Z Německa: Nařízení k úsporám energií potvrzují nutnost odborného přístupu k vytápění

S ohledem na aktuální situaci se zásobováním zemním plynem se země EU zavázaly snížit svou spotřebu zemního plynu od srpna 2022 alespoň o 15 %, ve srovnání s průměrnou spotřebou za posledních pět let. Německo, které bylo v posledních letech obzvláště závislé na ruském plynu, musí snížit svou spotřebu plynu o 20 %.

Jako jeden z prostředků dosažení cíle schválil německý federální kabinet 24. srpna 2022 dvě nařízení předložená Spolkovým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu.

Dopad přijatých předpisů, i podle vyjádření německého ministra Habecka, na energetické úspory sice není velký, ale zásadně potvrzuje úlohu odborného návrhu vytápění, jeho realizace a optimalizace provozu. Nařízení mají přinést snížení spotřeby plynu přibližně o 2 %. Pokud budou opatření zavedena, lze v příštích dvou letech dosáhnout úspor ve výši dobrých 10,8 miliardy eur, kolem 130 eur na občana, uvedl ministr. Kontroly a návrhy vhodných opatření si vyžádají důkladné prověření současného stavu.

Přečtěte si také Komentář: Hlavní příčinou energetické drahoty je německá Energiewende a evropský Green Deal Přečíst článek

EnSikuMaV

Již od 1. září 2022 vstoupí v platnost „Nařízení o zabezpečení dodávek energie prostřednictvím krátkodobých opatření k zajištění dodávek energie (Kurzfristenergieversorgungssicherungsmaßnahmenverordnung – EnSikuMaV)“, které bude platné pouze 6 měsíců do 28. února 2023. Opatření jsou zaměřena na úspory, které mohou již v této topné sezóně přispět ke snížení energetické náročnosti.

Nájemci dostali větší prostor pro úsporu energie, neboť nařízení pozastavuje smluvní závazky, které stanoví nájemcům udržovat minimální teplotu v pronajatých místnostech. Ostatní smluvní povinnosti nájemců – zejména zabránit škodám na pronajatém majetku vhodným vytápěním a větráním – však zůstávají nedotčeny.

Nově je zakázáno v budovách nebo přidružených soukromých zahradách vyhřívání soukromých, vnitřních nebo venkovních bazénů, včetně nadzemních bazénů, plynem nebo elektřinou z elektrické sítě. Existuje výjimka pro terapeutické aplikace. Komerční bazény nejsou dotčeny.

Pro veřejné nebytové budovy platí zákaz vytápění společných prostor (až na výjimky), omezeny jsou maximální teploty vzduchu v pracovních místnostech (s výjimkami např. pro zdravotnické ústavy, školy a jesle) a omezení systémů ohřevu pitné vody. Nařízení navíc zakazuje osvětlovat budovy nebo památky zvenčí, s výjimkou bezpečnostního a nouzového osvětlení. Vyloučeno je krátkodobé osvětlení při kulturních akcích a lidových slavnostech.

Přečtěte si také Stroj na peníze: Fotovoltaika při vysokých cenách elektřiny ušetří desetitisíce korun ročně Přečíst článek

Nařízení ukládá dodavatelům plynu a tepla povinnost informovat své zákazníky o spotřebě energie a souvisejících nákladech, o účincích současného a možná budoucího zvýšení cen energií a o možném potenciálu úspor v rané fázi, ale minimálně na začátku topné sezóny. Majitelé bytových domů, jejichž obytné domy jsou zásobovány plynem nebo teplem prostřednictvím sítě, musí tyto informace předávat uživatelům. Na základě toho musí vlastníci bytových domů s alespoň deseti bytovými jednotkami poskytnout konkrétní informace o spotřebě energie a energetických nákladech příslušné bytové jednotky. Pokud ceny opět vzrostou, musí být informace poskytnuty znovu.

Ve vytápěných maloobchodních provozovnách je zakázáno mít trvale otevřené dveře prodejen a vstupní systémy, při jejichž otevření dochází k tepelným ztrátám tepla, pokud jejich ponechání v otevřeném stavu není nutné pro funkci vstupu nebo jako únikové cesty. Provoz světelných reklamních systémů je zakázán od 22:00 do 6:00 hodin následujícího dne (až na výjimky).

Společnosti jsou povinny dodržovat minimální hodnoty teploty vzduchu pro pracovní místnosti na pracovištích v souladu hodnotami uvedenými v nařízení.

EnSimiMaV

Na střednědobý horizont a situaci u výrobců zdrojů tepla a instalačních firem má mnohem větší význam „Nařízení pro zabezpečení dodávek energie prostřednictvím střednědobě účinných opatření“ (Mittelfristenergieversorgungssicherungsmaßnahmenverordnung – EnSimiMaV).

Zahrnuje povinnou kontrolu vytápění a jeho optimalizaci: Všichni majitelé objektů s plynovým vytápěním musí v následujících dvou letech provést „revizi vytápění“. Výraz „kontrola vytápění“, který stále používá ministerstvo BMWK, není v návrhu nařízení použit. Kontrolu lze vztáhnout na topnou zkoušku a má být nutné zkontrolovat:

• zda technické parametry, které lze nastavit pro provoz topného systému, pro provoz systému výroby tepla, jsou optimalizovány z hlediska energetické účinnosti,
• zda je nutné hydraulicky vyvážit soustavu,
• zda jsou použita účinná oběhová čerpadla,
• popřípadě i rozsah, ve kterém by potrubí a armatury měly být izolovány.

Opatření k optimalizaci vytápění s přihlédnutím k možným negativním vlivům na konstrukci budovy deklaruje nařízení jako „běžně nutná“. Zahrnují:

• snížení výstupní teploty nebo optimalizace topné křivky v případě hrubě nesprávného nastavení
• aktivaci nočního útlumu, noční odstávky nebo jiných redukcí či odstávek topného systému, které jsou vhodné pro profil užívání a okolní teplotu a informace pro provozovatele, zejména s ohledem na letní odstávku, prázdninové redukce, kontroly přítomnosti,
• optimalizaci cirkulačního provozu s ohledem na platné předpisy na ochranu zdraví,
• snížení teplot teplé vody s ohledem na platné předpisy o ochraně zdraví
• snížení limitní teploty vytápění za účelem zkrácení doby vytápění a dnů
• informování vlastníka nebo uživatele budovy o dalších úsporných opatřeních.

Povinné hydraulické vyvážení musí vlastníci velkých objektů s centrálním zásobováním teplem na zemní plyn provést, pokud ještě nebylo provedeno. To platí pro firmy a veřejné budovy (od 1 000 m² do 30. září 2023), stejně jako pro velké bytové domy s více než deseti bytovými jednotkami (do 30. září 2023) a od šesti bytových jednotek do 15. září 2024. Implementace hydraulického vyvážení by měla zahrnovat alespoň následující projektové a implementační služby:

• výpočet tepelné zátěže místnost po místnosti podle DIN EN 12831:2017-09 ve spojení s DIN/TS 12831-1:2020-4,
• kontrola a případně optimalizace otopných ploch s ohledem na co nejnižší výstupní teplotu,
• provedení hydraulického vyvážení se zohledněním všech podstatných součástí topného systému a
• nastavení regulace výstupní teploty.

Shrnutí

O vhodnosti či důležitosti jednotlivých opatření a jejich realizovatelnosti můžeme diskutovat. Můžeme porovnávat s tím, co už platí v Česku. Například s povinností mít energetický audit, provádět kontroly otopných soustav včetně návrhu vyhlášky týkající se přípravy na stav nouze a nebo již stavu nouze, ve vztahu k teplárenství atd.

Při čtení opatření zahrnutých do německého Nařízení pro zabezpečení dodávek energie prostřednictvím střednědobě účinných opatření EnSimiMaV, se nemohu zbavit pocitu, že jde o úřednický opis stavu, který by však měl být samozřejmostí. Proč je nutné v době tak zásadního zdražování energií nařizovat v podstatě ověření projektu vytápění a jeho souladu s praxí, provedení energetického auditu atp. si vysvětluji jen tak, že trh s budovami a nájmy je z velké části narušen a nefunkční. Kdyby byl plně funkční, tak není třeba z toho, co má být samozřejmostí, tedy cílem zvýšit zájem o koupi nebo pronájem budov s ohledem na jejich nízkou spotřebu energií, vytvářet povinnost. V mnoha budovách je motiv ke snížení spotřeby energií evidentně tak nízký, že bez úředně dané povinnosti se nic dít nebude. Je možné, že obdobná nařízení se objeví i u nás v Česku.