Platba za srážkové vody
Povinnost platit za odvod srážkových vod do kanalizace mají až na pár výjimek všichni majitelé nemovitostí, ve kterých je prováděna podnikatelská činnost. Platba se vypočítává součinem plochy nemovitosti, koeficientu odtokovosti, hodnotou dlouhodobého srážkového úhrnu lokality a cenou stočného.
1. PRÁVNÍ RÁMEC
Zákon o vodovodech a kanalizacích k odvádění srážkových vod uvádí v §19:
(6) Není-li množství srážkových vod, odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod, odváděných do jednotné kanalizace, musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.
(7) Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů, předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.
Podrobnosti k povinnosti jsou uvedeny ve Vyhlášce č. 428/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 16. listopadu 2001, která je prováděcím předpisem k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) se změnou 146/2004 Sb. Způsob výpočtu množství srážkových vod, odváděných do kanalizace bez měření, se provádí podle § 31 Vyhlášky č. 428/2001 Sb. v platném znění:
(1) Množství srážkových vod, odváděných do kanalizace bez měření, se vypočte podle vzorce, uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů, uvedených v příloze č. 16.
(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou, nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.
2. VÝPOČET
Vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace: [1]| Druh plochy |
Plocha [m2] | Odtokový součinitel | Redukovaná plocha SR[m2] (plocha x odtokový součinitel) |
| A | |||
| B | |||
| C | |||
| Součet redukovaných ploch SR: | |||
| Dlouhodobý srážkový úhrn: ......... mm/rok tj. ...... m/rok | |||
Odtokové součinitele podle druhu plochy:
| A - zastavěné a těžce propustné zpevněné plochy : rozumí se stavby, asfaltové nebo betonové povrchy, spárovaná dlažba apod.; | 0,9 |
| B - lehce propustné zpevněné plochy : rozumí se dlažba nespárovaná nebo z lomového kamene, štěrkové povrchy, původně nezpevněné plochy trvale využívané k chůzi nebo pohybu vozidel apod.; | 0,4 |
| C - plochy kryté vegetací . | 0,05 |
Roční množství odváděných srážkových vod:
Q [m3] = součet redukovaných ploch [m2] x dlouhodobý srážkový úhrn v [m/rok]
Hodnoty srážkových úhrnů:
Ve vyhlášce je uvedeno, že se vypočítává podle dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Sdělení hodnoty dlouhodobého srážkového úhrnu lokality je placenou službou (například ČHMÚ Hradec Králové - data za 10 let 9,200,- x 0,2= 1,840 Kč).
Je možné využít hodnoty z jednotlivých VaK, například:
Pražské vodovody a kanalizace (www.pvk.cz) : dlouhodobý úhrn srážek v Praze 0,528 m/rok
Vodárny Plzeň [2] dlouhodobý úhrn srážek v Plzni 0,516 m/rok
U nemovitosti bude vypočteno množství srážkových vod, odváděných do kanalizace, a toto množství se rozdělí podle podílu ploch, určených v nemovitosti pro trvalé bydlení a pro činnosti neosvobozené od zpoplatnění odvádění srážkových vod.
Poplatek za odvádění srážkových vod:
Roční množství odváděných srážkových vod x cena stočného (některé lokality mají pro srážkové vody speciální stočné).
prodejní stánek v Plzni, plocha 3 x 4 m:
| Druh plochy |
Plocha [m2] | Odtokový součinitel | Redukovaná plocha SR[m2] (plocha x odtokový součinitel) |
| A | 12 | 0,9 | 10,8 |
| B | 0 | 0 | 0 |
| C | 0 | 0 | 0 |
| Součet redukovaných ploch SR: | 10,8 | ||
| Dlouhodobý srážkový úhrn v Plzni: 0,516 m/rok | |||
Roční množství odváděných srážkových vod: 5,57 m3/rok
Poplatek za odvádění srážkových vod: 5,57 x stočné 17,37 = 97,- Kč (cena stočného je v Plzni 17,37 Kč/ bez DPH.)
3. PLATBA
Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně novou záležitost, zejména drobní živnostníci o povinnosti vůbec nevědí. Vodárna platby uplatňuje v roce, kdy neplacení zjistí. Zákon jí dává možnost požadovat i doplatek za tři roky zpátky.4. KDE SE NEPLATÍ ZA ODVOD SRÁŽKOVÉ VODY?
- u nemovitostí, určených k bydlení vyjma prostor určených k podnikání,
- za dálnice, silnice, místní komunikace,
- plochy zoo a Českých drah, vyjma pronajatých prostor.
5. PŘÍKLADY Z PRAXE
PLZEŇ: podle pracovníka obchodního odboru Vodárny Plzeň Jana Noska je společnost povinna od roku 2001 fakturovat odvod srážkové vody do kanalizace ve výši stočného ze zákona. "Co vstoupil zákon v platnost, postupně prověřujeme a revidujeme smluvní vztahy s našimi klienty. Dodnes jsme provedli revize smluv u 1493 subjektů. V Plzni jich je přes pět tisíc," uvedl J. Nosek.
Vodárny Plzeň zatím prověřovaly smlouvy hlavně u větších firem, které o povinnosti placení většinou věděly. V posledních měsících se vodohospodáři dostávají ke smlouvám živnostníků. "Ti často nestačí sledovat ani nové právní normy týkající se jejich podnikání. Není divu, že neví o novém znění zákona o vodovodech a kanalizacích, který se jich zdánlivě přímo netýká," říká J. Nosek.
V obratu vodárny představuje nyní částka za odvod srážkové vody asi 10% tržeb ze stočného, tedy asi 25 milionů korun ročně. Drtivou většinu z toho zaplatí několik desítek velkých firem. Živnostníci jen zanedbatelnou část.
OBCE: Severočeské vodovody a kanalizace poslaly na radnice smlouvy, podle kterých se má postupovat při placení za odvádění srážkových vod. Povinnost platit za odvádění srážkových vod vyplývá vlastníku nemovitostí ze zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a jeho prováděcího předpisu. Obce se sice na opatření mohou zlobit, ze zákona ale platit musí.
Starostům z litoměřického regionu se nezdá, že by měly obce platit za to, kolik u nich naprší.
"Ani jsem nepočítal, kolik by nás placení stálo. Obratem jsem odpověděl, že to odmítám, protože dešťová voda od nás teče žlabovnicemi a strouhami přímo do Labe," řekl starosta Židovic Dušan Pollák.
Podobně jsou na tom i Vědomice. "Při přívalových deštích jde část vody přepadem také do Labe," uvedl starosta Václav Tyl. Dodal, že opatření dokáže pochopit v areálu soukromého podnikatele, který jej využívá komerčně, ale už ne u obce. [3]
Zdroj:
[1] Příloha č.16 Vyhlášky č. 428/2001 Sb.
[2] Anopress 14.7.2005
[3] Anopress 16.7.2005 z Deníku Litoměřicka