Dálkové odečty iniciují spíše zákazníci než požadavky nové legislativy

U mikrofonu ve studiu TZB-info jsme s Jaroslavem Plškou, obchodním ředitelem společnosti ista Česká republika, která se specializuje na měření a rozúčtování individuální spotřeby energií a vody, hovořili o aktuální nové situaci v oblasti měření a vyúčtování. V současné době nevídaného zvýšení cen za energie a teplo chtějí všichni ušetřit. Ale prvním krokem k úsporám je znalost spotřeby.

TZB-info: Měřit vodu a teplo považujeme za samozřejmost. V současné době jsme někde v procesu změn, jdeme k digitalizaci měření a rozúčtování. Kde se aktuálně nacházíme na této cestě v ČR? Myslím stav legislativy a praxi.

Jaroslav Plšek: „Novela zákona o hospodaření energií byla dne 14. 9. 2021 schválena, nyní čeká na podpis pana prezidenta a na vydání ve sbírce zákonů. Novela zákona nabyde účinnost od 1. 1. 2022. V praxi to znamená, že od 1. 1. 2022 se montují měřiče tepla a vody pouze s dálkovým odečtem. Měřiče tepla a vody namontované před tímto datem (bez radiového odečtu) se musí do 1. 1. 2027 vyměnit za přístroje s dálkovým odečtem.“

TZB-info: Jak mají postupovat zákazníci, kteří mají osazeny RTN bez radiového odečtu s životností delší, než do roku 2027?

Jaroslav Plšek: „O náklady s novou legislativou se jedná převážně u měřičů topných nákladů. U vodoměrů se termínově kryje a jde ruku v ruce legislativa s běžnou výměnou/metrologickým ověřením. U rozdělovačů topných nákladů, pokud je jejich životnost delší, vznikne vynucená investice, bude třeba jejich výměna za rádiové (dálkově odečitatelné) k 1. 1. 2027.“

TZB-info: Zažili jsme již nové požadavky na některá zařízení v TZB, ale vždy to bylo tak, že od nějakého data se nebude vyrábět, prodávat atd., ale zařízení mohla v praxi „dožít“ a nové požadavky se uplatnily až na nové zařízení. Tady je to ale evidentně jinak.

Jaroslav Plšek: „Ano. Od 1. 1. 2022 lze montovat rozdělovače topných nákladů, bytové vodoměry na teplou vodu, měřiče tepla pouze s dálkovým (radiovým) odečtem. Doba pro výměnu stávajících měřidel běží do 1. 1. 2027.“

TZB-info: Jak informujete své zákazníky o změnách legislativy o nutnosti výměn měřidel za radiová apod?

Jaroslav Plšek: „Naše zákazníky informujeme průběžně mailingem, na facebooku, na webových stránkách a nově na instagramu. Ale zůstáváme i u klasiky, tištěné formy a prostřednictvím našich regionálních zástupců a interních obchodníků. Podobně informaci nabízíme i ostatním zájemcům.“

TZB-info: Když se vrátím zpět k digitalizaci, jak je na tom Vaše společnost, jaké řešení nyní nabízíte?

Jaroslav Plšek: „Digitalizaci bych rozdělil na 3 základní oblasti:

1. Oblast měřidel
2. Oblast SMART odečtu
3. Oblast vizualizace

Do první oblasti patří měřiče tepla a chladu, rozdělovače topných nákladů a bytové vodoměry, které již 11 rokem nabízíme s rádiovým odečtem, vše s obousměrnou komunikací.
K druhé oblasti máme také již 11 rokem sběrnici dat memonic, srdce našeho systému pro oboustranný systém přenosu dat. Komunikujeme se všemi osazenými měřidly s radiovým odečtem, které jsou v domě. Umíme napojit měřiče tepla a chladu, rozdělovače topných nákladů a bytové vodoměry. Dále umíme zkomunikovat i fakturační měřidla (zde by byl ale nutný souhlas vodáren), většinou se tedy jedná o kontrolní vodoměry na patě objektu. Do rádiové sítě umíme zapojit i plynoměry a elektroměry.
Sběrnice se umisťuje cca do středu objektu, stačí nám 1 (na cca 330 měřidel tj. cca 2 vchody šestipatrového domu), max. 2 sběrnice. Výhodou je, že nepotřebujeme žádné stavební úpravy, prostupy apod. Sběrnice se montuje 2 šroubky, naše chytrá sběrnice dat má velikost asi jako smart phone. Je to rychle hotovo, umístěné někde pod stropem. Vlastníci bytů a nájemníci si toho nevšímají. Po osazení a spuštění si sběrnice sama najde měřidla, sama si vytvoří rádiovou síť a sama s měřidly oboustranně komunikuje. Komunikace je zajímavá také v tom, že nemáme rádiový smog. Měřidla neustále měří, ale nevysílají. Když sběrnice vyzve měřidla, ta se probudí a odešlou data. Koncodenní data ze všech měřidel odešle sběrnice k nám na server a my je dále zpracujeme. Kdybychom měli jednosměrnou komunikace, potřebovali bychom sběrnic daleko více. U obousměrné komunikace je výhodou, že komunikují mezi sebou i měřidla. Tj. umíme tak nahradit to, že třeba na nějaké měřidlo sběrnice nedohlédne.
K třetí oblasti „vizualizace“ poskytujeme zákazníkům portálové služby, které jsou určené pro jednotlivé konečné spotřebitele. Konečný spotřebitel má neustále přehled o své spotřebě, má možnost kontrolovat případně i protékající kohoutky apod. Ista má přehled o funkčnosti měřidel a v případě jejich poruch okamžitě měníme – nečekáme na konec roku. A v neposlední řadě je i předávání rozúčtování tepla a vody elektronické předávání (tak, jako velké společnosti na českém trhu s energiemi), kde cílem je omezování papírové podoby. Konečný spotřebitel má neustále přehled o své spotřebě. Ista má přehled o funkčnosti měřidel a v případě jejich poruch okamžitě měníme – nečekáme na konec roku.“

TZB-info: Jak tedy probíhá proces od rozhodnutí k prvnímu grafu o spotřebě?

Jaroslav Plšek: „Instalace v domě je jednoduchá, bez kopání. Je to snadné, rychlé. Spolupracujeme s externími firmami VODO-TOPO a s našimi montážními partami. Máme ucelený program, jak tyto firmy nově zaškolovat i jak průběžně proškolovat. Každá z těchto firem musí mít také osvědčení od ČMI, protože montují stanovená měřidla. Od nás dostane informace jak měřidla namontovat, jak je naprogramovat v bytě a v domě.
Nejdříve se namontují měřiče. Jakmile jsou nainstalované, jsou naprogramované do jedná rádiové sítě, technik ista instaluje sběrnici dat a aktivuje ji. Sběrnice 4–5 týdnů si vytváří svoji vlastní rádiovou síť. Jakmile je vytvořena, posíláme zákazníkovi první maily se vstupními hodnotami, hesly apod. a od té chvíli vidí zákazník data včetně historie postupně měsíční, roční, grafy, porovnání atd.
Měřidla s rádiovým odečtem již běžně montujeme. Jen velmi výjimečně ještě montujeme klasická měřidla. Sběr dat a vizualizace je otázka několika málo tisíc korun. Nevznikají další vícepráce a náklady, nepotřebujeme stavební úpravy, internet apod. Data jsou posílána v zašifrovaném módu.“

TZB-info: V legislativě do budoucna očekáváme změny i v častějším provádění odečtů (vícekrát za rok) včetně poskytování informací o spotřebě konečnému uživateli. Co nás čeká?

Jaroslav Plšek: „To je ještě věc vyhlášky 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, která nespadá pro MPO, ale MMR, kde se na ní pracuje. Dle směrnice EED by měly firmy s měřidly předávat info o spotřebách zákazníkovi 1×/měsíc, může to být v elektronické podobě. Tj. přestanou existovat odečty 1×/rok.
My protože provozujeme portálové služby a díky sběrnicovému systému splňujeme požadavky EED již nyní.“

„Nicméně změna se neděje tlakem legislativy, ale díky, benefitům, které chtějí sami zákazníci: Odpadá nutnost vstupu do bytu a objektu, zamezuje se chybám v případě přepisů dat z vizuálního odečtu do SW pro zpracování dat, zákazník má každý den přístup ke svým datům, vidí případný problém jako je protékající toaleta apod., přesné rozúčtování a rychlé rozúčtování.“

TZB-info: Děkuji za rozhovor a ať se daří společnosti ista a také nám všem zvládnout nárůst cen energií a tepla. Jsme rádi, že jsme vám mohli ukázat řešení, které k tomu může přispět.