Autor komentuje nové pravidlo W 660-1 pro provádění tlakových zkoušek vnitřního vodovodu. Pravidlo řeší problémy, které v současné praxi vytváří ustanovení platné ČSN 73 6660, například rekonstrukci, opravu nebo rozšíření stávajícího vodovodu a postup provádění zkoušky s respektováním vlastností materiálů.

Článek je ukázkou praktického hodnocení nákladů na energie rodinného domu při provozu vytápění tepelným čerpadlem. Porovnání s výpočtem stanovenou energetickou bilancí v energetickém auditu a skutečností po roce provozu. Pro názornou představu jsou vyčísleny v Kč náklady roku 2004 a porovnány s cenovými podmínkami pro rok 2005.

Článek komentuje návrh novely zákona o vodovodech a kanalizacích. Hovoří zejména o souvislostech s požadavkem na samofinancování provozovatelů vodovodů a kanalizací, o problematice placení všech vlastníků nemovitostí za srážkové vody, nové úloze regulačního úřadu a vznáší otázku, proč ČR při zavádění směrnice EU neuplatňuje možnosti pro příznivější národní podobu.

Autor se zamýšlí nad skutečností, že ne vždy zavedení systému jakosti a certifikace znamenaly skutečný přínos pro činnost firmy a popisuje, jak jej toto zjištění přivedlo k přehodnocení některých postupů zavádění. Na příkladu společnosti provozující vodovody a kanalizace ukazuje, jak je systém jakosti provázán se systémem environmentu.

Příspěvek byl přednesen na odborné konferenci TZB-2004 v rámci doprovodného programu Aqua-therm Praha 2004 - Zemní plyn pro vytápění - správné řešení. Energetický průkaz a energetický štítek budovy umožňuje porovnávat jednotlivé budovy z hlediska kvality tepelných izolací a tím i předpokládaných nároků na energii potřebnou pro vytápění, ovšem za předpokladu, že jsou zpracovávány podle jednotných kritérií.

Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.

Ve většině měst a obcí si lidé a firmy budou muset připlatit za dodávky pitné vody. Podle odhadů vodohospodářských společností se cena vodného a stočného zvýší zhruba o 6 %. Fixní náklady spojené s údržbou a provozem zařízení rostou, avšak vyfakturovaná spotřeba nikoliv a pokles spotřeby vody je tak paradoxně důvodem pro zvyšování ceny vody.

Existuje řada metod a mnoho využití pro energetické audity. Přestože tato oblast získala značnou pozornost, jsou stále oblasti, kde není problematika úplně dořešena. Snad nejvíce opomíjenou částí je hodnocení dopadů na životní prostředí. Tento článek se snaží o korekci zažitého pohledu na tuto oblast, který je úzce zaměřen na redukci emisí plynoucí z energeticky úsporných opatření, pomocí užití dat z hodnocení životního cyklu výrobku.

U panelových domů není pro ZTI rozhodující členění objektů podle konstrukčních soustav, ale podle použitých principů řešení a provedení systémů ZTI. Každý systém (vodovod, kanalizace) může být rozdělen na funkční části, které se z hlediska rekonstrukce již posuzují jako jeden prvek – tzn. vyměňuje se nebo opravuje se najednou.

Následující článek je výňatkem z druhého vydání publikace Ing. Zdeňka Žabičky - Vodovod a kanalizace, kterou v edici Stavíme vydalo Vydavatelství ERA.

Roční spotřeba tepelné energie pro ohřev teplé vody u stávajících objektů dosahuje typicky jen 24% celkové roční spotřeby tepla budovy. Roční spotřeba tepelné energie pro ohřev TUV u nízkoenergetických domů je rovnocenná roční spotřebě tepla na otop.