Článek hovoří o připravované normě pro provoz a údržbu vnitřních vodovodů prEN 806-5, která bude zavedena do českého i slovenského systému národních norem a obsahuje řadu nových zásad nejen pro běžnou údržbu, ale např. i pro uvedení do provozu po dostávce podle délky odstávky. Z hlediska aktuální hygieny se jedná o zásadní změnu přístupů.

40% pseudomonálních infekcí vzniklých na jednotkách intenzivní péče pocházelo z pitné vody. Infekce prodlouží pobyt o cca 8 dní, 1 den stojí až 1500 EUR. Budování skutečné bezpečnosti začíná již u projektování budovy. Do budoucna nezůstane jen u úpravy vody, ale budeme se detailně zabývat i umyvadlem jako zdrojem infekce.

V článku najdete například: jaké uvažovat hodnoty potřeby vody pro bytový dům, jaký je stav přípravy další části nové normy pro vnitřní vodovody, kritéria pro volbu baterie, návrh nerezového potrubí. Je úkolem projektanta zpracovat provozní řád?

Zavedení a ustálení nové terminologie není jednoduché, protože vyžaduje změnu některých dlouholetých a vžitých označení. Nová terminologie však vnáší řád do názvosloví pro teplou i studenou vodu, sjednocuje názvosloví v oboru zdravotní techniky a vytápění a je platná ve všech zemích EU.

Výzkumy ukázaly, že baktericidní účinky mědi jsou pouze dočasné, že při dlouhodobém používání potrubního systému nemá to, zda použijeme jako materiál měď nebo plast žádný vliv. Skutečný faktor, který ovlivňuje šíření Legionelly je řešení a provozní vlastnosti potrubní trasy.

Výrobek určený pro pitnou i teplou vodu musí splňovat velmi přísná kritéria. Pokud zákazník požaduje například potrubí, nádrž, armaturu... pro teplou užitkovou vodu, může mu být nabídnuto i zboží mnohem levnější, které například z hlediska výluhů dopravě vody pro lidskou spotřebu neodpovídá.

ČNI vydalo změnu Z2 ČSN 73 6660 přesto, že se v současné době zpracovávají další části evropské normy EN 806 a po schválení všech částí normy se bude harmonizovat jak ČSN 73 6660, tak i ČSN 73 6655. Změna Z2 se týká zkoušení vodovodu, ale i dalších článků normy, které v praxi činí problémy.

V současné době je v připomínkovém řízení novela vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu. Požadavky vyhlášky jsou závazné, proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. Z toho důvodu jsme požádali o připomínky Dr. Pospíchala, soudního znalce, který se problematice věnuje v praxi.

Druhý díl článku uvádí nejen slíbená obecně platná konkrétní kritéria pro volbu výtokové armatury, ale rovněž ukazuje ekonomickou úvahu nad návratností bezdotykových armatur v porovnání se směšovacími a to na základě naměřených hodnot v konkrétním objektu.

Článek představuje 3 technologie pro bezvýkopové renovace vodovodního, plynovodního i kanalizačního potrubí. Například technologie Neofit je určena pro renovaci vodovodních přípojek, které vykazují netěsnosti, či jsou z hygienicky závadného olova, z azbestocementu a jiných materiálů.

Článek je úvodem do problematiky zdánlivě jednoduché - jak zvolit výtokovou armaturu. Druhý díl však uvádí minimálně 20 kritérií, která je při volbě konkrétního typu užitečné zohlednit. Ačkoliv je konkrétní příklad, na kterém je problematika popsána, ze specifického prostředí instalace v nemocnici, kritéria jsou zcela obecná - použitelná pro jakékoliv budovy včetně obytných.

Z našich zkušeností lze doložit, že kolonizované jsou zejména nové nebo rekonstruované systémy přípravy a distribuce PWH. Jednotlivé druhy materiálů, používaných k výrobě potrubních rozvodů, však nemají stejné vlastnosti ve vztahu k bakteriím, které se ve vodě - ať již teplé nebo studené - mohou vyskytnout. U PWH pak ještě přichází další skutečnost - je zde technologie ohřevu.

Provoz vodovodních systémů v budově je proces, který nemůže probíhat samovolně, musíme jej řídit. Nezbytné je stanovení kritických bodů, technická revize i pravidelný monitoring. Článek přináší seznam otázek, které je třeba si klást v době před realizací systému a v době před rekonstrukcí nebo v rámci hodnocení systému.