Recenzovaný Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.

Recenzovaný Problematika výpočtu letného prehrievania je odbornej verejnosti menej známa, hoci sa stáva čoraz aktuálnejšou. Príspevok sa v prvej časti zaoberá aktuálnymi normovými požiadavkami v tejto oblasti. Ďalej uvádza príklad výpočtových programov. Hlbšie rieši problém klimatickej okrajovej podmienky a ďalších podstatných faktorov, ovplyvňujúcich výsledok výpočtu letného prehrievania ako je vetranie a vnútorné tepelné zisky.

Recenzovaný Kotviace systémy ťažkých budov, ktoré sú zvyčajne tvorené masívnou oceľovou konštrukciou, významne ovplyvňujú tepelnú ochranu budov, hlavne ich vplyvom na plnenie hygienického kritéria normy STN 73 0540-2, ako aj na výpočtovú hodnotu. koeficientu prestupu tepla na fasáde. Predložený článok sa zaoberá týmito dvoma tepelnými kritériami.

Recenzovaný Postupné sprísňovanie hodnoty súčiniteľa prechodu tepla obalových stavebných konštrukcií zohľadňuje požiadavky smernice EÚ na zlepšenie energetickej hospodárnosti budov pri súčasnom rešpektovaní nákladovo optimálnych podmienok. Požiadavky na normalizovaný súčiniteľ prechodu tepla odrážajú situáciu na trhu so stavebnými výrobkami (najmä oknami). Zohľadňujú sa aj hygienické parametre, požiadavky na tepelnú pohodu a požiadavky na zníženie potreby energie na vykurovanie z obnoviteľných zdrojov. Návrh normalizovaných požiadaviek podľa konsolidovaného textu zohľadňuje súhrn požiadaviek na zhotovovanie stavieb, obnovu budov, ale aj spotrebu energie pri výrobe stavebných materiálov, najmä tepelných izolácií.

Recenzovaný Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

Recenzovaný Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.

Recenzovaný Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.

Recenzovaný Při výstavbě i rekonstrukci se velmi často setkáváme z tepelnětechnického hlediska s problematickými detaily. Při řešení těchto detailů jsme velmi často limitováni maximální možnou tloušťkou tepelné izolace. V těchto detailech se nabízí využití tzv. superizolačních materiálů, tedy materiálů, které dosahují velmi nízkých hodnot součinitele tepelné vodivosti. Příspěvek je zaměřen na využití těchto superizolačních materiálů při sanaci tepelných mostů vznikajících v oblasti ostění výplní otvorů.

Recenzovaný Text se věnuje dosud málo sledované stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy.