logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Renovace obytných a jiných budov a její dopady na budoucnost oboru Vytápění – díl 1.

Pro dlouhodobé investice, kam patří i vytápění, příprava teplé vody aj. je zásadní se opírat o dlouhodobou strategii České republiky. V článku jsou výňatky z dokumentu zpracovaného Odborem energetické účinnosti a úspor MPO ČR.

Reklama

1. Úvod

Dlouhodobá strategie renovací na podporu renovací vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých (dále jen „Dlouhodobá strategie“) byla zpracována na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen „revize směrnice 2010/31/EU“). Dlouhodobá strategie je jedním z nástrojů dosažení udržitelného, konkurenceschopného, bezpečného a dekarbonizovaného systému zaměřeného na sektor budov, který stále odpovídá za 40 % konečné spotřeby energie EU, a to navzdory již zavedeným politikám a investicím alokovaným na snižování energetické náročnosti budov. Tvorbou uceleného rámce by se mělo dosáhnout zvýšení počtu renovací, zvýšení jejich komplexnosti, a tím napomoci transformaci fondu budov na vysoce energeticky účinný fond budov.

V článku je čerpáno z kapitol dokumentu, publikovaného 6. dubna 2020, opírajících se o statistická šetření ČSÚ a vlastní analýzy MPO popisujících současný stav a možný vývoj v rámci tzv. optimálního scénáře. U těchto zjištění lze předpokládat minimální aktivitu v připomínkovém řízení a následné změny.

2. Celkový přehled

Analýza spotřeby energie vykazovala v letech 2014–2017 meziroční nárůst konečné spotřeby energie. Spotřeba v roce 2018 tento trend narušila, když meziročně klesla o 1,2 %. Dle aktualizované souhrnné energetické bilance ČR, zpracované dle revidované metodiky Eurostat, dosáhla konečná spotřeba energie v roce 2018 úrovně 1 017 PJ. Předchozí meziroční nárůst konečné spotřeby energie zapříčinil nárůst spotřeby ve všech sektorech hospodářství.

Graf č. 1: Vývoj konečné spotřeby energie, 2010–2018
Graf č. 1: Vývoj konečné spotřeby energie, 2010–2018
  jednotka 2015 2016 2017 2018
Celková konečná spotřeba energie TJ 974 675 998 603 1 029 584 1 017 197
Konečná spotřeba energie podle odvětví:          
průmysl TJ 272 283 268 682 281 257 279 536
doprava TJ 259 388 268 680 277 019 278 836
domácnosti TJ 289 716 302 989 308 160 300 081
služby TJ 124 740 129 546 133 349 131 031
Výroba elektřiny z teplených elektráren GWh 77 984 77 479 81 226 82 384
Výroba elektřiny z kombinované výroby GWh 42 424 42 904 43 849 43 484
Výroba tepla z tepelných energetických zdrojů TJ 121 233 127 519 122 851 118 123
Výroba tepla z kombinované výroby vč. odpadního tepla z průmyslových procesů TJ 95 794 99 906 95 618 91 085

Tabulka č. 1: Současná primární a konečná spotřeba energie v rámci hospodářství a na odvětví

Tabulka představuje podíl energeticky nejnáročnějších odvětví; průmysl, doprava, domácnosti a služby. Největší zastoupení, konkrétně 30 % z celkové konečné spotřeby v České republice, připadá na domácnosti (Domácností je dle ČSÚ míněna bytová domácnost, kterou tvoří osoby bydlící v jednom bytě. Bytem se všeobecně rozumí místnost nebo soubor místností a jejich příslušenství, které slouží nebo jsou určeny k trvalému bydlení a tvoří zpravidla jeden stavebně technický celek), tedy na rodinné a bytové domy. Konečná spotřeba v domácnosti představuje množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení, ale zahrnuje spotřebu spotřebičů využívaných v domácnostech. Primární zastoupení na konečné spotřebě energie v domácnostech má spotřeba na vytápění, která činí více než 69 % konečné spotřeby energie v domácnostech.

3. Rezidenční budovy

Spotřeba energie v sektoru domácností klesla v roce 2018 meziročně o 2,6 %, přičemž dosáhla úrovně přibližně 300 PJ. Energetická náročnost domácností vyjádřena na jednu bytovou jednotku taktéž zaznamenala pokles. V roce 2018 meziročně poklesla o 3 % a dosáhla úrovně 70,9 GJ/byt.

Graf: Konečná spotřeba energie v sektoru domácností, 2010-2018. V grafu jsou oproti údajům v tab. č. 1 data rozšířena na delší časové období.
Graf: Konečná spotřeba energie v sektoru domácností, 2010-2018. V grafu jsou oproti údajům v tab. č. 1 data rozšířena na delší časové období.
Graf: Vliv průměrné teploty topných měsíců na konečnou spotřebu energie na vytápění v domácnosti, 2015–2018. Topná sezóna (otopné období) začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. S ohledem na roční statistiku energetické bilance byla průměrná teplota vypočítána za 1.–5. a 9.–12. měsíc daného roku
Graf: Vliv průměrné teploty topných měsíců na konečnou spotřebu energie na vytápění v domácnosti, 2015–2018. Topná sezóna (otopné období) začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. S ohledem na roční statistiku energetické bilance byla průměrná teplota vypočítána za 1.–5. a 9.–12. měsíc daného roku

Dalšími faktory, které ovlivňují vývoj spotřeby energie v rezidenčním sektoru, je navyšování průměrné podlahové plochy bytových jednotek, pokles počtu osob bydlících v jedné bytové jednotce. V oblasti demografie se v úrovni spotřeby projevuje nárůst populace a růst disponibilního příjmu domácností, který zapříčiňuje zvyšování životní úrovně a ovlivňuje spotřebitelské chování s vlivem na spotřebu energie.

Rok Dokončené byty
Celkem v tomto podle formy výstavby celkem na 1 000 obyvatel Podíl bytý podle formy výstavby v % Obytná polocha 1 dokonč. bytu v m2
družstevní komunální (obecní) individuální ostatní družstevní komunální (obecní) individuální ostatní
2001 24 758 916 6 292 14 509 3 041 2,42 3,7 25,4 58,6 12,3 70,1
2002 27 291 1 528 7 019 15 611 3 133 2,68 5,6 25,7 57,2 11,5 68,5
2003 27 127 1 456 6 781 14 663 4 227 2,66 5,4 25,0 54,1 15,6 69,2
2004 32 268 1 739 6 538 16 867 7 124 3,16 5,4 20,3 52,3 22,1 68,5
2005 32 863 1 123 4 860 17 022 9 858 3,21 3,4 14,8 51,8 30,0 70,3
2006 30 190 476 4 470 15 368 9 876 2,94 1,6 14,8 50,9 32,7 71,8
2007 41 649 952 3 904 18 416 18 377 4,03 2,3 9,4 44,2 44,1 70,4
2008 38 380 689 1 852 20 812 15 027 3,68 1,8 4,8 54,2 39,2 76,0
2009 38 473 850 757 20 675 16 191 3,67 2,2 2,0 53,7 42,1 74,2
2010 36 442 873 850 21 848 12 871 3,46 2,4 2,3 60,0 35,3 76,8
2011 28 630 268 603 19 358 8 401 2,73 0,9 2,1 67,6 29,3 78,2
2012 29 467 298 1 073 19 621 8 475 2,80 1,0 3,6 66,6 28,8 76,3
2013 25 238 230 325 16 937 7 746 2,40 0,9 1,3 67,1 30,7 77,3
2014 23 954 566 363 15 606 7 419 2,28 2,4 1,5 65,1 31,0 75,3
2015 25 095 139 408 15 135 9 413 2,28 0,6 1,6 60,3 37,5 74,7
2016 27 322 236 230 15 680 11 176 2,59 0,9 0,8 57,4 40,9 72,8
2017 28 569 274 343 16 066 11 886 2,70 1,0 1,2 56,2 41,6 72,9
2018 33 868 . . . . . . . . . .

Tabulka č. 2: Bytová výstavba v České republice
Základní údaje o dokončených bytech (Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/bvz_cr)

Z pohledu budoucího vývoje výstavby budov dle vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je očekáván nárůst počtu domácností neboli bytů. Do značné míry je tento trend dán vlivem demografických trendů (stárnutí populace, rostoucí průměrný věk prvorodiček) promítajícím se na počtu obyvatel v jedné bytové jednotce. Průměrný počet členů domácnosti by tak mohl klesnout z 2,37 v roce 2017 na 2,25 v roce 2030.

Graf: Výhled počtu domácností (v tisících)
Graf: Výhled počtu domácností (v tisících)
Graf: Počet a hloubka renovací rodinných domů dle databáze ENEX za roky 2017 a 2018
Graf: Počet a hloubka renovací rodinných domů dle databáze ENEX za roky 2017 a 2018
Graf č. 5 znázorňuje hloubku renovací sumárně za roky 2017 a 2018 u rodinných domů monitorovaných v ENEX databázi. Hloubka renovací byla určena za pomoci třídy energetické náročnosti budovy respektive, jaké třídy bylo skrze renovaci budovy dosaženo. Třídy energetické náročnost budovy A a B byly určené jako důkladné hloubky renovace, třída C jako střední hloubka renovace a třídy D, E, F a G byly určeny jako mělké hloubky renovace. Graf č. 5 znázorňuje hloubku renovací sumárně za roky 2017 a 2018 u rodinných domů monitorovaných v ENEX databázi. Hloubka renovací byla určena za pomoci třídy energetické náročnosti budovy respektive, jaké třídy bylo skrze renovaci budovy dosaženo. Třídy energetické náročnost budovy A a B byly určené jako důkladné hloubky renovace, třída C jako střední hloubka renovace a třídy D, E, F a G byly určeny jako mělké hloubky renovace.

Podle rozvrstvení zastoupení renovací v jednotlivých sloupcích lze z grafu vyčíst počet renovací dané hloubky, tedy že nejčastěji byla realizována opatření, kde budova před i po opatření zůstala v třídě energetické náročnosti C, nicméně velmi často se i jednalo o opatření, kdy se budova nacházela ve třídě G, ale díky renovaci se posunula do třídy energetické náročnosti C, o čemž svědčí záznamy ve sloupci CG. V případě, že se jedná o sloupec o více než dvou písmenech například CDE, jedná o několik postupných renovací, které byly realizovány v průběhu dvou let, přičemž budova byla na počátku vedená ve třídě energetické náročnosti E a po renovacích se posunula do třídy energetické náročnosti budovy C.

POČET BUDOV[-] období výstavby
počet podlaží celkem 1919 a dříve 1920–1945 1946–1960 1961–1980 1981–2000 2001–2011 nezjištěno
  211 252 26 077 27 775 30 573 71 429 38 042 12 674 4 682
1 podlaží 3 910 1 199 612 473 556 526 488 56
2 podlaží 37 708 7 939 5 700 6 867 9 734 4 892 2 350 226
3 podlaží 49 888 7 714 8 909 11 226 12 154 6 209 3 420 256
4 podlaží 48 000 4 777 5 360 7 313 19 079 8 154 3 084 233
5 podlaží 23 354 3 175 3 905 2 916 8 573 3 203 1 452 130
6 podlaží 10 192 598 1 351 827 4 100 2 570 712 34
7 podlaží 5 716 138 838 272 2 780 1 337 330 21
8 podlaží 15 259 32 160 81 7 394 7 163 390 39
9 podlaží 3 216 0 16 12 1 852 1 226 101 9
10 podlaží 700 0 1 8 504 155 32 0
11 a více podlaží 3 660 0 15 21 2 397 1 134 88 5
nezjištěno 9 649 505 908 557 2 306 1 473 227 3 673

Tabulka: Celkový počet bytových domů v jednotlivých kategoriích

Graf: Graf představuje trend bytové výstavby u bytových domů na základě dat ČSÚ o nové výstavbě a předpokládané míře demolice. Data jsou extrapolována do roku 2020.
Graf: Graf představuje trend bytové výstavby u bytových domů na základě dat ČSÚ o nové výstavbě a předpokládané míře demolice. Data jsou extrapolována do roku 2020.
Graf: Počet a hloubka renovací bytových domů dle databáze ENEX za roky 2017 a 2018. Hloubka renovace je definována stejně jako v případě domů rodinných.
Graf: Počet a hloubka renovací bytových domů dle databáze ENEX za roky 2017 a 2018. Hloubka renovace je definována stejně jako v případě domů rodinných.

Úspory energie pro modelování scénářů renovace budov

Možná úspora energie na vytápění na základě použité metodiky je u rezidenčních budov 77 PJ při středně energeticky úsporné renovaci (45 % původní spotřeby) a 140 PJ při důkladné renovaci celého fondu budov na pasivní standard (81 % původní spotřeby). Jedná se o technický potenciál úspor energie. Jeho adekvátní část realizovatelná na budovách, které ještě neprošly žádnou energeticky úspornou renovací, je pak ekonomickým potenciálem, jehož plné realizaci však brání řada faktorů (počáteční vysoké investiční náklady, malá informovanost o vhodných opatřeních pro různé typy budov apod.). Nejde tedy o potenciál tržní.

Odhad možné úspory energie pro ohřev teplé vody je 12 PJ, tedy asi 30 % spotřeby energie, která vstupovala do modelu. Lze nicméně předpokládat, že při realizaci méně kvalitních rekonstrukcí bude tento potenciál využit spíše méně, a naopak při realizaci důkladných energeticky úsporných renovací může být i překročen. Do výpočtu investičních nákladů pak vstupuje společně s náklady na výměnu zdroje tepla pro vytápění.

Odhad možné úspory energie pro umělé osvětlení je 3,4 PJ, tedy asi 60 % spotřeby energie, která vstupovala do modelu. Celý tento potenciál je na spotřebě elektřiny. Výměna osvětlení nevstupuje do výpočtu investiční nákladů, protože je považována za běžnou údržbu bytů a cena i nejúspornějšího osvětlení rychle klesá.

Dokončení článku je v 2. dílu, který vyjde za týden.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.