Prvek Schöck Isokorb® zaručuje spolehlivé termické přerušení tepelného mostu u balkónů, markýz, atik a parapetů.
Jedním ze základních bodů novely vyhlášky je komplexní revize nastavení parametrů referenční budovy sloužících ke stanovení ukazatelů energetické náročnosti budovy a odvození požadavků na energetickou náročnost budov. Jejich současná konfigurace neodpovídá technologickému posunu posledních let, což vede k nerovnoměrnému rozložení významnosti jednotlivých dílčích dodaných energií v rámci celého PENB a v důsledku i k nefunkčnímu nastavení požadavků na energetickou náročnost. Správné nastavení a vzájemné vyvážení parametrů referenční budovy je tak klíčem k nastavení vhodných požadavků na energetickou náročnost jejich srozumitelnosti pro laickou i odbornou veřejnost. Zásadní dopad na parametry referenční budovy mají i faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů, jak zní nový název pro primární neobnovitelnou energii. Revize vyhlášky se tak dotkla i jejich nastavení.
Od 1. března 2020 byla navýšena podpora programu Nová zelená úsporám pro stávající bytové domy v Praze. V oblasti zateplení bytových domů A.2 např. stoupla podpora pro obvodové stěny z 510 na 680 kč/m2. Při koupi pasivního rodinného domu nebo bytu v pasivním bytovém domě může žádat první kupující. Nově se také podporuje instalace dobíjecích stanic pro elektromobily. Vyplývá to ze závazných pokynů všech třech výzev programu platných od 31. ledna a zveřejněných na stránkách programu.
Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.
Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.
Problematika výpočtu letného prehrievania je odbornej verejnosti menej známa, hoci sa stáva čoraz aktuálnejšou. Príspevok sa v prvej časti zaoberá aktuálnymi normovými požiadavkami v tejto oblasti. Ďalej uvádza príklad výpočtových programov. Hlbšie rieši problém klimatickej okrajovej podmienky a ďalších podstatných faktorov, ovplyvňujúcich výsledok výpočtu letného prehrievania ako je vetranie a vnútorné tepelné zisky.
Kotviace systémy ťažkých budov, ktoré sú zvyčajne tvorené masívnou oceľovou konštrukciou, významne ovplyvňujú tepelnú ochranu budov, hlavne ich vplyvom na plnenie hygienického kritéria normy STN 73 0540-2, ako aj na výpočtovú hodnotu. koeficientu prestupu tepla na fasáde. Predložený článok sa zaoberá týmito dvoma tepelnými kritériami.
Postupné sprísňovanie hodnoty súčiniteľa prechodu tepla obalových stavebných konštrukcií zohľadňuje požiadavky smernice EÚ na zlepšenie energetickej hospodárnosti budov pri súčasnom rešpektovaní nákladovo optimálnych podmienok. Požiadavky na normalizovaný súčiniteľ prechodu tepla odrážajú situáciu na trhu so stavebnými výrobkami (najmä oknami). Zohľadňujú sa aj hygienické parametre, požiadavky na tepelnú pohodu a požiadavky na zníženie potreby energie na vykurovanie z obnoviteľných zdrojov. Návrh normalizovaných požiadaviek podľa konsolidovaného textu zohľadňuje súhrn požiadaviek na zhotovovanie stavieb, obnovu budov, ale aj spotrebu energie pri výrobe stavebných materiálov, najmä tepelných izolácií.
Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.
Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.
Letní vedra opět udeřila svou největší silou, a tak každý z nás hledá stinné a chladné útočiště, kam se před horkem schovat. Pomineme-li vychlazená obchodní centra a přeplněná koupaliště, nabízí kýžené pohodlí chladného a svěžího vzduchu pasivní domy. A to dokonce bez využití klimatizace, která je mnohdy až nepříjemná. Jak to dělají? Chytře a jednoduše. Za vším je precizní návrh, který zvažuje veškeré potřeby pro komfortní a zdravý život v klimatických podmínkách, kde dům bude stát.
Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.
Konference Tepelná ochrana budov se koná 23. a 24. května tradičně v hotelu Patria na Štrbském plese ve slovenských Tatrách. Dvoudenní program pod odbornou garancí Ing. Jiřího Šály, CSc., a prof. Ing. Zuzany Sternové, PhD., zaplní přednášky s tématy tepelné ochrany a energetické náročnosti budov. Na příjemné setkání, které se koná každé dva roky, Vás zve i TZB-info jako mediální partner.
Společnost HELUZ začala dodávat nový parotěsný prostup z pěnového skla Foamglas, který ve střešní konstrukci bezpečně napojí paropropustnou fólii na cihelné komínové těleso. Parotěsný prostup HELUZ z desek Foamglas o tloušťce 50 mm má hned tři výhody: Není difúzní, brání tvorbě rosného bodu a srážení vlhkosti.