Vývoj prodejů kotlů a tepelných čerpadel v letech 2014 až 2024

Jako zdroj tepla pro vytápění domácností prostřednictvím teplovodní otopné soustavy u nás slouží především spalovací zdroje, tedy plynové kotle a kotle na pevná paliva, dále pak tepelná čerpadla a elektrokotle. V menší míře spíše jako doplňkový zdroj pak lokální topidla na pevná paliva s teplovodním výměníkem, zcela marginálně jsou na rozdíl například od Německa či Rakouska v sektoru lokálního vytápění zastoupeny kotle na topný olej.

Prodeje teplovodních zdrojů tepla do 50 kW za posledních 11 let

Oddělení analýz a datové podpory Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pravidelně zveřejňuje statistiky prodejů tepelných čerpadel, plynových kotlů do 50 kW, kotlů na pevná paliva do 50 kW a lokálních topidel na pevná paliva. Pokud ministerstvem zveřejňované údaje doplníme o údaje o odhadovaných celkových prodejích elektrokotlů do výkonu 50 kW dle statistik, které dlouhodobě vede Asociace podniků topenářské techniky (APTT), získáme přehlednou tabulku, která nám hodně napoví o tom, jak se za poslední dekádu vyvíjel trh s malými teplovodními zdroji tepla. A především o tom, jakým způsobem ovlivnila prodeje energetická krize z let 2021 až 2022.

Tabulka celkových prodejů teplovodních zdrojů tepla do 50 kW v létech 2014–2024, tedy kotlů na pevná paliva, plynových kotlů, tepelných čerpadel, lokálních topidel s teplovodním výměníkem (Lok-út) a elektrokotlů

Důvody nárůstu prodejů 2021 až 2023

Z tabulky je zjevné, že z dlouhodobého hlediska se v průměru prodává přibližně 150 až 160 tisíc malých teplovodních zdrojů tepla ročně. Anomálie ve formě nárůstu prodejů přišla v létech 2021 až 2023, v následujícím roce 2024 byl ovšem již patrný návrat k „normálu“. Pojďme si tyto roky přiblížit trochu podrobněji.

V roce 2019 začíná naplno velká mediální kampaň upozorňující na skutečnost, že od 1. září 2022 bude zakázán provoz kotlů na pevná paliva tříd 1 a 2, kterých v roce 2019 bylo v provozu bezmála 400 tisíc. Díky této kampani se „nastartovala“ výměna nevyhovujících kotlů, která byla navíc podpořena významnými dotacemi v rámci dotačních programů Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace. Značný nárůst zájmu o nové zdroje tepla pocítili především výrobci plynových kotlů a tepelných čerpadel.

V roce 2020 vypukla covidová pandemie spojená s lockdownem, což významným způsobem narušilo výrobu i instalace nových zdrojů tepla. Manko ve výrobě a dodávkách z období lockdownu se začalo dohánět v roce 2021, ovšem již v polovině roku 2021 začínala energetická krize, tedy výrazné zdražení energií. Příčinu lze hledat v kombinaci několika faktorů. S oživením průmyslové výroby po pandemii přišel nárůst poptávky po energiích, ovšem současně se začala naplno projevovat reforma systému pro obchodování s emisemi EU ETS1, v důsledku čehož došlo k prudkému nárůstu cen elektřiny a plynu na energetických burzách. Tyto ceny po vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 ještě výrazněji „vyskočily“. Od března 2022 se navíc začal mezi laickou veřejností šířit strach z nedostupnosti zemního plynu pro vytápění. To vše se projevilo prudkým nárůstem prodejů teplovodních zdrojů tepla do 50 kW, kdy především majitelé rodinných domů hledali alternativy k již provozovaným plynovým kotlům. V drtivé většině se nejednalo o prostou náhradu plynového kotle za nový zdroj tepla, ale spíše jeho doplnění zdrojem novým. V roce 2022 ve zkoumaném období 2014 až 2024 poprvé přesáhl celkový prodej teplovodních zdrojů tepla do 50 kW hranici 200 tisíc kusů.

V první polovině roku 2023 se masivně doháněly realizace objednávek instalací nových zdrojů tepla, které se nepodařilo realizovat v „šíleném“ roce 2022. Ovšem v druhé polovině roku 2023 již bylo patrné zvolnění, a postupný návrat k „normálu“. Z tohoto důvodu byly celkové prodeje v roce 2023 ještě nadprůměrně vysoké, 185 tisíc prodaných zdrojů.

Nicméně zejména výrobci již v průběhu roku 2023 s obavami vyhlíželi rok 2024, protože se předpokládalo, že prodeje prudce poklesnou. To se nakonec potvrdilo především u tepelných čerpadel, jejichž prodeje v letech 2022 a 2023 vzrostly na dvojnásobek roku 2021, protože v době energetické krize se masivními dotacemi podporovaná tepelná čerpadla nejčastěji volila jako doplňkový zdroj tepla pro plynové kotle. Následně, v roce 2024 se prodeje TČ propadly o víc jak 50 %, tedy v podstatě na předkrizovou úroveň.

Proč výrazně nepropadl prodej plynových kotlů?

Je nutné si uvědomit, že v provozu je u nás téměř 1,8 milionů plynových kotlů o výkonu do 50 kW. Masivní prodeje a instalace těchto zdrojů tepla začaly již s první vlnou plynofikací obcí během devadesátých let a na přelomu tisíciletí. Proto v současnosti významné části plynových kotlů končí jejich životnost. A pokud se provozovatel starého kotle nerozhodne pro radikální změnu způsobu vytápění, a chce si i nadále ponechat možnost vytápění plynem, musí svůj 15 až 20 let, ale i starší (!) dosluhující kotel nahradit kotlem novým, úspornějším, kondenzačním. Z tohoto důvodu se ročně mění až 70 tisíc starých plynových kotlů za nové. Statistika prodejů naznačuje, že zatím nenastává masivní odklon českých domácností od vytápění plynem. Díky pouhé obměně starých plynových kotlů za nové se ročně prodá víc jak 70 tisíc těchto zdrojů. Propad prodejů na 66 tisíc v roce 2023 znamenal spíše než začátek odklonu od vytápění plynem odložení nutné výměny na dobu pozdější. To dokazuje postupné opětovné navýšení prodejů v roce 2024. V současnosti roku 2025 se zdá, že se prodeje plynových kotlů vracejí do doby „předcovidové“, nicméně výrobci v obavách očekávají, co přinese předpokládané zavedení emisních povolenek pro vytápění fosilními palivy (EU ETS II) v roce 2027, respektive dopad cen povolenek do cen plynu.

Celkové prodeje se stabilizovaly, nad diverzifikací zdrojů visí otazníky

Pokud nenastane další mimořádná událost spojená se skokovým nárůstem cen energií, popřípadě s dostupností energonositelů (například kolaps burzy s emisními povolenkami, rozšíření konfliktu na Blízkém východě aj.), měly by se i v dohledné budoucnosti pohybovat celkové prodeje teplovodních zdrojů tepla do 50 kW na úrovni 160 tisíc prodaných kusů.

Jinými slovy se neočekává masivní přechod z lokálního vytápění domácností na vytápění napojené na soustavy zásobování tepelnou energií, CZT. Otázkou tedy zůstává, jakým podílem budou na celkových prodejích participovat jednotlivé typy zdrojů.

Jak jsem již uvedl, nejhůře je předvídatelný vývoj prodejů plynových kotlů, hlavně v souvislosti se zavedením EU ETS II.

U tepelných čerpadel, jako moderního, ale na pořízení stále ještě dosti drahého obnovitelného zdroje tepla, lze předpokládat postupný nárůst prodejů, ovšem opětovné prudké navýšení prodejů lze očekávat pouze v případě, že se v rámci urychlení požadavků na dekarbonizaci Evropská komise rozhodne masivně finančně podpořit jejich instalace. Ovšem i zde panuje velký otazník nad vývojem cen elektrické energie. Je třeba si uvědomit i to, že zavedení emisních povolenek v rámci ETS2 se od roku 2027 dotkne i menších výrobců elektřiny z plynu do 20 MW, kteří je zatím nemusí mít, a to ovlivní jejich náklady a ceny.

V současnosti roste obliba moderních zplynovacích kotlů na dřevo, automatických peletových kotlů, ale i lokálních topidel. Biomasa je palivem regionálním a dlouhodobě dostupným. Ceny dřevních paliv jsou poměrně stabilní, a to platí dnes i pro pelety. Ovšem Evropská komise již delší dobu zvažuje snížit dostupnost spalovacích zdrojů tepla na biomasu tím, že by zásadním způsobem zpřísnila technické požadavky na jejich konstrukci a provoz.

Souhrnně vzato, odhadnout vývoj v nejbližších letech je historicky nejobtížnější a pravděpodobnost chybného odhadu je nejvyšší. Podnikání v takovém prostředí, tedy výroba zdrojů tepla, jejich prodeje a instalace, ať už jde o kotle nebo tepelná čerpadla, je velmi obtížné. Bohužel, tyto obtíže v konečném cenovém efektu dopadají na koncové zákazníky, tedy i občany České republiky.