Plynové spotřebiče s atmosférickým hořákem lze i nadále uvádět na trh a do provozu

V průběhu července letošního roku začala mezi odbornou veřejností rezonovat zpráva o tom, že je zakázán prodej a uvádění do provozu plynových spotřebičů s atmosférickým hořákem. Tato informace se totiž objevila v nově revidované „kominické“ normě ČSN 73 4201. Konkrétně je v preambuli této normy v části „Změny proti předchozí normě“ uvedeno, že „…spotřebiče s atmosférickými hořáky a přerušovači tahu se nesmějí v ČR uvádět na trh.“

I když se jedná o mylnou informaci, jak uvedu níže v textu, neměla by mít jakýkoliv vliv na omezení prodeje plynových spotřebičů s atmosférickými hořáky, včetně malých teplovodních plynových kotlů a kombinovaných kotlů s atmosférickými hořáky u nás, protože tato norma nemá žádnou „pravomoc“ regulovat uvádění plynových spotřebičů na domácí trh. Ovšem podle informací Asociace podniků topenářské techniky, Cechu topenářů a instalatérů i Strojírenského zkušebního ústavu v Brně již v několika případech někteří revizní technici spalinových cest odmítli provést revizi spalinové cesty u nově připojovaného plynového spotřebiče s atmosférickým hořákem, a to právě s odkazem na nové znění normy. Pojďme si tedy popsat, jaký je reálný stav s uváděním těchto „problematických“ spotřebičů na trh v ČR i EU.

Přečtěte si také Komíny: Změny norem pro navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv Přečíst článek

Rozhoduje EU legislativa

Pokud hovoříme o plynových spotřebičích v domácnostech, které jsou napojeny na spalinovou cestu, pak máme na mysli především plynové kotle, ohřívače vody (zásobníkové a průtokové), popřípadě kombinované kotle (kotel s možností ohřevu pitné či užitkové vody). Jejich uvádění na jednotný trh v Evropské unii reguluje EU legislativa, která je nadřazena legislativě národní.

V prvé řadě je nutné, aby daný plynový spotřebič splnil kritéria Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 o spotřebičích plynných paliv, které stanovuje obecný rámec pro uvádění nových spotřebičů plynných paliv na jednotný trh EU. Posouzení shody s Nařízením se provádí za povinné účasti příslušné notifikované osoby (v ČR je touto notifikovanou osobou SZÚ v Brně). Výrobci spotřebičů kromě toho podléhají pravidelnému dohledu kvality výroby.

Současně je ale také nutné, aby byla uplatňována platná Nařízení o ekodesignu (dále jen NK), která stanoví technické a emisní podmínky, které musí tyto plynové spotřebiče plnit. Pro plynové kotle platí od 26. září 2015 NK č. 813/2013 a pro plynové ohřívače vody NK č. 814/2013.

V případě, že plynový spotřebič splní příslušná kritéria všech relevantních předpisů a norem, musí být povinně označen CE s číslem zúčastněné notifikované osoby podílející se na povinném dohledu kvality výroby a konečně tedy smí být legálně uveden na trh EU včetně ČR.

V žádném z výše popsaných Nařízení není definován zákaz uvádění plynových spotřebičů s atmosférickými hořáky na trh. Pouze u kotlů a kombinovaných kotlů je jejich uvádění na trh značně omezeno přísnými požadavky na minimální účinnost.

Výjimka pro atmosférické kotle

Jako zcela zásadní limitní hodnotou pro nové plynové kotle je v NK 813/2013 stanovená spodní hranice jejich minimální sezónní účinnosti. Tato účinnost je pro potřeby ekodesignu počítána ze spalného tepla plynu, navíc je do ní započítávána spotřeba pomocné elektrické energie potřebné pro provoz spotřebiče a ztráty způsobené regulací kotle. Od 26. září 2015 lze na trh v EU uvádět pouze plynové kotle, jejichž sezónní účinnost nesmí být nižší jak 86 %. I když se zde nehovoří o konkrétní technologii spalování, fakticky to vylučuje z trhu kotle s atmosférickými hořáky, protože takto vysoké sezónní účinnosti mohou dosáhnout pouze kondenzační kotle.

V NK je ovšem jedna zásadní výjimka. Vysoká sezónní účinnost nad 86 % neplatí pro kotle v provedení B1 o jmenovitém výkonu 10 kW a nižším, a pro kombinované kotle v provedení B1 do jmenovitého výkonu 30 kW. Pro tyto plynové spotřebiče., pro které platí požadavek, že jejich sezónní účinnost nesmí být nižší než 75 %. Kotel (kombinovaný kotel) v provedení B1 je v NK definován jako „palivový kotlový ohřívač pro vytápění vnitřních prostorů vybavený komínovou klapkou, který má být připojen ke kouřovodu s přirozeným tahem odvádějícímu zplodiny spalování ven z místnosti s palivovým kotlovým ohřívačem a který nasává spalovací vzduch přímo z místnosti; kotel typu B1 je uváděn na trh pouze jako kotel typu B1.“

V příloze II NK je v části „5. Požadavky na informace o výrobku“ uvedeno, že u každého kotle typu B1 a kombinovaného kotle typu B1 musí být uveden standardní text: „Tento kotel s přirozeným tahem má být připojen pouze ke kouřovodu společnému pro více bytových jednotek ve stávajících budovách, který odvádí zplodiny spalování z místnosti s kotlem. Tento kotel nasává spalovací vzduch přímo z místnosti a je vybaven komínovou klapkou. Jakémukoli jinému použití tohoto kotle je nutno se vzhledem k jeho nižší účinnosti vyvarovat, neboť by vedlo k vyšší spotřebě energie a vyšším provozním nákladům.“

To tedy znamená, že kotle o jmenovitém výkonu do 10 kW a kombinované kotle o jmenovitém výkonu do 30 kW v provedení B1, které plní požadavky na minimální sezónní účinnost 75 % by měly být instalovány pouze ve výjimečných případech, kdy není možné instalovat účinnější kondenzační kotel, nicméně z textu je zřejmé, že se nejedná o striktní zákaz, pouze upozornění na neefektivitu provozu kotle.

Co se týče ohřívačů vody, pak v NK 814/2013 stanovené limitní hodnoty jejich sezónní účinnosti žádným způsobem ohřívače s atmosférickým hořákem neomezují.