Nová evropská norma ČSN EN 806-2 pro navrhování vnitřních vodovodů (II)

7. Ochrana proti zpětnému průtoku

Ochrana proti zpětnému průtoku se provádí podle ČSN EN 1717.

8. Výtokové armatury

U dřezu v kuchyni každého bytu musí být výtoková armatura napojená na rozvod pitné vody (podle Směrnice 98/83/ES). Výtoková armatura pro odběr pitné vody o malém objemu nebo zřídka používaná nesmí být napojena na konci dlouhého potrubí. Výtoky nepitné vody se musí označit slovy "nepitná voda", nebo symbolem nepitné vody uvedené v normě.

Výtokové armatury smí být umístěny pouze nad odvodňovacím zařízením o dostatečné kapacitě nebo tam, kde je možné vodu odvést nebo odstranit jiným vhodným způsobem.

9. Připojení ohřívačů vody

Ohřívače vody se musí opatřovat zabezpečovacím zařízením. Kromě požadavků na osazování pojistných ventilů a zabezpečení přívodu energie pro ohřev vody jsou zde požadavky na v ČR nepoužívané teplotní pojistné armatury, které při překročení nastavené teploty vypouští teplou vodu z ohřívače odtokovým potrubím do kanalizace. Ohřívač se potom doplňuje studenou vodou a teplota vody v ohřívači klesá. Pokud se mezi zpětný ventil a ohřívač vody umístí expanzní nádoba, musí tato nádoba pojmout nejméně 4 % celkového objemu vody, která se ohřívá.

10. Úprava vody

Volba, návrh a podmínky provozu zařízení pro úpravu vody uvnitř budovy musí odpovídat jakosti vody a materiálu potrubí za zařízením. Materiály použité pro zařízení na úpravu vody musí mít přiměřenou odolnost proti všem pravděpodobným fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým a korozním účinkům způsobeným vodou nebo samotným procesem její úpravy. Účelem osazení zařízení pro úpravu vody uvnitř budov je zabránění koroze nebo inkrustace. Úprava vody nemá kompenzovat nesprávný návrh vnitřního vodovodu nebo nevhodnou volbu materiálů. Vždy, když je to možné, musí se napřed zvážit výměna nesprávného materiálu nebo zlepšení návrhu. V příloze B jsou v normě uvedeny postupy úpravy vody.

11. Ochrana proti hluku

Pro snížení hluku vytvářeného v potrubí se používají pružné příchytky potrubí nebo pružné vložky mezi potrubím a příchytkou. U dlouhých přímých úseků potrubí teplé vody se k umožnění pohybu potrubí používají kompenzátory nebo jiná vhodná alternativní řešení.

12. Ochrana před zamrznutím

Vnitřní vodovod pitné vody má být navrhován tak, aby neprocházel:

• vně budovy nad zemí;
• nevytápěnými prostory pod střechou;
• nevytápěnými sklepy nebo prostory pod podlahou;
• jinými nevytápěnými částmi budovy, např. nevytápěným schodištěm, výtahovou šachtou, přístavkem nebo garáží;
• místy blízko okna, větracího otvoru nebo jiné ventilace, venkovních dveří nebo jiného místa, kde je pravděpodobnost výskytu proudění studeného vzduchu;
• drážkou nebo šachtou ve vnější zdi bez tepelné izolace.

Pokud není možné dodržet některá z výše uvedených ustanovení, musí se potrubí tepelně izolovat, případně i příhřívat (např. topným kabelem). Tam, kde není přihřívání možné, musí být zajištěna možnost vypouštění potrubí.

Potrubí nebo jeho část, která je uložena pod zemí výše než v nezámrzné hloubce nebo méně než ve vzdálenosti rovné nezámrzné hloubce od vnějšího povrchu vnější stěny, musí být chráněna před zamrznutím. U potrubí vycházejících ze země na povrch musí být izolace proti zamrznutí pod zemí provedena až do nezámrzné hloubky.

13. Zvyšování tlaku

Použití čerpací techniky má být minimalizováno maximálním využitím tlaku ve vodovodu pro veřejnou potřebu. Např. pro zásobování spodních podlaží budovy využít tlak ve vodovodu pro veřejnou potřebu a zvyšování tlaku použít pouze pro podlaží, pro která je tento tlak nedostatečný. Pokud provozní přetlak na výstupu ze zvyšovací tlakové stanice může stoupnout nad nejvyšší přípustný provozní přetlak (PMA) zařízení, armatur a jiných součástí, musí být osazen redukční ventil.

Pokud se zřizují různá tlaková pásma, jsou možné následující způsoby řešení:

• samostatná zvyšovací tlaková stanice pro každé tlakové pásmo;
• jedna zvyšovací tlaková stanice s ústředním redukčním ventilem pro každé tlakové pásmo;
• jedna zvyšovací tlaková stanice s redukčními ventily na odbočkách pro spodní podlaží.

V závislosti na způsobu připojení musí být průtočná rychlost ve vodovodní přípojce a přívodním potrubí vedoucím do zvyšovací tlakové stanice omezena určitými maximálními hodnotami tak aby:

• zásobování vodou okolních odběratelů nebylo ovlivněno nadměrným poklesem tlaku;
• byly vyloučeny nepřípustné vodní tlakové rázy ve vodovodní přípojce a v potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu.

Zvyšovací tlaková stanice musí být umístěna v místnosti, která je chráněná před mrazem, dobře větratelná, umístěná přednostně v technické části budovy, uzamykatelná a nesloužící k jiným účelům. Do místnosti by neměly vnikat škodlivé plyny. Nezbytné je přiměřeně dimenzované odvodnění. Tlakové nádoby musí být umístěny tak, aby byl kontrolovatelný celý jejich povrch, aby byly přístupné vnitřní prohlídce, a aby identifikační štítek byl snadno viditelný.

Dále je v normě podrobně popsáno určení tlaku zvyšovací tlakové stanice a návod pro určení způsobu připojení k přívodu vody (přímo na vodovod nebo přes přerušovací nádrž).

14. Snižování tlaku

Redukční ventily mají být zabudovány např.:

• pokud hydrostatický tlak u výtokových armatur přesahuje 500 kPa (jedná se o doporučenou mez uvedenou také např. v ČSN EN 200);
• k omezení provozního tlaku v rozvodném potrubí, pokud nejvyšší možný hydrostatický tlak v jakémkoliv místě vnitřního vodovodu může dosáhnout nebo překročit jeho maximální přípustný pracovní tlak, nebo pokud jsou připojeny přístroje a zařízení, které smí být provozovány pouze při nižším tlaku;
• pokud hydrostatický tlak před pojistným ventilem může přesáhnout 75 % jeho otevíracího tlaku.

Redukční ventil musí být umístěn tak, aby v rozvodech studené i teplé vody byl stejný tlak.

Redukční ventily nemají být zabudovány v potrubí vnitřního požárního vodovodu. Pokud je jejich zabudování nezbytné, musí být brány v úvahu místní předpisy pro požární bezpečnost.

Pokud mohou být části vnitřního vodovodu na výstupní straně redukčního ventilu v případě jeho neúplného uzavření vystavené nepřípustně vysokému tlaku, musí být osazen pojistný ventil. Tlak na výstupu z redukčního ventilu má být nastaven na hodnotu nejméně o 20 % nižší, než je hodnota otevíracího tlaku pojistného ventilu. Je-li z provozních důvodů nutné obtokové potrubí, musí být také opatřeno redukčním ventilem. Voda musí proudit oběma redukčními ventily.

15. Připojení požárního vodovodu

Vnitřní požární vodovod připojený přímo k vnitřnímu vodovodu pitné vody je zásobován pitnou vodou. Proto musí být navrhovány ochranné jednotky proti zpětnému průtoku podle ČSN EN 1717. Protože do takového požárního vodovodu nesmí vniknout nepitná voda (např. voda z cisteren, vodních toků, požárních nádrží a studní), nejsou připojení z takových zdrojů přípustná.

16. Ochrana před poškozením korozí

Projektant musí využít všechny praktické zkušenosti s konkrétní přiváděnou vodou. Pokud nemá k dispozici žádné údaje, musí se za účelem získání údajů o rozboru vody obrátit na dodavatele vody (provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu). Potřebné údaje z rozboru vody a metody vyhodnocení jsou uvedeny v ČSN EN 12502. S dodavatelem vody mají být konzultovány jeho zkušenosti s používáním určitých materiálů a případné očekávané změny v podmínkách dodávky nebo složení vody.

Závěr

EN 806-2 je zpracována velmi podrobně jako příručka pro projektanty. Přesto však musí být doplněna národními předpisy. Základním z těchto předpisů bude revidovaná ČSN 73 6660. Revize se však bude provádět až po zavedení EN 806-3, 4 a 5 do soustavy ČSN. V současné době tedy ČSN EN 806-2 platí souběžně s ČSN 73 6660. Další část souboru norem - EN 806-3, ve které jsou uvedeny zásady zjednodušeného dimenzování potrubí vnitřních vodovodů, se nyní nachází ve stádiu konečného návrhu a po schválení bude zavedena do soustavy ČSN. V souvislosti se zavedením EN 806-3 bude revidována ČSN 73 6655. Normy EN 806-4 a 5 týkající se montáže, provozu a údržby vnitřního vodovodu jsou zatím ve stádiu návrhu.

Literatura

Směrnice Rady č. 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o kvalitě vody pro lidskou spotřebu

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům

ČSN EN 12502-1 až 5 (03 8270) Ochrana kovových materiálů proti korozi - Návod na stanovení pravděpodobnosti koroze v soustavách pro distribuci a skladování vody

ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody - Navrhování a projektování

ČSN EN 200 (13 7102) Zdravotnětechnické armatury - Výtokové ventily a ventilové směšovací baterie (PN 10) - všeobecné technické specifikace

ČSN 73 6655 Výpočet vnútorných vodovodov

ČSN EN 806-1 (73 6660) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 1: Všeobecně

ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody

ČSN EN 805 (75 5011) Vodárenství - Požadavky na vnější sítě a jejich součásti

ČSN EN 1717 (75 5462) Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem