Letošní konference Statika staveb řešila připomínky k dokumentaci i odpovědnost statiků

Již při pohledu do letošního programu je zřejmý posun k tématům, která řeší aktuální stav technické normalizace a předpisy ovlivňující návrh staveb a konstrukcí v podmínkách nového stavebního zákona. Zastoupeny jsou tradičně nosné konstrukce a jejich statika z materiálů jako je beton, zdivo, ocel a dřevo. Novelizovaný stavební zákon platí zhruba rok a přinesl pro mnohé statiky nemalá překvapení, stejně jako nové zásady pro navrhování s 2. generací Eurokódů, zejména z hlediska zatížení staveb. Jako věčné téma se ukázala být i problematika zakládání staveb, jejich hodnocení a vývoj v oblasti geotechnických konstrukcí. Trh se stavebními materiály a technologiemi pro výstavbu se neustále vyvíjí a s ním i postup práce projektantů a statiků. Autorizované osoby mají daleko větší míru odpovědnosti, musejí se orientovat v celé řadě nových nařízení, v tuzemských i evropských právních normách. Odborná konference Statika staveb by jim v tom měla pomoci [1].

Zlepšení a zjednodušení postupů pro všechny

Odborný garant konference Ing. Luděk Vejvara, Ph.D.

Digitalizace a aktuální změny stavebního zákona by měly urychlovat a zjednodušovat procesy ve výstavbě, je ovšem zcela zjevné, že tomu tak ve většině případů není. Podle slov jednoho z odborných garantů konference Ing. Luďka Vejvary, Ph.D., byl letošní rok s platností nového stavebního zákona (NSZ) a počtem novel a souvisejících předpisů velmi nekoncepční a chaotický. „Předpisy sice přímo nezasahují do navrhování konstrukcí, ale vytvářejí a vymezují podmínky pro tuto činnost. Očekávalo se zlepšení, ale bohužel k tomu z řady příčin nedošlo. Například při pokusu o digitalizaci a zjednodušení či vyjasnění obsahu a členění projektové dokumentace,“ uvedl Luděk Vejvara a připomněl opakující se diskuse o nové náplni práce a postavení projektantů, statiků i stavbyvedoucích. Ve svém příspěvku pak zdůraznil odpovědnost statiků za konstrukce a projektované stavby a uplatnění odborných autorizací.

„Kromě měnící se práce statiků nelze opomenout i náročnou práci stavbyvedoucích, kteří stavby přímo realizují a měli by tedy být se statikem takřka v denním kontaktu. Konference poukázala na četné připomínky k platným předpisům nebo k dokumentaci staveb, kde bylo jedním z často diskutovaných témat například začlenění výkresů výztuže do systému dokumentace staveb. Konkrétně se jedná o to, kdo je má vlastně zajišťovat a ve výsledku platit. Jedná se nejenom o velmi důležitou a nezastupitelnou část dokumentace, ale také o část výkresově velmi pracnou a časově náročnou,“ vznáší otázku bez jasné odpovědi Luděk Vejvara.

Téma se objevuje i v běžné poradenské agendě ČKAIT. Mluvil o tom při zahájení konference Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Ze stavební praxe pak dále zmínil problém ceny projektových prací a odpovědnosti. „Kodifikace v podobě standardizovaných odměn soustavně naráží na negativní postoj Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Zástupci stavovských organizací se naopak shodli na potřebě koordinovaného řešení otázky rozpočtů a indexování cen ze strany projektantů a jejich doživotní odpovědnosti za stavební dílo. Budeme se snažit tuzemskou praxi přiblížit tomu, aby od dokončení a předání stavebního díla platila desetiletá promlčecí lhůta. Aktuálně je na tom projektant před zákonem hůře než kriminálník,“ poukázal ve svém příspěvku, zmínil i nemožnost vypořádat se se všemi dopady početných novel stavebního zákona. ČKAIT jich napočítal do září letošního roku celkem dvanáct, přičemž sedmá novela byla nakonec v pořadí novelou devátou, neboť ji předběhly dvě jiné. „Aktuálně k prvnímu lednu 2026 bude v platnosti novela provedená zákonem č. 23/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento předpis v části deváté mění i NSZ, konkrétně se jedná o změnu § 34a odst. 2 NSZ, kdy je do působnosti trojkových obecních stavebních úřadů, tedy obcí s rozšířenou působností (ORP), doplněn rovněž záměr sítí elektronických komunikací,“ upřesňuje JUDr. Eva Kuzmová a nabízí k bližšímu seznámení s problematikou novel právní servis ČKAIT [2].

Posílení odborné sekce programu konference

Nesporným kladem tohoto ročníku byla účast a přednášky vedoucích kateder z ČVUT Praha, VUT Brno a VŠB TU Ostrava. Organizátor tím naplnil původní myšlenku odborné sekce programu, a sice pokrytí všech základních materiálů pro nosné konstrukce – beton, zdivo, ocel i dřevo. Tradičně velmi důležitá byla přednáška doc. Ing. Jany Markové, Ph.D. o stavu norem v oblasti zatížení staveb a vývoji těchto evropských norem v druhé generaci. Přednášející potvrdila tezi, že druhá generace Eurokódů je v současné době v závěrečné fázi a blíží se ke svému dokončení. Kompletní sada má být zveřejněna v roce 2028 a všechny části Eurokódů druhé generace budou distribuovány národním normalizačním orgánům nejpozději do 30. března 2026 [3].

„Konečnými edičními nebo technickými úpravami nyní prochází většina evropských norem. Požadované snížení počtu národně stanovených parametrů se nicméně podařilo dosáhnout pouze u některých Eurokódů. Postupně se připravují nové národní přílohy a například i nové klimatické mapy pro zatížení sněhem, větrem, teplotou a námrazou na základě statistického zpracování dat z posledních dvou desetiletí,“ uvádí ve své prezentaci Jana Marková a doporučuje internetové stránky Eurocodes Publications Database JRC, kde je uvedeno mnoho informací a videí o nové generaci Eurokódů a plánované evropské nebo mezinárodní workshopy [4].

Své zastoupení na konferenci měly v letošním roce i dřevěné konstrukce. Zastupovala je osoba nejpovolanější, docent Petr Kuklík, který je (stejně jako docentka Marková) aktivně zapojen do činnosti technických normalizačních komisí na národní i mezinárodní úrovni [5].

„Aktuální stav technické normalizace pro dřevostavby je následující. Vedle platných norem ČSN, ČSN EN a ČSN ISO je dokončena 2. generace Eurokódu 5 pro navrhování dřevěných konstrukcí, která bude v dubnu tohoto roku postoupena ke konečnému odsouhlasení (tzv. formal vote, trvajícímu 8 týdnů). Po odsouhlasení bude probíhat proces přípravy na převzetí na národní úrovni včetně přípravy Národních příloh. Vstoupit v platnost by 2. generace všech Eurokódů měla v březnu 2028 a nahradit stávající 1. generaci. Na národní úrovni v současnosti řešíme úpravu norem požární bezpečnosti, abychom vytvořili lepší podmínky pro dřevostavby,“ uvedl na konferenci Petr Kuklík a zopakoval také hlavní principy navrhování vícepodlažních dřevostaveb a normativní podmínky požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví [6].

„Cílem je přispět k vytvoření lepších podmínek pro realizaci dřevostaveb u nás, včetně vícepodlažních. Při řešení této problematiky byla, mimo jiné, řešena možnost využití evropského a mezinárodního systému požární bezpečnosti a příslušných EN a ISO norem, které již platí, či budou v brzké budoucnosti platit. Evropský systém používá při požární klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí staveb K třídy. Tyto K třídy specifikují účinnost obkladů (např. desek na bázi sádry) při ochraně materiálů pod nimi proti účinkům požáru, viz ČSN EN 13501-2. Stanovení jejich požárně ochranné účinnosti se zjišťuje zkouškami pomocí ČSN EN 14135,“ odpověděl na dotazy z pléna Petr Kuklík s tím, že tato problematika je velmi aktuální s ohledem na nové předpisy, které umožní stavět vyšší dřevěné stavby v několika variantách nosné konstrukce [7].

Zajímavou informaci z oblasti zkušebnictví poskytl ředitel Kloknerova ústavu profesor Jiří Kolísko. Poukázal na platné postupy v zjišťování kvality betonu orientované (mimo jiné) také na větší počet sond na konstrukci a způsoby hodnocení výsledků z nedestruktivních zkoušek a vývrtů. Zkouška a hodnocení betonu se provádějí na základě normy ČSN EN 13791, která prošla v posledních letech důkladnou revizí [8].

Za další stěžejní materiál celé konference lze považovat příspěvek profesora Petra Štěpánka, emeritního rektora VUT v Brně a děkana stavební fakulty, o navrhování betonových konstrukcí s FRP výztuží podle Eurokódů. Druhá generace normy (FprEN 1992-1-1:2023) totiž umožňuje užití kompozitní výztuže (FRP), výztuže ze skleněných (GFRP) či uhlíkových vláken (CFRP), což představuje perspektivní alternativu zejména v prostředích s vysokými nároky na odolnost vůči korozi. Výztuž je nevodivá a nemagnetická, je tedy vhodná i do oblastí s požadavky na stínění vůči průchodu elektromagnetického vlnění. Oproti oceli má však GFRP nižší modul pružnosti a lineární odezvu na vnášené zatížení až do porušení, což vyžaduje odlišný přístup k dimenzování konstrukce.

„Nově je normou definován vztah pro stanovení návrhové únosnosti v protlačení desky s podélnou FRP výztuží, avšak není umožněno kompozit využít jako smykovou výztuž. V rámci výzkumu byly proto provedeny experimenty s cílem stanovit odolnost desek vyztužených klasickou betonářskou i FRP výztuží v protlačení, kdy cílem bylo sledovat nejen odezvu smykově nevyztuženého detailu, ale též vliv FRP třmínků na celkovou únosnost vzorku v protlačení. Obdržené výsledky byly srovnány s predikcí Eurokódu 1. a 2. generace,“ vysvětlil profesor Štěpánek s odkazem na publikované texty z výzkumu [9].

Stavby a navrhování konstrukcí z pohledu statiků

Každoroční plzeňská zářiová konference Statika staveb bude dle Luďka Vejvary, člena přípravného výboru, i nadále pokračovat v nastoleném kurzu a informovat o aktuálním stavu navrhování a realizace nosných stavebních konstrukcí především z pohledu statiků, přestože problematika zasahuje stále více profesí, s nimiž musí statik komunikovat a znát jejich úkoly. Spolupráce v širším týmu i s ohledem na rychlý vývoj nových technologií a materiálů je naprosto nezbytná. Lze předpokládat, že v budoucnu budou statiky více zajímat i recyklované materiály či navrhování stavebních konstrukcí pro opětovné využití a objeví se zde příklady konkrétních konstrukčních řešení, demontovatelných stropních systémů a spřažených ocelobetonových spojů, jež umožňují systémový a opakovatelný přístup k demontáži a opětovnému nasazení s ohledem i na jejich budoucí rozebíratelnost a předemoliční audit.

„Témat pro další konání konference je mnoho a výše zmíněné bude určitě jedním z nich. Jsme rádi, že se nám v letošním roce podařilo získat pozornost a zajistit příspěvky našich předních odborníků z vysokých škol i z praxe ve všech základních oborech navrhování nosných konstrukcí. Tím myslím problematiku zatížení staveb, železobetonu, ocelových konstrukcí, dřevěných konstrukcí, zdiva a částečně také geotechniky. Chceme i nadále sledovat diskuse odborníků k novelizovaným předpisům, ať už jde o Eurokódy či novely stavebního zákona,“ dodává na závěr Luděk Vejvara a k výše jmenovaným oceňovaným příspěvkům ještě přidává vystoupení profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT Praha, který se zabýval nejenom vývojem druhé generace Eurokódu v oblasti ocelových konstrukcí, ale také problematikou svarů a spřažených konstrukcí patřících do Eurokódu 4, přičemž v závěru přednášky zmínil i výše uvedené zpětné užití ocelových prvků pro další využití [10]. Za velmi přínosné téma považuje Luděk Vejvara rovněž využití umělé inteligence při návrhu železobetonové konstrukce, což bylo vystoupení vedoucího katedry betonových a zděných konstrukcí ČVUT v Praze docenta Lukáše Vráblíka. Na tvorbě dokumentace, výsledků výpočtů a výkresů výztuže představil nové technologie vyvinuté na ČVUT Praha [11].

Literatura a zdroje

1. Bližší informace ke konferenci STATIKA STAVEB, program ke stažení zde
2. Právní servis ČKAIT a novely zde; stavební zákon na TZB-info zde
3. Sledování stavu v technické komisi CEN/TC 250 a jejích subkomisích SC1 pro zatížení a SC10 pro zásady navrhování a normotvornou činnost, zastupuje doc. Ing. Jana Marková, Ph.D. zde
4. Internetové stránky Eurocodes Publications Database JRC, kde je uvedeno mnoho informací videí o nové generaci Eurokódů a plánované evropské a mezinárodní workshopy, zde
5. Sledování stavu v technické komisi CEN/TC 250/SC 5 Eurocode 5: Design of timber structures, zastupuje doc. Ing. Petr Kuklík, CSc. zde
6. Aktuální stav technické normalizace pro dřevostavby na TZB-info zde
7. Hlavní principy navrhování vícepodlažních dřevostaveb a normativní podmínky požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví na TZB-info zde
8. Zkouška a hodnocení betonu na základě normy ČSN EN 13791 na TZB-info zde
9. Druhá generace normy FprEN 1992-1-1:2023 a užití kompozitní výztuže na TZB-info zde
10. Zpětné užití ocelových prvků pro další využití na TZB-info zde
11. Softwarové technologie a umělá inteligence na ČVUT Praha zde
12. Sledování stavu norem v TNK 37 České agentury pro standardizaci, zastupuje Ing. Luděk Vejvara, Ph.D. zde
13. Publikace k tématu přípravy Eurokódů na TZB-info zde

Ilustrační foto: organizátor konference ČKAIT