Bilance Hasičského záchranného sboru za uplynulý rok a posuzování staveb zasažených mimořádnými událostmi

„Na základě dohody budou v případě potřeby do zásahů integrovaného záchranného systému zapojovány pověřené autorizované osoby ČKAIT podle oboru jejich autorizace. Tyto osoby budou poskytovat odbornou osobní pomoc, především při posuzování technického stavu staveb,“ podotýká Lucie Javoříková, tisková mluvčí HZS Zlínského kraje, a odkazuje na stránky České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a připomíná zákon o integrovaném záchranném systému [1] a zákon o požární ochraně, včetně novelizovaných vyhlášek, které se výrazně dotýkají požárně bezpečnostního řešení staveb [2]. Uzavření dohody podle jejích slov představuje důležitý krok ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a ke zkvalitnění odborného rozhodování při řešení následků požárů, povodní, sesuvů půdy a dalších mimořádných událostí, kde je nezbytné rychlé a kvalifikované posouzení staveb.

Nižší počet mimořádných událostí spojených s povodněmi, vyšší počet požárů

Generální ředitel HZS ČR Vladimír Vlček na bilanční konferenci shrnul činnost sboru v roce 2025 a nabídl k prostudování vypracované analýzy a grafy [3]. Z nich vyplývá, že jednotky požární ochrany v uplynulém roce zasahovaly u 167 823 událostí, což je podle statistik nejméně od roku 2021. Zároveň se ale během roku 2025 podílely na řešení několika neobvyklých nebo nezvykle rozsáhlých či tragických zásahů, které dále odstartovaly celorepublikové kontrolní akce a konzultace se ČKAIT v oblasti požární bezpečnosti staveb.

„V oblasti požárů byl zaznamenán zvýšený počet zejména u požárů lesních porostů, volných a skladovacích ploch a u požárů odpadních produktů a skládek. Přímé škody způsobené požáry meziročně vzrostly, a to i v důsledku několika mimořádně rozsáhlých průmyslových požárů,“ uvedl na konferenci Vladimír Vlček a ukázal bilanční tabulku.

Zdroj: HZS ČR

Mimořádné události loňského roku

Mezi nejzávažnější zásahy roku 2025 označili zástupci HZS ČR tragický požár restaurace v Mostě, jehož následkem zahynulo sedm osob. Vysoké nasazení sil a prostředků si vyžádala také havárie vlaku přepravujícího benzen v Hustopečích nad Bečvou. Podle záznamů se jednalo o největší dosud popsanou mimořádnou událost s únikem benzenu, která se odehrála mimo průmyslový areál. Zásah trval více než sedm měsíců a vyžádal si rozsáhlá opatření k ochraně životního prostředí i dlouhodobou sanaci území. Mezi další významné zásahy patřil rozsáhlý požár deponie plastů v Rynholci, srážka rychlíku a osobního vlaku ve Zlivi s desítkami zraněných, nebo požár průmyslových hal ve Vysokém Mýtě se škodou ve výši 800 milionů korun. Dlouhodobě pokračuje podle zprávy HZS ČR trend nárůstu událostí, při nichž je nutná záchrana osob, zejména u dopravních nehod, technických zásahů a záchran z terénu či výšek. V roce 2025 bylo zaznamenáno také několik mimořádných událostí s hromadnou evakuací osob, například při požárech obchodních center nebo při evakuacích administrativních budov v souvislosti s anonymním vyhrožováním.

Zdroj: HZS ČR

Zdroj: HZS ČR

Mimořádné kontrolní akce a požární prevence

Významnou součástí činnosti HZS ČR v roce 2025 byly mimořádné tematické kontrolní akce, které vyhlásilo Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR v návaznosti na dvě tragické události. Po požáru restaurace v Mostě provedli celkem 1 738 kontrol v restauračních zařízeních, hospodách, barech a vinárnách vytápěných sálavými plynovými topidly. Po požáru na skládce v Rynholci ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí mimořádnou kontrolní akci zaměřenou na skládky a zařízeních na zpracování a skladování odpadu.

„V případě restaurací a barů zjistili hasiči nedostatky u 677 zařízení a udělili pokuty v celkové výši 1 280 500 korun. Mezi nejzávažnější nedostatky patřilo nepředložení důležité dokumentace, například požárně-bezpečnostního řešení, kolaudační rozhodnutí nebo dokladu o provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, a rovněž neprovádění preventivních požárních prohlídek. Po požáru v Rynholci zkontrolovali hasiči ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí 83 zařízení a nedostatky objevili ve 40 z nich. Problémy byly zejména v chybějící dokumentaci a nedodržování odstupových vzdáleností skládky od objektu. Celkem v těchto zařízeních uložili pokuty ve výši 684 000 korun,“ uvedla v tiskové zprávě Klára Ochmanová, tisková mluvčí, MV Generální ředitelství HZS ČR a ocenila nejenom spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), ale také s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

ČKAIT při jednání se zástupci HZS ČR zároveň varoval před přijetím 13. novely stavebního zákona, která má být bez jakékoliv odborné diskuse schválena ve zkráceném režimu do 1. července 2026 a platit má již od 1. ledna 2027. „Zatímco novela zákona o požární ochraně přijatá v roce 2021 nastavila nové standardy a reagovala na nové technologie a řešení s cílem dosáhnout maximální ochrany uživatelů či vlastníků staveb, 13. novela NSZ tento trend rozmělňuje. Zcela v rozporu s celosvětovým trendem je, že Hasičský záchranný sbor nebude k projektové dokumentaci vydávat závazné stanovisko, ale pouze vyjádření,“ uvedl předseda ČKAIT Robert Špalek a odkázal na zveřejněné stanovisko ČKAIT [4].

Doporučená literatura a zdroje:

1. Zákon č. 239/2000 Sb., Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů zde
2. Od 1. ledna 2026 jsou v účinnosti změny v oblasti požární ochrany, které se výrazně dotýkají požárně bezpečnostního řešení staveb, je to vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci novelizována vyhláškou č. 467/2025 Sb., více zde
3. Bilance HZS ČR za rok 2025, více grafů zde
4. Stanovisko ČKAIT ke 13. novele NSZ zde