Dopady připravované regulace cen energií na výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů
Jak se projeví zastropování cen elektřiny a zdanění nadměrných zisků na příjmech výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů? Ovlivní tato opatření i dodavatele elektřiny?
Po strmém a excesivním nárůstu cen na lipské burze ve druhé polovině srpna se začínalo čím dál tím více hovořit na národní i evropské úrovni o různých podobách regulace cen energií. Začátkem září pak Energetický regulační úřad přišel v návrhu cenového rozhodnutí se dvěma variantami výpočtu výše zeleného bonusu na rok 2023, z nichž jedna by znamenala nepředvídatelné a razantní snížení státní podpory formou ročního zeleného bonusu. Zatímco Energetický regulační úřad nakonec zvolil zákonné, racionální a pro další rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice nezbytné řešení a stanovil výši ročního zeleného bonusu v souladu s platnou metodikou, národní i evropské řešení regulace cen energií zůstává stále kompletně neuzavřenou otázkou.
Cenové rozhodnutí POZE 2023 vydáno v souladu s platnou metodikou
Energetický regulační úřad zveřejňuje každoročně počátkem září návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovuje výše podpory pro podporované zdroje energie na příští rok. Při stanovení ročního zeleného bonusu vychází z cen na lipské burze. Podle platné metodiky zohledňuje Energetický regulační úřad průměrnou cenu elektřiny vypočtenou z hodnot za leden–červen, představující tento rok necelé 4 Kč za kWh silové elektřiny. V letošním roce však navíc jako alternativu představil průměrnou cenu z vybočujícího měsíce srpna, která přesahovala 11 Kč za kWh.
Srpnová varianta byla velkým překvapením, protože výrobci i obchodníci s elektřinou očekávali předvídatelný přístup Energetického regulačního úřadu, který by odpovídal energetickému zákonu i platné metodice. Pro řadu z nich by se jediným východiskem stal přechod na podporu v podobě výkupních cen, kterou se však v souladu s evropským právem snaží členské státy Evropské unie spíše opouštět, a naopak motivovat výrobce k uplatňování tržnímu prostředí přívětivějšího zeleného bonusu. Brzy po vydání návrhu cenového rozhodnutí navíc začaly ceny silové elektřiny klesat a čím dál jasnější kontury dostávalo národní i evropské řešení státních zásahů do stanovení výše cen elektřiny a plynu.
Energetický regulační úřad tak v následujícím veřejném konzultačním procesu obdržel množství připomínek jak od výrobců energie z obnovitelných zdrojů, tak od obchodníků s elektřinou. Ti v nich akcentovali kromě nesprávného procesního postupu a nezákonné nepředvídatelnosti řešení rovněž fatální důsledky, jež by takto nízko a nerealisticky nastavený zelený bonus měl pro sektor obnovitelných zdrojů v České republice.
Všechny uvedené aspekty nakonec Energetický regulační úřad zhodnotil a stanovil podporu na rok 2023 v zákonné a předvídatelné výši podle platné metodiky. Podobu Cenového rozhodnutí č. 11/2022, kterým se stanovuje výše podpory pro podporované zdroje energie na rok 2023, tak lze jednoznačně vítat, protože zachovává v sektoru obnovitelných zdrojů předvídatelné podnikatelské prostředí a umožňuje jeho další rozvoj.
Nepřímá regulace ceny vyrobené elektřiny
V polovině září začínalo jasnějších obrysů nabývat i komplexní národní a evropské řešení energetické krize. Opatření mají zahrnovat hlavně energetické úspory, veřejnoprávní regulaci cen energií (tzv. zastropování) a daň z mimořádných zisků. Nejvíce diskuzí se vede o podobě zastropování, se kterým byla v českých médiích nesprávně zaměňována i windfall tax.
Evropská komise představila začátkem září návrh nařízení o mimořádné intervenci na trhu s energiemi. O měsíc později, v pátek 7. října, vstoupilo nařízení v platnost. Evropská unie v něm stanoví zastropování tržních příjmů z prodeje elektřiny inframarginálními výrobci na 180 EUR za MWh (4,50 Kč za kWh) silové elektřiny, a to bez DPH. Inframarginální výrobci jsou ti, jejichž náklady na výrobu elektřiny patří aktuálně mezi ty levnější. Kromě výrobců elektřiny z energie uhlí a jádra mezi ně patří také výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, nejsou mezi nimi naopak výrobci elektřiny z plynu.
Zastropování ceny elektřiny není přímou regulací ceny elektřiny. Evropská unie nenařizuje cenu, za niž musí výrobci prodávat. Bude-li mít výrobce s obchodníkem s elektřinou sjednán kontrakt, podle kterého prodává elektřinu za 6 Kč/kWh, bude nadále od obchodníka inkasovat tuto cenu. Část ceny ve výši 4,50 Kč/kWh si ponechá a zbytek odvede do státního rozpočtu.
Pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů je navíc důležité, že podle evropského nařízení tržní příjem nezahrnuje státní podporu. Jinými slovy, pokud výrobce pobírá k tržní ceně, za kterou prodává elektřinu obchodníkovi s elektřinou, státní podporu ve formě zeleného bonusu, regulace se bude týkat pouze tržní ceny. Pokud by výrobce uplatňoval podporu ve formě výkupních cen, pak bude nadále prodávat elektřinu za výkupní cenu ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, aniž by její výše byla jakkoliv krácena.
Evropské nařízení navíc umožňuje členským státům udělit výjimku z cenového stropu pro výrobny elektřiny, jejichž instalovaný výkon nedosahuje 1 MW. První veřejně dostupná verze nařízení přitom počítala pouze s 20 kW. Jak se k této nově výrazně rozšířené možnosti postaví Česká republika, zatím jasné není.
Opatření bude platit od 1. prosince 2022 do 30. června 2023, možné ale je i prodloužení této doby.
Windfall tax
Od zastropování cen elektřiny se liší srážka z nadměrných zisků neboli windfall tax. Jejím cílem je postihnout nadměrné zisky těch, kteří na současné nestabilní ekonomické situaci nepřiměřeně vydělávají. Srážkou lze postihnout nadměrné zisky za fiskální roky 2022 a 2023.
Podle evropského nařízení (jedná se o stejné nařízení, které upravuje i zastropování) se má windfall tax vztahovat pouze na podnikatele v odvětví uhlí, ropy, plynu a rafinerií. Vyloučeno ale není ani to, že jednotlivé členské státy okruh zdaněných subjektů rozšíří o další sektory, zejména o oblast trhu s elektřinou. Na výrobce a obchodníky by tak dopadla windfall tax současně se zastropováním cen elektřiny.
Princip srážky z nadměrných zisků se velmi podobá klasické dani. Pro její výpočet jsou však klíčové kromě zdaňovacího období (např. 2022) i předchozí čtyři fiskální roky (2018–2021). Průměrný zisk z těchto let zvýšený o 20 % představuje jakousi nezabavitelnou částku, na kterou se windfall tax vztahovat nebude. Vše ze zisku za rok 2022 a 2023 nad uvedenou hranici bude podléhat velmi vysoké dani. Minimální sazba je 33 %, členské státy však můžou stanovit sazbu vyšší.
Výhodou této daně je její selektivnost. Postihne pouze ty, kterým se oproti předchozím letům výjimečně daří, a pouze ohledně nadměrného zisku. Znamená to, že by neměla představovat pro výrobce ani obchodníky likvidační zátěž. Na druhou stranu je potřeba její výši i okruh subjektů, na něž dopadne, stanovit velmi citlivě, aby v co nejmenší míře postihla případy, kdy je nadměrný zisk výsledkem šikovnosti a píle daného podnikatele v posledním roce, nikoliv mimořádných geopolitických okolností.
Uvedená opatření na národní i evropské úrovni představují bezprecedentní zásahy do energetického trhu a měly by být činěny uvážlivě a s výhledem do budoucna. Z evropského nařízení je patrná snaha nezvrátit státními zásahy dosavadní podporu energie z obnovitelných zdrojů, což je z dlouhodobého hlediska prozíravé. S ohledem na cíle stanovené evropským právem, jakými jsou snížení emisí skleníkových plynů a energetická soběstačnost, by měly tyto aspekty zohlednit i jednotlivé členské státy včetně České republiky.
Další vývoj
Kromě výše popsaného národního vývoje ohledně windfall tax lze v nejbližší době očekávat široké diskuze nad předpisy provádějícími od 1. října účinnou novelu energetického zákona, která v mimořádné tržní situaci umožňuje vládě nařízením stanovit ceny, za něž budou elektřina a plyn prodávány vybraným koncovým zákazníkům (zejména spotřebitelům a podnikatelům odebírajícím elektřinu na hladině nízkého napětí nebo plyn do výše 630 MWh ročně). Kromě již vydaného nařízení vlády, kterým byla stanovena cena za dodávky elektřiny a plynu bude zajímavé sledovat i očekávané nařízení vlády, které určí způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku obchodníků s elektřinou. Jak už bylo naznačeno v úvodu, legislativní řešení energetické krize nabývá přesnější obrysy, ale stále není kompletně objasněné. Vývoj legislativy bude proto třeba v následujících týdnech a měsících nadále bedlivě sledovat.
Aktualizováno 12.10.2022, 13:26 - nařízení o mimořádné intervenci na trhu s energiemi od doby napsání článku vstoupilo v platnost. Vzhledem k tomu byly v článku upraveny některé formulace.