Majitelé rodinných domů, ale také vlastníci bytových jednotek mají nyní možnost snížit svou závislost na centrálních dodavatelích energií a tím výrazně ovlivnit výši nákladů za teplo. Důvodů k tomu je hned několik: zvyšující se ceny energií, omezování produkce z uhlí, neefektivní spotřeba nebo snaha o udržitelný přístup. Cestou k energetické nezávislosti, a tedy finančním úsporám je teplo vyráběné z nefosilních paliv přímo v místě spotřeby, tedy kotelnách využívajících technologii tepelného čerpadla.

U dotací na výměnu provozovaných uhelných kotlů vyšších tříd oceňujeme motivaci k jejich náhradě místo striktního zákazu jejich provozu, řekl prezident APTT a člen prezidia CTI ČR Ing. Zdeněk Lyčka, který vede Výměnu kotlů na TZB-info.

Státem dotované instalace kotlů na biomasu smí provádět pouze osoba s patřičnou profesní kvalifikací, kterou je nutné si pravidelně jednou za pět let obnovit.

Kromě zákazu starých kotlů přispívá ke zvýšené poptávce i vývoj cen zemního plynu. Po zajištění většího množství zdrojů zemního plynu přicházejícího do Evropy jeho ceny dlouhodobě klesají. Vrátily se na úroveň před třemi lety.

České domácnosti se z důvodu úspor a snahy o snížení škodlivých emisí uchylují k vytápění tepelnými čerpadly. Tento nízkoteplotní zdroj tepla však se staršími radiátory mnohdy nepracuje efektivně. Na trhu se ale nyní objevují inovativní modely otopných těles českého výrobce KORADO, které dokážou využít výhod tepelných čerpadel a přinést tak úsporu.

V roce 2022, v době energetické krize a s počátkem války na Ukrajině, skokově narostla cena plynu a panovaly obavy z jeho nedostatku. Zájem o tepelná čerpadla tehdy narostl hned několikanásobně. Vyrojilo se mnoho nezkušených i nekvalitních dodavatelů, kteří instalovali tepelná čerpadla nízké kvality, často i v kombinaci se špatným návrhem čerpadla a nízkou úrovní služeb. Díky příznivějším cenám plynu dnes mnoho domácností opět vidí v tomto fosilním palivu cestu jak ušetřit za vytápění. Co kdyby ale bylo možné oba zdroje nakombinovat? Bylo by to efektivní? Ukážeme si to na dvou modelových situacích (pro dům s tepelnou ztrátou 14 kW).

Odborný Emoce do volby zdroje tepla pro vytápění nepatří. Plynový kondenzační kotel má řadu předností, stejně tak tepelné čerpadlo, a ty jsou v článku uvedeny. Oba tyto zdroje tepla s námi budou minimálně do roku 2050.

Od června 2024 začnou platit upravené podmínky v programech Nová zelená úsporám Light a Oprav dům po babičce. V rámci podprogramu NZÚ Light dostanou nově žadatelé až čtvrt milionu korun na zateplení domu a podpora přesněji cílí na nejzranitelnější domácnosti. Program Oprav dům po babičce s více než 50% podporou na komplexní renovace domů zmírní požadavek na vlastnictví pouze jedné nemovitosti a bude tak nově dostupný pro více domácností.

Od září 2024 budou pokračovat dotace na výměnu kotlů na pevná paliva tříd 1 a 2, ale nově přibydou dotace na výměnu všech kotlů spalujících uhlí bez ohledu na třídu.

Bez souhlasu revizního technika spalinových cest nelze provozovat spalovací zdroj tepla a bezpečnost provozu preventivně prověřují povinné kontroly prováděné kominíky.

Kondenzační kotle se na dodávkách plynových kotlů na trh v roce 2023 podílely 98 %. Nekondenzační závěsné a stacionární, v podstatě využitelné jen se zaústěním do společných komínů, tvoří cca 2 %.

Obliba tepelných čerpadel v Česku podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) stále roste. Nejvýrazněji však v posledních dvou letech. Důvodem jsou především zvyšující se ceny energií i plánovaný zákaz prodeje některých kotlů a kamen. Pro domácnosti i firmy proto tepelná čerpadla představují efektivní, udržitelné, a především úsporné vytápění. Do nedávné doby však byla spojována především s podlahovým vytápěním. Dnes však díky moderním technologiím nachází dokonalé spojení i s doposud neprávem opomíjenými radiátory.

Od září bude možné žádat o podporu na výměnu kotlů na tuhá paliva z programu NZÚ a NZÚ Light. Bude zahájen motivační program výměn všech uhelných kotlů, včetně třídy 3, s cílem jejich vymizení do roku 2034.

Cena dřevěných pelet výrazně poklesla a právě před létem je nejvhodnější čas se předzásobit.

Kondenzační plynové kotle jsou na trhu masově k dostání už přibližně dvacet let. Až do loňského roku byly odbornou veřejností považovány za ekologickou a úspornou variantu vytápění.

Specialista TZB-info na problematiku povinných výměn kotlů Ing. Zdeněk Lyčka přijal pozvání do pořadu Káva po čtvrté. 1. září 2024 by se měl ukončit provoz kotlů první a druhé třídy nebo kotlů bez zatřídění, které spalují tuhá paliva.

Jedním ze zásadních ustanovení zákona o ochraně ovzduší z roku 2012 bylo zavedení zákazu provozování teplovodních kotlů na pevná paliva nižších tříd než 3 od září 2022 (dále jen nevyhovující kotle). Pro domácnosti byla lhůta prodloužena do září 2024.

Vodík doplní evropský energetický mix. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi. V polovině února byla schválena státní podpora pro vodíkové projekty až ve výši 6,9 miliard eur v 7 evropských zemích, Česko mezi nimi nicméně chybí.

Od letošního září si nesmíte zatopit v žádném starém kotli na pevná paliva, který spadá do 1. nebo 2. emisní třídy. Přitom je jich v provozu ještě 150 000. Ministr životního prostředí Petr Hladík potvrdil, že termín platí a pokuta může dosáhnout až 50 000 Kč. Jak budou probíhat kontroly? A proč Češi na výměny kašlou?

V jižních Čechách ministr Hladík hovořil se studenty, s vědci a zúčastnil se otevření nové výrobny TČ. Upozornil i na Kotlíkovou dotaci a výměnu kotlů 1. a 2. třídy.