Recenzovaný Stavby, které jsou vydány přirozeným změnám teploty ovzduší, je třeba rozčlenit na části, které se mohou chovat samostatně. Pokud se tak nestane, konstrukce se sama rozdělí podle obecných fyzikálních zákonů a vnitřních a vnějších tvarových a materiálových vlastností stavby. Článek pojednává o poruchách dilatací objektů pozemních staveb.
Uvažujete-li o zateplení objektu, příp. výměně oken, je vhodné před zahájením stavebních prací provést termovizní měření aktuálního stavu. Termovizní měření je bezkontaktní způsob kontroly kvality stavebních prací a umožňuje získat přehled o rozložení povrchových teplot v jednotlivých bodech snímaného povrchu.
Ačkoliv je nabídka dveří bohatá, na výběr je celá řada designů, tak z pohledu tepelnětechnických vlastností je klíčové řešení prahu. S ohledem na komfortní užívání musí být prahy nízké, současně musí dobře těsnit jak proti dešťové vodě zvenku, tak i neprůvzdušné zevnitř. Neméně důležité je i přerušení tepelného mostu a dosažení co nejvyšších vnitřních povrchových teplot.
Aktuálne trendy vo vývoji stavebníctva poukazujú na neustále zdokonaľovanie sa v oblasti materiálovej bázy, bázy konštrukčného návrhu jednotlivých častí budov, ako aj ich samotného celku. Predložený príspevok pojednáva o špecifickej problematike konštrukčného vyhotovenia detailu balkónovej dosky s použitím prerušeného tepelného mostu – tepelnej izolácie s prechádzajúcou oceľovou výstužou v porovnaní s „klasickým riešením“, tepelným zaizolovaním celej balkónovej dosky.
Před samotnou stavbou rodinného domu je potřeba vybudovat dostatečně dimenzované a pevné základy. Na základy jsou totiž kladeny poměrně vysoké požadavky, není proto na místě zde šetřit na úkor kvality. Málokdo však ví, že volba způsobu založení domu může pomoci ušetřit náklady na pozdější provoz domu.
Přední evropský výrobce PVC okenních profilů, společnost Inoutic, představila nový interaktivní projekční software Inoutic Project Plan. Tento nový nástroj umožňuje například výpočty statických a tepelněizolačních parametrů konstrukcí otvorových výplní včetně generování výkresů a detailních specifikací konstrukcí. Určen je pro práci architektů, projektantů a výrobců PVC oken a dveří.
Obytné podkrovie sa stáva stále obľúbenejším. Pri novostavbách vychádzajú metre získanej obytnej plochy lacnejšie ako pri bungalove. V podkroví môžeme získať pomerne veľké bývanie i na malom pozemku. Rekonštrukcia zasa predstavuje možnosť rozšíriť pôvodne obývaný priestor, ktorý je obvykle spojený s výmenou celej strechy.
Nové, přísnější požadavky související se snižováním energetické náročnosti budov bilancují v energetických průkazech budov kromě jiného také teplo potřebné k chlazení objektu. Kvalitně navržená budova je schopna udržet vnitřní prostředí s teplotami do 25 °C i v letních měsících bez dodatečné, energetický náročné klimatizace. Výrazným přínosem při návrhu takovéto budovy může být použití masivní "těžké" střechy.
Zdánlivý střet zájmů byl velmi elegantně vyřešen v památkově chráněné vile v Lipsku. V tomto případě nebylo možné externě zateplit budovu vzhledem k dekorativním prvkům fasády a střechy. Spojením KNAUF Rotkalk omítky, TecTem interiérových izolačních produktů od KNAUF AQUAPANEL a Uponor plošným vytápěcím systémům je přesto v domě příjemné vnitřní klima.
Výrobce betonových a keramických střešních tašek Bramac přichází s vlastním systémem Bramac Cool, který zabraňuje přehřívání podkrovních místností v horkých letních dnech. Jde o komplexní řešení střešního pláště, jehož jednotlivé složky zabraňují pronikání tepla, aniž by přitom ztrácely svou izolační schopnost.
Článek si klade za cíl vyvinout jednoduchou použitelnou metodiku pro stanovení resp. odhad teplotního faktoru v nejkritičtějším místě okenních konstrukcí, kterou je zasklívací spára. Minulý článek ukázal zjednodušenou metodiku pro stanovení fRsi na charakteristickém průřezu rámu. Protože však nejkritičtější místo se vyskytuje v rohu zasklívací jednotky, bylo nutné vyvinout metodiku pro odhad teplotního faktoru v tomto místě.
V odborném prostředí specialistů na problematiku vzduchotěsnosti se hovoří o OSB jako o jakémsi difuzním retardéru – parobrzdě, která nikdy nezaručí nepropustnost vodních par ve vzduchu. Takto na OSB desky nahlížím i v této práci a dalšími pokusy zkouším vlastnosti různě upravených desek, na závěr nabízím komparaci těchto výsledků.
Článek se zabývá vývojem metodiky, která by stanovila kvalitu konstrukce z pohledu kondenzace vodních par, a mohla tak projektantovi pomoci, bez složitých a nákladných výpočtů, vybrat vhodnou okenní konstrukci pro zabudování do daného objektu. Vzhledem k výsledkům experimentálních měření a matematicko-numerických simulací publikovaných předcházejících článků je nutné metodiku zaměřit na oblast zasklívací spáry v charakteristickém průřezu a v dalších publikacích i na oblast rohu zasklívací jednotky.
