Po necelých sedmi týdnech uskladnění je možné palivové dřevo z našeho pokusu v případě nutnosti spalovat bez vážnějších následků pro spalovací zdroj i bez výrazného vlivu na zvýšenou tvorbu emisí.

Po měsíci přirozeného sušení se vlhkost štěpů smrku i buku přiblížila mezi hygroskopicity, tedy relativní vlhkosti ha hranici 25 %. Pozitivně dopadl i „igelitový“ test.

Po třech týdnech přirozeného sušení se snižování vlhkosti zpomalilo. Dřevo začíná praskat na povrchu, což je vnějším znakem začínajícího sesychání.

V pokračování měření vlhkosti štípaného palivového dřeva při jeho postupném vysychání se mimo jiné dozvíte, co je mez hygroskopicity a jaký význam má právě pro palivové dřevo.

Obecně je přijímáno pravidlo, že vlhkost palivového dřeva by neměla být vyšší jak 20 %. Rychlost vysychání významně urychlíme rozřezáním na délku podle topeniště a rozštípeme na menší kusy.

Mnoho domácností, které nově instalovaly kotel nebo kamna na dřevo nemá zkušenosti s tím, jak douho musí mokré dřevo vysychat. Zúčastněte se pokusu, který potřebnou dobu ukáže. Buď pasivně sledováním výsledků nebo i aktivně svým odhadem potřebné doby.

Z objemu vytápěného prostoru a období výstavby lze pomocí on-line kalkulátoru na TZB-info přibližně stanovit tepelnou ztrátu rodinného domu. A podle ní se orientovat při vyběru nového kotle nebo tepelného čerpadla.

Jaké byly oficiální požadavky pro vytápění domácností před 120 lety? Udělejme si malý exkurz do historie vytápění domácností! Jaké byly požadavky na teplotu vzduchu ve vytápěných místnostech za dob našich dědů a babiček, pradědů a prababiček a prapradědů a praprababiček?

Od 1. 9. 2022 nabývá účinnosti, podle zákona o ochraně ovzduší, zákaz provozu kotlů na pevná paliva o příkonu do 300 kW emisních tříd 1 a 2. V první fázi zákaz platí pro kotle vytápějící nebytové prostory, plošný zákaz pro všechny kotle nižších tříd začne platit od 1. září 2024.

Palivové dříví i hnědé uhlí jsou pro maloodběratele běžně dostupné, nicméně jejich ceny vzrostly až na dvojnásobek. Dřevní peletu lze objednat s dodáním koncem roku. Ceny vzrostly více než dvaapůlkrát.

Dřevní peleta se stává významným alternativním palivem při náhradě plynu ve vytápění domácností. Článek shrnuje základní informace o nejdůležitějších faktorech ovlivňujících hospodárný a spolehlivý provoz peletových kotlů.

Cenově běžně dostupné hrotové vlhkoměry měří něco jiného, než očekává provozovatel krbu či kotle na dřevo. Příčinou je použitý princip měření, využitelný rozsah měřené vlhkosti a různě definované druhy vlhkosti podle účelu využití dřeva.

Prudký nárůst cen zemního plynu a faktická hrozba jeho nedostupnosti nutí statisíce domácností hledat vhodnou alternativu k dosavadnímu využívání tohoto paliva pro vytápění či přípravu teplé vody. Před volbou nového zdroje tepla se především počítá, „kolik nás to nové vytápění bude ročně stát“, tedy provozní náklady. Vyúčtování dodávky plynu musí obsahovat údaj o dodaném množství plynu v kilowatthodinách, ze kterého lze orientačně zjistit množství tepla dodaného plynovým spotřebičem.

Podle tabulky lze provést základní porovnání provozních nákladů TČ vzduch/voda a kotlů na biomasu při vytápění domácností zohledňující možné změny cen elektrické energie a paliv z biomasy.

Na základě známé potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody Kalkulátor vypočte spotřebu paliva (elektrické energie) a vyprodukované emise včetně uhlíkové stopy pro konkrétní zdroj tepla pro vytápění domácností.

Dřevní peleta se u nás vyrábí výhradně ze zbytkové suroviny při zpracování dřeva. Na výrobu, distribuci, včetně energie na dávkování jednoho kilogramu pelet do hořáku, je potřeba cca 0,2 kWh energie z fosilních neobnovitelných zdrojů, což je 4,1 % z její výhřevnosti.

Již dnes musí každý odběratel zemního plynu zvažovat, jak se vyrovná nejen s růstem ceny, ale razantním útlumem jeho využití. Pro některé domácnosti může být přechod na jiný zdroj tepla finančně neúnosný nejen z hlediska nákladů na investici, ale i z hlediska budoucích provozních nákladů.

Prostou výměnou starého kotle na pevná paliva v nezatepleném domě za moderní tepelné čerpadlo bez rekonstrukce otopné soustavy se mohou náklady na vytápění skokově zvýšit na více než dvojnásobek.

Zákaz provozu kotlů na pevná paliva tříd 1 a 2 od 1. září 2022 má i nadále platit pro kotle, které nejsou určeny pro vytápění domácností, či staveb určených pro rodinnou rekreaci.

Vyplatí se odložit výměnu nevyhovujícího kotle na pevná paliva? MŽP připouští odklad o dva roky. Vývoj cen naznačuje, že odklad výměny se prodraží.