Veřejný ochránce práv v minulých letech kritizoval fakt, že do českého právního řádu nebyla řádně transponována směrnice 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku, která si klade za cíl definovat společný přístup států Evropské unie k prevenci a omezení škodlivých či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Kritizovány byly i další nedostatky. Jak vypadá situace v současné době a jaké jsou nyní možnosti měření hluku?
Portál stavebníka má umožnit digitální sledování celého procesu stavebních řízení včetně aktuálních odpovědí dotčených orgánů a následného vyrozumění. Testoval se během května a června, ostrý start vypukl 1. července, společně s oficiální platností nového stavebního zákona pro běžné stavby. Jaké jsou první poznatky?
Užitečné informace ve vztahu k základnímu požadavku na stavby, jímž je ochrana proti hluku a dosahování akustického komfortu; prezentace poznatků z monitorování hluku, včetně návrhů řešení prostorové a stavební akustiky. To jsou pouze střípky z letošní konference nazvané Akustika ve stavební praxi. Nabízíme malé ohlédnutí.
Praktické ukázky využití AI v podnicích, konzultační zóny a workshopy, na nichž si mohli zájemci vyzkoušet AI nástroje, nabídla konference Hospodářské komory a České asociace umělé inteligence. Týkala se takřka všech oborů, stavebnictví nevyjímaje, a ukázala možnosti oborové spolupráce. Nabízíme krátkou rekapitulaci.
V souvislosti s rostoucím zájmem o dřevostavby a výrobky ze dřeva se objevuje i řada studií, které zkoumají trendy a očekávání v sektoru zpracování dřeva. Definují oblasti pro zaměření strategických investic, změnu právních předpisů a norem, směrování výzkumu; mají ambice přispět k ochraně klimatu a zajistit vyšší přidanou hodnotu lesnicko-dřevařského sektoru a dosáhnout efektivního využívání dřeva vypěstovaného v našich lesích.
Ulehčením pro identifikaci environmentálně udržitelné činnosti by měla být dobře vypracovaná taxonomie. Potíž je ale v tom, že kritéria zde obsažená vztahující se ke stavebnictví a k budovám jsou poněkud nepřehledná a nejednoznačná. Česká rada pro šetrné budovy proto vypracovala dokument nazvaný Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie, který sjednocuje metodiku hodnocení projektů.
Před dvanácti lety byla vydána ČSN 73 4505 Podlahy – Společná ustanovení. V současné době je na základě zkušeností z praxe připravovaná její novela. Autory jsou opět doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., a Ing. Petr Tůma, Ph.D., kteří vyzývají k zaslání připomínek. S vydáním konečné verze se počítá v průběhu první poloviny roku 2025.
Další z řady konferencí České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) se tentokrát zaměřila na legislativní opatření směřující k ochraně klimatu a na unikátní stavby s originálním designem. V ohlédnutí představíme nové technologie opláštění v souvislosti s novými evropskými normami, na nichž se komora v řadě případů spolupodílí.
Katedra ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT v Praze představila v rámci svých pravidelných seminářů novinky v normalizaci, včetně numerických návrhových výpočtů a návrhů vhodných skladeb pro nosné konstrukce. Na semináři se podrobně řešily ocelové, dřevěné a skleněné konstrukce. Nabízíme malou rekapitulaci a rozhovory s hlavními protagonisty.
Tradiční mezinárodní konference v jihočeské Volyni informuje odbornou veřejnost o možnostech využití dřeva ve stavebnictví, seznamuje s technickými a legislativními problémy při řešení dřevostaveb, představuje zajímavé konstrukční systémy používané v tuzemsku a v zahraničí. Nabízíme malé ohlédnutí za letošním již pětadvacátým ročníkem této populární akce.
Na začátku letošního roku byla uvedena do provozu Národní radonová databáze (NRD) za účelem shromažďování dat o přírodním ozáření z radonu a přírodních radionuklidů ve stavbách. Obsahuje také údaje z měření radonového indexu geologického podloží, množství radionuklidů ve vodách a ve stavebním materiálu a celou řadu dalších informací. Kde ji najdeme a jak s ní pracovat, nám sdělí zástupci oddělení radonu a přírodních zdrojů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
