Letošní konference Izolace přinesla řadu inspirativních diskusí

Konference se každý rok účastní okolo 150 posluchačů pracujících v celém spektru stavebnictví od projektantů přes prováděcí firmy až po zástupce generálních dodavatelů stavebních firem. Pořadatelem je Expertní a projektová kancelář A.W.A.L., odbornost obsahu garantují Ing. Ivan Misar, Ph.D., Ing. Marcel Pelech a Dr. Ing. Petr Jůn.

„Program byl koncipován tak, aby představil nejnovější informace k co nejširšímu spektru témat z oblasti plášťů budov a zároveň, aby se vědomosti nabyté na konferenci staly užitečnými pomocníky pro praxi. Spojení s veletrhem Střechy-Solar-Řemeslo a ostatními stavebními akcemi (FOR PASIV a FOR WOOD) na výstavišti PVA Praha Letňany se nám nadmíru osvědčilo a hodláme v něm i nadále pokračovat,“ prozradil na úvod Marcel Pelech, ředitel A.W.A.L. Každá z přednášek byla dle jeho slov naprosto unikátní, a to včetně prezentací firem (např. nové testovací metody QUB v oblasti tepelné techniky) či proslovu v rámci předávání cen studentské soutěže se zaměřením na střechy Memoriálu Antonína Fajkoše [1].

Dřevostavby a jejich fasády z pohledu požárních zkoušek

V dopolední sekci vystoupil například Petr Hejtmánek z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT Praha, aby připomněl normu o dřevostavbách ČSN 73 0802 ve vztahu k fasádám a odstupovým vzdálenostem. Konkrétně představil rozborový úkol UCCEB, jehož cílem bylo identifikovat nedostatky požárních požadavků.

„Řešení úkolu kombinuje analýzu českých i zahraničních předpisů, rešerši dostupných experimentálních poznatků, hodnocení praktických aplikací ETICS a soubor velkorozměrových požárních zkoušek provedených podle pracovní verze připravované evropské metodiky,“ uvedl a představil všechny výše uvedené zdroje [2], a to včetně obrazové dokumentace.

Foto: pořadatel konference Izolace A.W.A.L., Pexels

Kontaktní zateplovací systémy (ETICS) jsou v České republice požárně posuzovány zejména podle ČSN 73 0810:2016. Rozborový úkol představil návrhy na úpravu požadavků na požární pruhy, jež omezují vertikální šíření požáru po fasádě a řešil i pravidla pro zdvojené zateplení. Poodhalil také evropské přístupy a požadavky české legislativy, včetně nové Přílohy K normy ČSN 73 0802 ed. 2 + Z1 (2025) s možností použití pásů DP2 u dřevostaveb s požární výškou nad 12 metrů. Podrobněji tento problém rozebírá Petr Hejtmánek v článku na TZB-info [3].

„Pro zdvojené zateplení se jako prakticky proveditelné a požárně účinné ukázalo řešení obalení původního ETICS vrstvou z izolantu A1/A2 (min. 50 mm) s lokálními bariérami v oblasti otvorů; zkouška ZK5 potvrdila eliminaci šíření požáru i příznivé chování z hlediska odkapávání a žhnutí. Doporučuje se proto, aby norma umožnila bez nutnosti dalšího zkoušení obě varianty: (a) klasické řešení s pruhy procházejícími celou tloušťkou i původní vrstvy a (b) obalení původního ETICS nehořlavou vrstvou za definovaných limitů (např. maximální tloušťka původního ETICS a povinná kontrola kvality původního provedení),“ dodal v závěru své přednášky Petr Hejtmánek a připomněl rovněž nutnost řešit eliminaci odkapávání (zejména) v prostoru únikových cest a nad vodorovnými konstrukcemi, které mohou iniciovat další šíření požáru.

Rekonstrukce střešních plášťů historických budov

„Téma, které neomrzí,“ říká s úsměvem na úvod své přednášky Marek Novotný, který se tématu věnuje celý svůj profesní život. Obyčejně od něj slýcháme spíše nářky na úroveň rekonstrukcí, ale v případě proslulé Müllerovy vily, postavené mezi lety 1928 až 1930 podle návrhu Adolfa Loose, zcela netradičně chválil. Důvod byl jednoduchý. Na rekonstrukci střešních plášťů zde pracovali skuteční profesionálové – tým lidí z fakulty architektury, společně s inženýry a památkáři a samozřejmě také se zručnými řemeslníky a restaurátory.

„Tehdejší sanační zásahy odpovídaly době svého vzniku. Bedničkový monolitický strop byl překryt olověným plechem, na něj byla uložena betonová deska vyztužená rabicovým pletivem a následovala vrstva z přírodního litého trinidadského asfaltu. Krátké epizody oprav prováděné až do devadesátých let byly završeny postupným ukládáním vrstev lepenek a betonu s dlažbou. Dnes víme, že ve skladbě chyběla parozábrana a dostatečná tloušťka tepelné izolace a docházelo tak ke kondenzaci. Ta měla vliv na zborcení dřevěných bedniček stropní konstrukce a postupnou degradaci střešní skladby,“ popsal stav budovy Marek Novotný a ukázal fotografie, kde jsou již původní skladby plochých střech kompletně odstraněny a nahrazeny novými. Nicméně přes veškerou snahu dřívější sanace nebyly úspěšné a po čase opět docházelo k zatékání a během přívalových dešťů i k vytopení prostor pod terasou.

„Bylo nutné provést sondy na terase a střeše s cílem zjistit skladbu střech a jejich návaznost na okolní konstrukce a sklobetonový světlík. V první sondě, mezi rohem světlíku a stávající vpustí, bylo ve skladbě zastiženo množství nezadržitelně přitékající vody. Sondou vedenou až pod hydroizolační povlak bylo zjištěno, že v místě spáry mezi světlíkem a litým asfaltem je hydroizolace zcela přerušena. Následná diagnostika sklobetonového světlíku v ploše terasy dospěla k závěru, že stávající hydroizolační povlak není propojen s konstrukcí světlíku, kde hydroizolační vrstva naprosto chybí,“ dodal Marek Novotný, ukázal fotografie hotového díla a odkázal ještě na komplexní postup popsaný na stránkách FA ČVUT [4]

Foto: pořadatel konference Izolace A.W.A.L., Pexels

Foto: pořadatel konference Izolace A.W.A.L., Pexels

Krása opravených střech a budov z ptačí či jiné perspektivy

Také do oboru střech a izolací, který je spíše konzervativní, zavítala umělá inteligence, virtuální realita, drony, roboti či 3D modely. Na konferenci je představila Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se zabývá převážně leteckým snímkováním. Kromě 3D paspotu budovy nabídla i 3D model města a nastínila výrazné zjednodušení práce pro urbanisty, architekty, stavaře i úřady.

„Architekti a stavaři získávají nástroje pro přesné vyhodnocení prostorových vztahů, oslunění, zastínění, viditelnosti nebo například dopadů nové výstavby na okolní zástavbu v konkrétním čase a ročním období. Trojrozměrné modely pomáhají při krizovém plánování, analýze dopadů přírodních katastrof, vyhodnocování hlukového zatížení, znečištění ovzduší, při plánování zelených ploch nebo infrastruktury. Umožňují přesné měření délek, ploch i výšek objektů a jsou propojeny s datovými vrstvami – například katastrálním územím, územním plánem nebo záplavovými zónami. 3D model města představuje komplexní digitální prostředí, ve kterém lze spojit urbanistické, technické i právní informace do jednoho celku,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková a ukazuje, že možnosti digitálního plánování se v současné době neomezují pouze na 3D modely, nabízejí se i další možnosti pro památkáře, restaurátory, izolatéry či střechaře.

Foto: pořadatel konference Izolace A.W.A.L., Pexels

U některých projektů doporučuje Drahomíra Zedníčková využít technologie rozšířené a virtuální reality (AR/VR) s možností simulovat budoucí výstavbu; existuje nepřeberné množství platforem pro sledování a analýzu průběhu výstavby založených na umělé inteligenci, což pomáhá kromě jiného dodržet i stanovený rozpočet. Používají se také autonomní zařízení, jako jsou například roboti a drony. Použít lze i systém digitálních dvojčat, který pomáhá lépe zasazovat projekty do stávající sídelní struktury a nabízí srovnání dat v reálném čase z různých zdrojů, jako jsou například senzory IoT, systémy CAD nebo modely BIM. Digitální modely takto umožňují podrobnou kontrolu plánovaných staveb, jejich konstrukčních prvků a jejich vlivu na okolí. Digitální dvojčata navíc mohou simulovat chování budov za různých podmínek, například při zemětřesení či záplavách. Více o tomto tématu najdete  na stránkách ESTAV [5].

Podle slov pořadatelů se akce bude i nadále držet tradiční dramaturgie, nicméně novým technologiím se zcela jistě bránit nebude. Nechce ovšem úplně zapomínat na klasické řemeslo, které stavěl do popředí docent Antonín Fajkoš, po němž je pojmenován memoriál studentských prací. Jeho slogan „Návrat ke kořenům“, stejně jako následně i celý memoriál, bude i nadále spojován s touto původně ryze střechařskou konferencí.

Doporučená literatura a zdroje:

1. Informace o Memoriálu Antonína Fajkoše, včetně letošních vítězů najdete zde
2. ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb na TZB-info zde a zde
   BS 8414-1. Fire Performance of external cladding systems – Part 1: Test method for non-loadbearing external cladding systems applied to the face of the building. 2020 zde
   ANDERSON, Johan. Finalisation of the European approach to assess the fire performance of facades. In: [online]. RISE – Research Institutes of Sweden. zima 2023. Dostupné z: https://www.ri.se/en/what-we-do/projects/finalisationeuropean-approach-assess-fire-performance-facades
3. Podrobnější informace v článku Požární pásy v dřevostavbách na TZB-info zde
4. Pracovní postup při rekonstrukci střešních plášťů Müllerovy vily zde
5. 3D modely měst a budov na portálu ESTAV zde