Dny kogenerace 2022: co dělat, když je plynu málo? Využívat ho co neúčinněji

Letošní ročník konference Dny kogenerace přinesl nejnovější informace jak o stavu odvětví kogenerace a energetické politiky, tak na související témata jako je poskytování podpůrných služeb, nebo dodávky plynu do Evropy. Konference proběhla 18. a 19. října v hotelu Aquapalace v Čestlicích u Prahy.

Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla opět nemá notifikaci Evropské komise

Od 1. 1. 2022 dostává kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) s instalovaným výkonem nad 1 MW provozní podporu vysoutěženou v aukcích. Podporu pro výrobny s výkonem do 1 MW stanovuje energetický regulační úřad cenovým rozhodnutím. Problém je, že celé české schéma podpory KVET zatím nenotifikovala (zjednodušeně řečeno „neschválila“) Evropská komise. Zdroje postavené v roce 2022 tak zatím nemají nárok na podporu. Na spuštění kvůli chybějící notifikaci zatím čeká přibližně 20 MW kogeneračních jednotek. Podle slov Reného Neděly, náměstka ministra průmyslu a obchodu, by měla být notifikace podpory KVET připravena do konce roku 2022.

Zásahy ERÚ během energetické krize

Hrozící nedostatek plynu a vysoké ceny elektřiny si žádají úpravu některých pravidel v energetice, aby bylo možné na krizové stavy pružněji reagovat. Energetický regulační úřad proto upravil cenová rozhodnutí pro rok 2022. Mezi hlavní zásahy patří zavedení nulových cen za přepravní kapacitu z nebo do plynových zásobníků, aby se urychlilo plnění českých plynových zásobníků. Dále byly stanovena pravidla pro určování cen v režimu dodávek poslední instance nebo odpuštění poplatků na podporu OZE pro konce roku 2022 a po celý rok 2023.

Další zásahy ERÚ byly například úpravy vyhlášek pro uskladnění plynu nebo návrh vyhlášky OZE pro jednodušší instalaci v bytových domech. ERÚ dále pracuje na vymezení pravidel stavu nouze a mimořádných stavů v plynárenství, regulaci uskladnění plynu nebo kontrole kompenzací obchodníků a provozovatelů soustav při zastropování cen elektřiny.

Přečtěte si také Kouzlo kogenerace ve sladovnách: „Elektřinu si nechte, ušetříme.“ Přečíst článek

Zemní plyn pro Evropu a ČR v zimě 22/23

Reakce evropských států na ruskou invazi byla nečekaně rychlá. Podařilo se zprovoznit nové terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG), i tuto komoditu v dostatečném množství do Evropy dostat. Do Evropy navíc stále několika cestami proudí ruský zemní plyn, i když je ho významně méně. Zároveň evropské státy dokázaly významně snížit spotřebu plynu. V Evropě prudce rostou instalace obnovitelných zdrojů, které zvyšují lokální soběstačnost a snižují ceny elektřiny.

Tyto faktory vedou k tomu, že Evropské zásobníky jsou před letošní zimou naplněné nad 90 % a cena plynu klesá na předválečné hodnoty. Že bude situace na podzim 2022 takto příznivá, si na jaře nedokázal žádný z řečníků konference představit. Současně byla podniknuta řada vstřícných kroků, které usnadňují řešení energetické krize, například zastropování ceny plynu pro výrobu tepla. To ovšem neznamená, že všechno je skvělé.

Letošní zimu se podaří přečkat i díky tomu, že Rusko dodávalo ve velkém plyn do Evropy až do konce srpna 2022. Pokud se dodávky ruského plynu do Evropy příští rok neobnoví, může další zima představovat mnohem větší výzvu než zima letošní.

Těžební a dopravní kapacity zemního plynu se v letošním roce zvýšily jen nepatrně. Proto LNG, který byl v tomto roce přesměrován do Evropy, chybí v Asii a rovněž americké zásobníky obsahují před zimou méně plynu. Za těchto okolností zůstává trh zemního plynu napjatý a citlivý na mimořádné události. Stačí, aby libovolný faktor ohrozil stabilitu dodávek a ceny opět půjdou rychle nahoru.

Relativní „příznivost“ podmínek zároveň vede k tomu, že se v Evropě nepodnikají razantnější kroky ke zmírnění energetické krize. Například emisní povolenky jsou dále stahovány z trhu, což zvyšuje jejich cenu a s nimi i cenu elektřiny. Německo stále trvá na zastavení provozu svých funkčních jaderných elektráren, i když se jedná o stabilní a bezemisní zdroje. Francie významně nezvýšila úsilí na urychlení oprav svých jaderných elektráren.

Pak je tady řada regulatorních opatření a návrhů, která energetickou krizi prohlubují minimálně tím, že způsobují nejistotu, což znesnadňuje další investice. Sem patří návrh začlenit spalovny odpadu do EU ETS, zdanění biomasy ve zdrojích nad 5 MW nebo dokonce zákaz využívání lesní štěpky pro teplárny. Za těchto okolností se obtížně investuje do odchodu od uhlí. Další opatření, která by v krizi velmi pomohla, váznou na rozhodovací úrovni. To se týká jak české vlády, tak evropské komise.

Na konferenci opakovaně zaznělo, že problémem není zemní plyn ani ruský plyn. Problémem je vysoká závislost na ruském plynu. Uklidnění situace proto přijde s diverzifikací dodávek zemního plynu. Ale k tomu bude potřeba více LNG terminálů, tankerů, i vydatnější síť evropských plynovodů. A to pár let potrvá.

Dodávky zemního plynu do Evropy 2021 - 2022, zdroj: EGÚ Brno, a.s.

Inovativní KVET

Cílem inovativní KVET (iKVET) je vyšší využití obnovitelných zdrojů a stabilizace distribuční sítě. Instalace iKVET zahrnuje vedle samotné kogenerační jednotky také obnovitelný zdroj tepla, elektrokotel a řídicí systém. Obnovitelný zdroj tepla může být solární kolektor, fotovoltaika nebo tepelné čerpadlo. Tyto dodatečné zdroje umožňují využít přebytky elektřiny z obnovitelných zdrojů a pomáhají stabilizovat elektrizační síť.

Podstatné ale je, že pro inovativní KVET lze získat významně vyšší provozní podporu, než by dostala samotná kogenerační jednotka. Taková podpora již několik let funguje v Německu, COGEN Czech usiluje, aby byla zavedena i v Česku.

Své řešení pro inovativní KVET představila společnost TEDOM. Zahrnuje kogenerační jednotky v kombinaci s fotovoltaikou, tepelným čerpadlem a akumulací – jak tepelnou do vody, tak elektrickou do baterií. Tyto systémy přináší snížení ceny energie pro svého majitele. Kogenerace dodává elektřinu a teplo s vysokou účinností a fotovoltaika je sice dodává na počasí, ale cena elektřiny ze slunce nezdražuje. Současně takový systém otevírá majiteli možnosti zapojení do trhu podpůrných služeb.

Kogenerace a podpůrné služby

S rostoucími cenami elektřiny a plynu významně vzrostly i náklady na podpůrné služby. ERÚ navrhuje kompenzovat tyto náklady ze státního rozpočtu. Jejich promítnutí do spotřebitelských cen by eliminovalo snahy vlády o snížení celkových cen elektřiny a plynu.

Rostoucí ceny záloh a regulační energie řeší také ČEPS. Od 1. 4. 2022 ČEPS přišel na standardní produkty podpůrných služeb, které jsou stejné napříč EU a lze je obchodovat i přes hranice. Od této standardizace si slibuje snížení cen nákladů na podpůrné služby. Od června je tak česká přenosová soustava připojena k platformě PICASSO pro přeshraniční výměnu regulační energie z aFRR. Analogicky došlo v říjnu 2022 k zapojení ČEPS do mezinárodní platformy MARI, kde se obchoduje terciární regulace, mFRR. Cílem je aktivovat na území platforem tu nejlevnější regulaci, která se dá v síti najít.

Vysoké ceny regulační energie otevírají trh podpůrných služeb dalším hráčům. ČEPS tak chystá další úpravy pravidel, aby se do podpůrných služeb mohlo snadněji zapojit více aktérů při zachování kvality poskytovaných služeb. Díky vysokým cenám lze dobře vydělat, regulace má ale i svá úskalí.

Kogenerace je regulérním poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy. Poskytovatel SVR musí službu garantovat, jinak platí pokuty. Proto si musí zajistit nějaké jištění pro případ poruchy, výpadku nebo anomálie – tato investice trochu snižuje výnos, ale je nutná pro spolehlivost služby.

Na konferenci představila své řízení, agregaci skupiny kogeneračních jednotek firma Innogy. Může se stát, že některý zdroj, jednotka nenaběhne vůbec, náhle vypadne, nebo nenaběhne v takovém rozsahu, jaký by byl potřeba. Za tím účelem je připravena záloha, například další kogenerační jednotka, která tyto výpadky kompenzuje. Poskytování SVR tak není bez rizika a je s ním nutné počítat. V případě spolupráce s externím agregátorem část rizika nese agregátor.