenáctého století, přes dnes klasické základní řešení formou sloupkových nebo deskových těles až po unikátní, umělecké formy.

Nahodile by neměly být umístěny ani sálavé panely nebo sálavá otopná tělesa, pokud vytápění prostoru vyžaduje větší výkony. Intenzívnější sálavý tok tepla by mohl být obtěžující.

Pečlivou volbu místa vyžaduje umístění interiérové klimatizační jednotky s funkcí vytápění. Konstrukčně nejvyspělejší jednotky mají programově řízeno směrování vystupujícího vzduchu jak ve svislém, tak vodorovném směru a dokáží s využitím rastrového čidla omezovat i směr proudění vzduchu do míst, kde se právě nachází člověk. I tyto jednotky mají několik úrovní designových řešení.

Náklady na palivo, energie

Za předpokladu, že vše bude fungovat bez poruchy, tak nejnižší náklady na palivo má vytápění kusovým dřevem, když si ho provozovatel sám zakoupí v lese „na stojato“, stromy porazí, rozřeže, polena naštípe, uloží na minimálně rok pro vysušení, a pak i sám přikládá do kotle či kamen. Sám bude, ideálně po každém provozním týdnu, čistit kotel, dvakrát za rok si vyčistí komín kominickou štětkou, přičemž potřetí k tomu musí využít služeb kominíka, který provede i kontrolu. U kotlů do výkonu 300 kW se musí nechat provést jednou za 36 měsíců kontrola podle zákona o ochraně ovzduší.

V případě jen nákladů na kupované palivo, či energii, je nejlevnější hnědé uhlí. Za ním je dřevo, dřevní pelety a přibližně stejně zemní plyn, pak kapalný propan LPG, elektřina.

Výši těchto nákladů významně ovlivní požadavek kladený na teplotu v místnostech, úroveň regulace, přizpůsobení vlastností soustavy vytápění stavebnímu a provoznímu charakteru budovy a v nemalé míře i aktuální klimatické poměry. Každé meziroční srovnání, aby srovnáním bylo, proto musí zohlednit případné změny v užívání budovy a rozdílnost klimatických poměrů. Je nutné si uvědomit, že vyšší průměrná roční teplota vzduchu nemusí být vždy doprovázena snížením ročních nákladů na vytápění.

Celkové náklady na vytápění

Celkové náklady na vytápění jsou velmi ovlivněny cenou, za kterou palivo nebo energii provozovatel nakupuje. V současné době nejsou výjimkou rozdíly mezi nabídkami za roční odběr potřebného množství energie v elektřině nebo plynu dosahující i přes 30 %, jak se lze přesvědčit například v kalkulátoru cen energií TZB-info. Tyto rozdíly jsou tak vysoké, že je často ani není možné vyrovnat úspornějším provozem jednoho nebo druhého způsobu vytápění. Ceny paliv a energií závisí i na odebíraném množství a formě, jak probíhá. Nejméně jsou tyto vlivy patrné u zemního plynu. Mnohem více u elektřiny, při odběru zkapalněného plynu LPG, pevných paliv včetně pelet. Při vytápění elektřinou je v současnosti výhodné, že i její zbývající spotřeba probíhá za příznivějších cenových podmínek. Že ji lze výhodně využít i pro nabíjení baterií nejrůznějších zařízení dosud poháněných benzínem atp. Konkrétní volba zdroje energie by neměla vycházet jen z aktuálních cen, neboť poměry cen se mění i v dlouhodobějším horizontu. Zatímco u pevných paliv není předpokládána zásadní změna běžného růstu ceny, podobně u zemního plynu, otázkou je budoucí cena elektrické energie.

Do celkových nákladů na vytápění patří nejen náklady na palivo, energie, ale i servis, cena náhradních dílů, legislativně nutné kontroly, revize, náklady na vyvolané stavební práce, podíl nákladů z ceny domu na prostor, který zvolené zařízení vyžaduje, případně i sklad paliv, pořizovací náklady všech nutných zařízení a jejich skutečná životnost aj.

Je zřejmé, že k provedení vyhodnocení, který způsob vytápění bude v určitém konkrétním případě nejvýhodnější, je nutné mít i u rodinného domu k dispozici velké množství detailních informací. Základem je co nejpřesnější určení celkové potřeby tepla za rok a rovněž co nejpřesnější určení průběhu potřeby během každého dne. S přijatelnou mírou nepřesnosti lze využít Porovnání nákladů na vytápění, teplou vodu a elektrickou energii – TZB-info. Tento kalkulátor umožňuje zadávané hodnoty změnit z průměrných, předdefinovaných na konkrétní a tak se co nejvíce přiblížit skutečnosti.

Modernizace

Pokud je v budově vytápění zemním plynem, bývá nejméně finančně náročný přechod na úsporný plynový kondenzační kotel, což si obvykle vyžádá, mimo náklady na nový kotel, nepříliš vysoké náklady na úpravu komína a odvod kondenzátu z kotle. Úsporné přednosti kvalitního kondenzačního kotle se z větší části projeví i ve starších otopných soustavách bez jejich změny. Pokud se celá budova modernizuje, lze navrhnout přechod z vytápění otopnými tělesy na podlahové, které maximalizuje úsporný efekt kondenzačního kotle. Při celkové modernizaci přichází v úvahu i použití tepelného čerpadla, pokud je k dispozici dostatečně silná elektrická přípojka. Ta by měla být ideálně schopná pokrýt celou spotřebu elektřiny i bez úsporného efektu tepelného čerpadla.

V případě pevných paliv je třeba upozornit na nutnost výměny starých kotlů do 300 kW, které nemají zatřídění nebo jsou ve třídě 1 nebo 2 do září roku 2022. V současnosti je na trhu široká nabídka kotlů splňujících aktuální požadavky jak v případě uhlí, tak paliv na bázi dřeva. Nutno však vzít na zřetel, že uhlí patří mezi společensky nejhůře vnímaný zdroj tepla a jeho použití i pro domácnosti bude omezováno. Lze uvažovat o přechodu na palivové dřevo nebo dřevní pelety.

Jinou variantou může být tepelné čerpadlo s vyššími pořizovacími náklady nebo s nižšími pořizovacími náklady vytápění zkapalněným plynem LPG, pokud lze u domu instalovat zásobník.

Úprava podkroví na obytný prostor probíhá i bez napojení na stávající soustavu vytápění. Podkrovní prostory mají často vzhledem k instalaci střešních oken zvýšený požadavek na chlazení, tedy klimatizaci. V takovém případě se nabízí využití klimatizace i k vytápění.

Při modernizaci využívaných budov se zvyšuje význam doby trvání instalačních prací, množství nejrůznějšího odpadu, který musí být likvidován, výskytu prachu, hluku, obtěžování bydlících osob přítomností řemeslníků, případně i nákladů na jejich náhradní ubytování aj. Tyto faktory mohou zvýhodnit přechod na jiný druh vytápění než ten, který se jen ve svých pořizovacích nákladech jeví jako výhodnější, ale v souhrnu se zahrnutím i nákladů souvisejících se projeví jako nákladnější.

Novostavba

V současné době vzniká nejvíce rodinných domů v územích, kde je pouze elektrická přípojka. Tomu odpovídá i v posledních letech poměrně strmý, každoroční nárůst instalací tepelných čerpadel. Vzhledem k tomu, že mnohé z nových rodinných domů mají velmi nízkou potřebu tepla na vytápění, ekonomicky zajímavě pro ně vychází i přímotopné elektrické vytápění. Jeho využití v novostavbách však silně přibrzďuje legislativa, konkrétně zákonný požadavek na energetickou náročnost budovy, na limit vycházející z množství neobnovitelné primární energie potřebné k provozu domu. Tento limit lze splnit zapojením dalších zdrojů energie, příkladně kombinací kamen na dřevní hmotu a fotovoltaické elektrárny.

Novostavby bytových domů většinou využívají vytápění zemním plynem, případně se napojují na soustavy zásobování tepelnou energií. Z celkového počtu za rok 2019 instalovaných přibližně 23 tisíc tepelných čerpadel jich odhadem, podle statistik MPO, na bytové domy připadá několik set.

Vytápění ovlivňuje i příprava teplé vody

Se zdrojem tepla na vytápění může být spojena příprava teplé vody. Pokud je nutné dimenzovat zdroj tepla s nejmenším možným výkonem, řeší se příprava teplé vody v zásobníku. V případě čtyřčlenné rodiny pak postačí pro celodenní přípravu teplé vody rezervovat trvalý příkon okolo 0,5–0,7 kW. U elektrických bojlerů se používají topné spirály o příkonu okolo 2 kW, když jejich činnost bývá omezena na 8 hodin za den. Bojler nebo zásobník však vyžadují určité místo pro svou instalaci a musí u nich být dostupné pojistné armatury pro pravidelnou kontrolu jejich činnosti. Typické je využití zásobníku na teplou vodu s kotli na pevná paliva, tepelnými čerpadly, ale i s kotli plynovými.

Průtoková příprava vody, nejčastěji v kombinovaném plynovém kotli, bez zásobníku, vyžaduje příkon minimálně 24 kW. To při zásobování plynem není problém a na trhu jsou vhodné kondenzační kombinované kotle s výkonem při přípravě teplé vody 24 kW, případně i více podle požadavku na komfort v zásobování teplé vody. V případě elektřiny vyžaduje příkon 24 kW třífázový jistič nad 35 A, což není velikost obvyklá u českých domácností. Nicméně v některých objektech je elektrická průtoková příprava teplé vody ekonomicky příznivá i vzhledem k tomu, že není nutné instalovat potrubí pro rozvod teplé vody.

Záruky

Při volbě způsobu vytápění je nutné myslet i na záruku nejen po dobu garanční, ale i i následnou. Většinu otopných soustav instalují řemeslnické firmy. To znamená, že pracují na zakázku a zákazník, tedy investor do vytápění, by ve svém zájmu nikdy neměl přistoupit na instalaci zdroje tepla a celé soustavy bez písemně uzavřené smlouvy. A to smlouvy, která bude zahrnovat nejen popis závazného postup samotné instalace, použitých materiálů a výrobků, ale i funkcí, které bude vytápění mít. Každým rokem vznikají stovky případů, ve kterých dochází ke znehodnocení vysokých parametrů moderních a úsporných zdrojů tepla tím, že celek není optimálně navržen, instalován, že optimálně navržené materiály byly nahrazeny jinými, méně vhodnými aj. K soudu se těchto případů dostane mnohem méně, protože na počátku nebyly přesně stanoveny výsledné parametry, instalaci nikdo odborně nedozoroval a případný soudní spor se nemá o co opřít. Když kupuji auto, tak chci záruku na funkci auta a nikoliv jen například na motor a potrubí vedoucí chladicí kapalinu. Stejně to musí platit i pro vytápění. I proto, že pořizovací cena osobního automobilu a vytápění pro rodinný dům jsou dnes na podobné úrovni, včetně životnosti přesahující 10 let.

Potřeba se zabývat zárukou vzniká i při nákupu zdroje tepla přes e-shop, třeba i přes odbornou firmu působící v oboru vytápění. Pokud se oddělí nákup zdroje tepla od jeho instalace, záruku za funkci zdroje tepla pak obvykle nese prodejce, tedy e-shop, nikoliv instalační firma. Neboť smluvním úkolem instalační firmy bylo daný zdroj tepla uvést do provozu a pokud se zdroj porouchá, firma může odmítnout závadu řešit, pokud instalaci a zprovoznění řádně provedla a tento záruční požadavel nebyl smluvně potvrzen.

Většina značkových výrobců podmiňuje záruku tím, že instalaci povede jejich odborný, proškolený partner. Pokud toto není dodrženo, nemusí být záruka z části nebo i zcela uznána.

Závěr

Vedle kritérií technických, designových, ekonomických působí i kritéria další. Například potřeba nejvyššího možného komfortu, únik od využití fosilních zdrojů energií, uspokojení ze samozásobitelství palivem, trvale automaticky pracující regulace a na druhé straně možnost si své vytápění manuálně ovládat do všech detailů i na dálku aj. Působí i kritéria legislativní, zejména zpřísňující se požadavky na snižování spotřeby energií v budovách, zvyšování podílu využití obnovitelných zdrojů energií, snižování emisí.

Obecně vzato, každé konkrétní doporučení nejlepšího vytápění může být napadeno, že podcenilo nebo naopak zveličilo vliv některého z kritérií. A nelze pominout fakt, že až na výjimky je pro pořízení vytápění k dispozici určitá finanční částka, případně možnost či ochota se zadlužit.

V případě dostatku financí lze, například při vhodně řešené střeše domu, kombinací fotovoltaické elektrárny, značně velké akumulační baterie a tepelného čerpadla dosáhnout významného stupně nezávislosti na dodávce paliv či energií. Toto řešení ale rozhodně není dostupné pro každého. Reálná je roční vyrovnaná energetická bilance domu, kdy po část roku má dům energie nadbytek, ten odevzdává do sítě a v druhé části roku si odevzdané množství energie zase postupně vezme zpět. Věřme, že tento princip tzv. „energeticky aktivního zákazníka“ bude při probíhající novelizaci energetického zákona aktivněji podpořen než dosud.

Bohužel velmi zklamán může být ten, kdo podlehne dojmu, že nejlevnější vytápění je spojeno s pořízením nejlevnějších zařízení na trhu. Stejně tak ten, kdo jako zásadní pro své rozhodnutí využije anonymní „zdarma“ rady na internetu, které mohou být „neviditelnou reklamou“ pro jedno konkrétní řešení.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.