Stav vodárenské a kanalizační infrastruktury se dle roční bilanční analýzy výrazně zlepšil

Zákon 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích, ukládá Ministerstvu zemědělství ČR povinnost poskytovat veřejnosti objektivní informace z oboru. Ročenka obsahuje důležité ekonomické údaje pro porovnávání vlastníků a provozovatelů v cenách i v dalších položkách. Cenovým regulačním orgánem v oblasti vodního hospodářství je výlučně Ministerstvo financí ČR, což znamená kromě jiného i stanovení závazných pravidel pro tvorbu a sjednávání cen. Zákon o vodovodech a kanalizacích tak vymezil systém odpovědnosti a jeho naplnění by nebylo možné bez průkazné transparentní evidence infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací s uvedením jejich vlastníků a provozovatelů. Od roku 2024 Ministerstvo zemědělství ČR posílilo svou roli též v mezinárodní spolupráci prostřednictvím zapojení do mezinárodní nevládní organizace WAREG – European Water Regulators, která sdružuje regulační orgány a instituce působící v oblasti veřejných služeb, včetně sektoru vodovodů a kanalizací.

Investice do infrastruktury vzrostly

Za stěžejní údaje popisované v ročence považuje Ministerstvo zemědělství ČR ty, které dokládají výrazné zlepšení stavu tuzemské vodárenské a kanalizační infrastruktury, včetně kvality pitné vody. Ministr zemědělství Marek Výborný zdůraznil nutnost dalších investic do rozvoje, abychom si vysokou úroveň udrželi i v budoucnu: „Voda je pro každého základní životní potřebou. Jsem rád, že se v České republice daří udržovat vysokou kvalitu pitné vody a že má většina lidí k vodě i kanalizaci zodpovědný přístup. Zároveň si uvědomujeme, že je potřeba dál investovat do obnovy a rozvoje infrastruktury, abychom tuto vysokou úroveň udrželi i v budoucnu,“ uvedl ministr a poukázal na konkrétní údaje z nichž vyplývá, že Ministerstvo zemědělství ČR v roce 2024 investovalo do vodního hospodářství více než 2,6 miliardy korun, největší část prostředků směřovala do programu na výstavbu a technické zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací (707 milionů Kč) a na opatření ke zmírnění dopadů sucha (589 milionů Kč).

Přečtěte si také Reálná zkušenost: Vodoměry Kamstrup zachránily čtvrtinu vody v obci Přečíst článek

Finanční podpora zahrnuje vybrané národní i nadnárodní dotační programy; v reakci na zářijové povodně byl spuštěn program na odstraňování povodňových škod s alokací 10 miliard korun do roku 2030. V roce 2024 bylo na prvotní zabezpečovací práce uvolněno 300 milionů korun, z nichž 238 milionů již bylo vyplaceno podnikům Povodí Odry a Moravy.

Z ročenky dále vyplývá, že v roce 2024 bylo v ČR zásobováno z vodovodů 10,4 milionu obyvatel, což odpovídá zhruba 95,1 %. Bylo vyrobeno 595,5 milionu m³ pitné vody, přičemž množství vody fakturované domácnostem se meziročně zvýšilo o 1,6 litru na osobu a den a činí 88,3 litru. Avšak ve srovnání s rokem 1989 (171 l/osoba/den) množství vody fakturované domácnostem v roce 2024 kleslo o 82,7 litru na osobu a den, tedy o 51,6 %. Cena vodného činila v průměru 57,79 Kč/m³ a stočného 52,10 Kč/m³. Došlo k prodloužení vodovodní sítě o 2 441 km na 83 867 km. V roce 2024 žilo v domech připojených na kanalizaci cca 9,8 milionu obyvatel, což je asi 90,3 %. Do kanalizací bylo vypuštěno celkem 584,4 mil. m³ odpadních vod. Od roku 2015 se celková délka kanalizací prodloužila o 16,7 % na 55 419 km. Počet čistíren odpadních vod se zvýšil na 3 550, což je meziroční nárůst o 59 zařízení.

Kvalita pitné vody je na vysoké úrovni

Kvalita pitné vody v ČR je dlouhodobě monitorována a vyhodnocována ve spolupráci s odborníky z Ministerstva zdravotnictví, z řad provozovatelů vodovodů a Státního zdravotního ústavu. V roce 2024 byly hygienické limity zdravotně významných ukazatelů, nejvyšších mezních hodnot, překročeny u 1 932 případů, tedy u 0,23 % z celkového počtu 829 038 stanovených hodnot ukazatelů. To dle analytiků potvrzuje, že dodávaná voda splňuje nejpřísnější zdravotní kritéria a je srovnatelná s úrovní nejvyspělejších evropských států. Systém kontroly kvality vody je od roku 2023 v souladu s novou evropskou směrnicí, která klade důraz na komplexní posouzení a řízení rizik v celém řetězci od zdroje až po kohoutek (viz Literatura).

Co se týče vodného a stočného, vůbec nejhlouběji musejí sáhnout do kapsy obyvatelé Prahy. Cena vodného a stočného za 1 000 litrů včetně DPH se loni v hlavním městě vyšplhala na 145,42 koruny. To je vysoko nad tuzemským průměrem, který v roce 2024 činil 123,08 koruny. Nad průměrem se loni pohybovaly celkem čtyři kraje a všechny citelně, cena se u nich vždy pohybovala nad 130 korunami. Po Praze vycházelo vodné a stočné nejdráž v Ústeckém kraji, kde byla průměrná cena 137,54 koruny na tisíc litrů, následoval Středočeský kraj se 134,33 koruny a Liberecký kraj se 132,44 koruny. Nejlevněji vyjdou poplatky v Jihočeském kraji, který se jako jediný dostal pod 100 korun. Za tisíc litrů vodného a stočného tam obyvatelé zaplatí v průměru 99,88 koruny. Pražané tak platí za stejnou službu o 45,6 procenta více.

Směr je správný, realizace pokulhává, peníze budou chybět

Podle názoru odborníků a lidí z praxe je sice pravda, že stav vodárenské a kanalizační infrastruktury se výrazně zlepšil, nicméně peněz, máme-li dostát evropským vyhláškám a pravidlům, bude třeba daleko více. Profesor Jiří Wanner z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze ve své prognóze (viz Literatura) upozorňuje, že české vodní právo od vstupu ČR do EU výrazně stagnovalo, neboť se přerušila tradice, kdy do novelizací právních předpisů byli zapojování vodohospodářští odborníci. To se projevilo například při odmítnutí Nařízení EU č. 2020/741 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody úředníky MZe, kteří zcela ignorovali při svém rozhodování názor odborníků z vysokých škol, CzWA a SOVAK ČR.

„Kvalitní právní předpisy samy o sobě ještě požadovanou kvalitu vod nezajistí, k tomu je nutné přijmout technická opatření, která tyto požadavky legislativy budou v praxi realizovat. Ovšem takové realizace vyžadují příslušné investiční prostředky, a navíc obvykle vedou i ke zvýšeným provozním nákladům. Podle odhadů sdružení SOVAK ČR z dubna 2025 by při maximalistické implementaci jen nové směrnice o městských odpadních vodách mohly náklady během 20 let dosáhnout až 400 miliard korun,“ podotýká Jiří Wanner.

Podobný názor se ozývá i z řad zástupců Povodí, kde označují současný stav v oblasti kvality vody za kritický. „Do našich toků je vypouštěno mnohem více nejrůznějších živin, než je schopen ustát nás systém kontroly pro rovnovážný stav na povrchových vodách a doposud nebyla vůle legislativu zpřísnit. Nezpřísňuje ji dostatečně ani nová evropská legislativa. K havarijním stavům bude docházet, i kdyby se aplikovala a dodržela v plném rozsahu. V České republice musí odpovědná ministerstva přistoupit k novelizaci předpisů na základě skutečných požadavků vycházejících z hodnocení stavu vodních útvarů a navrhnout takové limity, které zabezpečí dosažení únosného stavu našich vod,“ dodává na závěr Antonín Tůma, ředitel pro správu povodí, Povodí Moravy.

Literatura a zdroje:

1. Ročenka Vodovody a kanalizace ČR 2024, souhrnný dokument Ministerstva zemědělství ČR je k dispozici zde
2. Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů nabyl účinnosti dne 1. 1. 2024 zde
3. Aktuální a připravované předpisy v oblasti čištění a recyklace odpadních vod a ochrany vod před znečištěním TZB-info zde
4. Mezinárodní nevládní organizace European Water Regulators (WAREG) sdružuje regulační orgány a instituce působící v oblasti veřejných vodohospodářských služeb Evropy. K dispozici na webové stránce zde