Zákaz spalování uhelných paliv v Praze se blíží – nečekejte na poslední den!

Počátkem března během veletrhu Aquatherm v Praze na výstavišti v Letňanech se vícekrát objevil z řad návštěvníků dotaz směřovaný na portál TZB-info, jak je to se zákazem topit pevnými uhelnými palivy v Praze. Zákaz platí od 1. října 2020. Vyhledali jsme proto podklady a zpracovali odpověď.

V současné situaci virové epidemie a zvýšených zdravotních rizik se otázka nutnosti přejít na jiný, ekologický zdroj tepla, jeví jako méně významná. Jenže každá epidemie se přežene a pomalu, ale jistě se život vrátí do běžných kolejí. Topenářské firmy rychle naberou nové zakázky a těm pražským obyvatelům, kteří budou s hledáním náhrady za uhelná paliva váhat, mohou vzniknout problémy.

Zákon o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů nařídil povinnou výměnu teplovodních kotlů na pevná paliva tříd 1 a 2 (popřípadě kotlů s nezjistitelnou třídou) o celkovém jmenovitém příkonu do 300 kW do termínu 1. září 2022. Vedle toho však dal obecním úřadům možnost zakázat provoz nevyhovujících kotlů prakticky ihned. A to nejen zmíněných kotlů, ale i lokálních topidel na vybraná pevná paliva, tedy krbů, kamen, sporáků, krbových kamen.

Jak je uvedeno v projektu Výměny kotlů na TZB-info, tak tuto možnost umožňuje ustanovení § 17 odst. 5 zákona, podle kterého může obec obecně závaznou vyhláškou za zákonem specifikovaných podmínek zakázat na vymezeném území obce spalování vybraných druhů pevných paliv.

Plošný zákaz uhelných paliv v nevyhovujících zdrojích v Praze

Uvedené možnosti se chopil Magistrát hlavního Města Prahy a dne 19. 9. 2019 byla zastupitelstvem hlavního města Prahy schválena obecně závazná vyhláška, kterou se zakazuje spalování vybraných druhů pevných paliv v některých stacionárních zdrojích tepla na území hlavního města Prahy. Ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy byla tato obecně závazná vyhláška publikována pod č. 11/2019 Sb. hl. m. Prahy.

Vyhláška je tedy platná dnem 19. září 2019 a účinná od 1. října 2020, tedy řádově od začátku nejbližší otopné sezóny. Znamená to, že na přípravu dostali provozovatelé dotčených spalovacích zdrojů jeden rok. Zákaz je ve vyhlášce formulován takto:

Oním jiným právním předpisem je právě zákon o ochraně ovzduší. Pokud to tedy shrneme, pak se zákaz vztahuje na veškeré spalovací zdroje na pevná paliva. Platí stejně tak pro teplovodní kotle, jako pro lokální topidla typu sporák, kamna, krbová kamna, i pro tzv. interiérové kotle.

Jedinou výjimku ze zákazu tvoří teplovodní kotle, u kterých je prokazatelné, že při spalování uvedených uhelných paliv plní emisní limity stanovené v příloze č. 11 zákona o ochraně ovzduší („…jiným právním předpisem“). Tedy kotle tříd 3, 4 a 5. Jak poznáte, že Váš kotel vyhovuje požadavkům tříd 3 a výše, můžete zjistit zde.

Zmíněná vyhláška reaguje i na případný výskyt mimořádné smogové situace, která by byla v aglomeraci Prahy vyhlášena stanoveným postupem, takto:

V okamžiku vyhlášení smogové situace je tedy zakázán provoz všech doplňkových spalovacích zdrojů (kotlů i topidel) na všechna pevná paliva (včetně biomasy). Ve vyhlášce není přesně definováno, co je a co není hlavní zdroj vytápění objektu. Obecně lze ale jako hlavní zdroj definovat zdroj, který je svým výkonem schopen pokrýt veškeré nároky na vytápění a přípravu teplé vody. Zákaz je tedy mířen především na krby či krbová kamna, sloužící k příležitostnému přitápění, ale také na sporáky sloužící k přípravě jídla.

Dozor nad plněním Vyhlášky

Vnitřní pokyny Magistrátu hlavního města Prahy pak řeší i možné způsoby dozoru plnění vyhlášky, které vycházejí z platné legislativy. Především že oprávnění vstoupit do obydlí za účelem provedení kontroly spalovacího stacionárního zdroje zakotvené v ust. § 17 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se váže výhradně na opakované důvodné podezření, že provozovatel spalovacího stacionárního zdroje porušuje některou z povinností uvedených v ust. § 17 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší, tedy nejde o povinnost, která by vyplývala z pražské vyhlášky.

Existuje dotace?

Podpůrná dotace existuje z Fondu soudržnosti EU prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, tzv. kotlíkové dotace, o které lze žádat do 30. 10. 2020, a to i před realizací výměny nevyhovujícího teplovodního kotle třídy 1 nebo 2.

Podrobné informace ke kotlíkovým dotacím jsou k dispozici na Portálu životního prostředí hlavního města Prahy:

Pražská statistika

Ještě v roce 2015, kdy byla vydána souborná statistická zpráva Energo 2015, pocházelo 38,6 % celkově spotřebované energie v České republice, v energetických jednotkách 39,14 TJ, ze spalování pevných paliv českými domácnostmi. Pevnými palivy se míní antracit, černé uhlí, černouhelný koks, hnědé uhlí, uhelné brikety, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, ostatní uhelné plyny, při čemž vyjmenované plyny mají především průmyslové využití a v domácnostech se nepoužívají. Z uvedených 39,14 TJ „uhelné energie“ bylo 37,8 TJ využíváno pro vytápění, 1,3 TJ pro přípravu teplé vody a zbytek pro vaření. Uhelná paliva tak pokrývala okolo 13,4 % roční spotřeby energií v českých domácnostech, při čemž jejich podíl na vytápění a přípravě teplé vody lehce přesahoval 1/5 s hodnotou 21,7 %.

Obr. Zákaz spalovat uhelná paliva na území Hlavního města Prahy se dotkne, mimo jiné, nejen historických typů, jako například na obrázku vlevo, ale i kamen běžně na trhu prodávaných. Zatímco ta historická, americká, bude možné mít v místnosti již jen jako krásnou připomínku historie vytápění, neboť jsou určena na spalování výhradně jen uhlí a uhelných briket, tak na příkladu i v současnosti prodávaných (Thorma BOZEN) po vynechání uhelných paliv bude možné spalovat dřevo a dřevěné brikety.

Co se týká samotné Prahy, tak podle uvedené statistiky se počet pražských domácností, respektive bytů v bytových domech a rodinných domech využívajících primárně uhelná paliva k vytápění, přípravě teplé vody, případně i k vaření, v roce 2015 odhadoval na necelých 2200.

Skutečný počet pražských domácností využívajících uhelná paliva pro vytápění, ohřev vody a případně i vaření mohl být mírně vyšší, neboť u cca 33 tisíc pražských bytů z celkem 526 tisíc bytů se uvádělo využití dvou a více různých paliv, tedy i zemního plynu a dřeva. Ale nikoliv zásadně, neboť to by se ve statistikách projevilo významnějšími čísly. Nejčastěji (4858) byla uváděna kombinace uhelných paliv s elektřinou a OZE, méně často (2176) se zemním plynem a OZE, jen s OZE (1251) a zbytek do uvedených cca 33 000 nebyl statisticky specifikován. Uvedené počty se k letošnímu roku snížily, neboť nelze pominout přirozenou výměnu starých spalovacích zdrojů na uhelná paliva s tím, jak končí jejich životnost, a rovněž nelze pominout ani vliv kotlíkových dotací, které urychlily výměny kotlů i v Praze od roku 2017.

Závěr

Uhelná paliva na územní Hlavního města Prahy tedy v podstatě končí a s tím se musí smířit i jejich prodejci.

Zákaz uhelných paliv v Hlavním městě Praha od října roku 2020 se dotkne odhadem několika set domácností, které jsou výhradně závislé na uhelných palivech. Význam snížení emisí z pohledu celé Prahy bude minimální. Je však fakt, že i jen jeden špatně provozovaný kotel dokáže otravovat život řadě lidí v okolí.

Mnohem více lidí, a zde může jít o tisíce domů, domků, chat, může až dosud využívat uhelná paliva, respektive vzhledem k pohodlí spíše uhelné brikety, k příležitostnému vytápění. A to nejen v kotlích, ale i v kamnech. Tato možnost 1. 10. 2020 skončí.

Vědí i provozovatelé kamen na území Prahy o zákazu uhelných paliv?

Na druhou stranu, pokud kamna nebo kotel mají v návodu k použití od výrobce stanoveno, že vedle uhelných paliv lze využít i dřevo, tak bude možné takový spalovací zdroj tepla používat i nadále. Minimálně do 1. září 2022.

Pražská vyhláška může být příkladem pro obce, ve kterých se nedaří se vypořádat s neukázněnými „topiči“. Minimálně i jako významné varování, pokud by se její projednání objevilo na programu jednání zastupitelstva, zvláště když bude veřejné. Na druhou stranu, i zde je žádoucí postupovat s ohledem na konkrétní sociální situaci lidí, kteří své kotle a kamna provozují řádně a jen s předepsaným uhelným palivem.