logo TZB-info

Reklama

Covid-19 a vývoj spotřeby zemního plynu v Evropě


Ilustrační obrázek části titulní strany prvního vydání magazínu Global Voice od Gas

Opatření přijatá v souvislosti s pandemií Covid-19 vyvolala prudký pokles v evropské poptávce po zemním plynu (ZP). V článku jsou zahrnuty komentáře analytických firem, pohled mezinárodní plynárenské unie IGU, nastíněny tendence a možnosti, které snížení cen zemního plynu vyvolané přesahem nabídky nad poptávkou nabízí.

Reklama

Mezinárodní plynárenská Unie IGU začala vydávat magazín Global Voice of Gas. V jeho první vydání jsou komentovány mj. i aktuální dopady virové pandemie na trh se zemním plynem. Z údajů týkajícího se celého světa jsou vybrány některé informace ve vztahu k Evropě. Celkově se tím informace v článku Spotřeba zemního plynu v 1. a 2. čtvrtletí 2020 podrobněji, který na TZB-info vyšel dne 19. září 2020, doplňují o celoevropský rozměr.

Pandemie Covid-19 a opatření, která byla přijata ke zpomalení jejího šíření, vyvolala prudký pokles v evropské poptávce po zemním plynu ZP. Ta byla již na začátku letošního roku mírnější v důsledku teplejšího počasí. Odbytovou krizi vyostřila také globální zásoba zkapalněného zemního plynu LNG, která začala silně narůstat v loňském roce v důsledku slabé poptávky po LNG v Asii a rovněž extra produkce způsobená zvýšeným opětným zplyňováním LNG. Tyto faktory přivedly ceny plynu k historickým minimům, což vytváří bezprecedentní tlak na dodavatele. V některých evropských zemích nízké ceny vedly k tomu, že plyn intenzivně vytlačuje nákladově náročnější uhlí. S očekáváním, že trh zůstane po nějakou dobu v depresi, mají vlády více možností k tomu, aby se plyn stal dostupným řešením pro dosažení cílů přechodu na nízkouhlíkovou energii.

Destrukce poptávky

Jedním z důvodů poklesu spotřeby plynu v Evropě jsou vyšší klimatické teploty snižující spotřebu tepla. Meziročně jde o pokles o 2,6 % v prvním čtvrtletí. Podle dat z přenosových systémů byl tento pokles způsoben poklesem o 5 % při výrobě energie, tedy i tepla, spalováním plynu.

Mnohem závažnější vliv na pokles poptávky měla opatření souvisící s celosvětovou pandemií. Itálie byla první evropskou zemí, která vyhlásila celostátní uzávěru na začátku března, během níž došlo k zavedení cestovních omezení, odstavení továren, podniků a veřejnosti přístupných míst. Podobný kurz brzo poté následovaly i ostatní hlavní evropské ekonomiky. Podle odhadu společnosti Wood Mackenzie, Edinburgh, na konci května poklesla poptávka v osmi evropských zemích s největšími trhy s plynem kromě Turecka, tedy v Německu, Velké Británii, Itálii, Francii, Španělsku, Nizozemsku, Belgii a Polsku o 12 miliard m3 během dvou měsíců z důvodu omezení. Tyto ztráty pocházely hlavně z komerčního, průmyslového a energetického sektoru, zatímco poptávka v obytném sektoru zůstala stabilní.

Okamžité uzamčení ekonomiky je jedna věc a širší ekonomické dopady z pandemie další. V aktuálně poníženém ekonomickém výhledu společnost WoodMac očekává, že celoroční evropská poptávka dosáhne 505 miliard m3, což znamená pokles z předpandemické prognózy 536 miliard m3 a zhruba stejnou úroveň jako v roce 2018.

Toto je samozřejmě velká ztráta, ale ne katastrofická,“ řekl ředitel výzkumu WoodMac pro evropský trh plynu, Murray Douglas pro magazín Global Voice of Gas (GVG).

V některých zemích s významným spalováním uhlí, jako je Německo, byla poptávka po plynu podpořena urychlováním přechodu z uhlí na plyn, který byl zaznamenán již v loňském roce. Německý dovoz plynu významně vzrostl meziročně o 6,5 % v prvních třech měsících roku 2020 a zásoby v březnu vzrostly o 23,3 % navzdory epidemiologickým omezením, která byla zavedena ve druhé polovině měsíce.

Odezva

Rozsah ztrát poptávky po zemním plynu v Evropě v tak krátkém časové období byl pro dodavatele šokující. Například ruskému Gazpromu, který dodává asi třetinu spotřeby plynu v Evropě, se snížila předpověď pro dodávky v roce 2020 na 166,6 mld. m3. To je pokles ze 199,3 mld. m3 v loňském roce a jde o nejnižší úroveň od roku 2015. Přitom ještě v únoru se čekávalo dodat přibližně 200 mld. m3 v roce 2020.

Dodavatelům LNG se zatím dařilo lépe, ale rovněž čelí tlaku. Norská společnost Rystad Energy, Oslo, předpovídá, že evropský dovoz LNG poklesne o 6,6 % v roce 2020 na přibližně 100 mld. m3.

Evropa má nyní uskladněno více než 70 mld. m3 plynu, což je pro tuto roční dobu bezprecedentní. Celková dostupná skladovací kapacita kontinentu je kolem 105 mld. m3. „Existuje riziko, že v některých zemích bude skladovací kapacita vyčerpána, jako se stalo minulý rok,“ uvedl Douglas. Možnost navýšení představuje cca 9 mld. m2 úložného prostoru na Ukrajině. Ta snížila cla, ukončila celní poplatky a podnikla další kroky ke zvýšení atraktivity svého úložiště pro evropské obchodníky.

Příležitosti

Zatímco po delší dobu v depresi snížené ceny plynu zatíží dodavatele, existuje i protipól. Levný plyn pomůže podpořit hospodářský růst po ukončení krize. Poskytne vládám a zemím také větší motivací k rozvoji využití plynu a to převážně na úkor uhlí, jako cenově dostupný prostředek ke snižování uhlíkových emisí.

James Watson, generální tajemník Evropské plynárenské asociace Eurogas pro magazín GVG uvedl: „Myslíme si, že plyn bude hrát hlavní roli. V příštích deseti letech přinese hodně práce na dekarbonizaci za dostupnou cenu, zatímco náklady na obnovitelné zdroje a vodík budou postupně klesat.

Další hybnou silou přechodu uhlí na plyn jsou emisní povolenky, které se platí za povolení k pokrytí emisí v daném roce. Cena povolenek v loňském roce vyvrcholila na úrovni téměř 30  €/mt CO2. Pandemie a výsledný pokles emisí oslabily poptávku, což způsobilo pokles ceny zpět pod 20 €/mt CO2. Očekává se, že znovuotevření ekonomik podnítí oživení a růst ceny.

Watson dále uvádí, že Německo může zkusit vytlačit uhlí rychleji, než je jeho oficiální cíl. „Němci se chystají mít velmi silné odvětví zemního plynu a elektřiny z obnovitelných zdrojů. Další na řadě bude, jak předpokládá německý proces dekarbonizace, plynová síť. Myslím, že je zcela jasné, že jdou směrem k vodíkovému systému.“

Dokonce i Polsko, které vyrábí 80 % své elektřiny z uhlí, vykazuje známky příznivějšího přístupu směrem k plynu. Státní společnost PKN Orlen letos 19. května uvedla, že bude investovat do nové elektrárny Ostroleka C, která měla disponovat výkonem 1 GW, pouze tehdy, pokud bude provozována s plynem místo s uhlím. Původně se očekávalo, že tento projekt bude poslední uhelnou elektrárnou, která má být v Polsku postavena. „Nemůžeme jednat izolovaně od tržních trendů a regulačních politik Evropské unie. Investice do Ostroleky bude provedena, ale musí být založena na plynové technologii,“ uvedl ve svém prohlášení generální ředitel Daniel Obajtek.

Obr. Symbolem změn na trhu se zemním plynem, ke kterému přispívá i současná pandemická doba, může být příklad polské elektrárny Ostroleka. Další investice jsou podmíněny přechodem z uhlí na zemní plyn.
Obr. Symbolem změn na trhu se zemním plynem, ke kterému přispívá i současná pandemická doba, může být příklad polské elektrárny Ostroleka. Další investice jsou podmíněny přechodem z uhlí na zemní plyn.

Norsko navazuje nové vztahy se svými sousedy s cílem zvýšit kapacitu opětovného zplyňování LNG. Tyto investice mají poskytnout více příležitostí pro využití energie z plynu.

Belgie a Řecko se také snaží posílit roli plynu v jejich energetickém mixu. První se připravuje postupně ukončit provoz svých jaderných elektráren a nahradit ji mixem plynu a obnovitelných zdrojů, s plány na výstavbu až pět nových stanic na spalování plynu.

 
 

Reklama

ZOBRAZIT PLNOU VERZI
© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2020, všechna práva vyhrazena.