Kotlíkové dotace mohou přivést desetitisíce domácností do energetické chudoby

Ministerstvo životního prostředí zastavilo podporu plynových kotlů v kotlíkových dotacích a naopak provedlo výrazné navýšením podpory pro tepelná čerpadla, která preferuje jako náhradní zdroj tepla za staré kotle na pevná paliva. Prozatím se neuvažuje o navýšení podpory pro kotle na biomasu, která je nejvýznamnějším a nejrozšířenějším obnovitelným zdrojem energie (OZE) pro vytápění domácností v ČR. České republice tak reálně hrozí snížení podílu OZE na celkové energetické spotřebě, ale především to může mít výrazný sociální dopad na důchodce a nízkopříjmové domácnosti.

Cílovou skupinou kotlíkových dotací jsou důchodci a nízkopříjmové domácnosti

Cílem kotlíkových dotací je náhrada přibližně 280 000 starých kotlů na pevná paliva, z nichž téměř 200 000 tvoří kotle spalující dřevo. Cílovou skupinou jsou starobní důchodci a domácnosti s nižšími příjmy. Dotace stěží pokryje náklady na prostou výměnu starého kotle za nový zdroj tepla. Pokud byl starý kotel hlavním zdrojem tepla pro vytápění rodinného domu, nelze předpokládat, že byl provozován v nízkoteplotní otopné soustavě s podlahovým vytápěním, ale v soustavě s klasickými radiátory. Tedy v soustavě, která pro dosažení tepelného komfortu naopak vyžaduje vysokou teplotu topné vody. Stávající náklady na vytápění dřevem či uhlím ve starém kotli se pohybují okolo hranice 25 tisíc korun ročně, což je již nyní pro mnoho cílových domácností hranicí energetické chudoby. Typickým vytápěným objektem je rodinný dům bez významných energeticky úsporných opatření (zateplení).

Alternativním zdrojem tepla může být tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu

Jako náhradu za svůj starý kotel si může zájemce o dotaci nyní zvolit mezi tepelným čerpadlem a kotlem či peletovými teplovodními kamny na biomasu. Tepelné čerpadlo vzduch/voda (TČ) je bezesporu moderní nízkoteplotní zdroj energie s vysokou energetickou účinností, které ovšem dosahuje především při provozu v moderní otopné soustavě s podlahovým vytápěním. Při volbě optimálního výkonu je tak v moderním zatepleném domě TČ schopno pokrýt potřebu tepla na vytápění po celou topnou sezónu. Pokud je ovšem TČ napojeno na radiátorovou otopnou soustavu, která vyžaduje vyšší teplotu otopné vody, jeho účinnost klesá. U nezateplených domů se navíc často volí z důvodu nižších pořizovacích nákladů čerpadlo nižšího výkonu, což má za důsledek nutnost používat doplňkový zdroj tepla, kterým většinou bývá do čerpadla integrovaný elektrokotel. To účinnost TČ opět snižuje, navíc stoupá spotřeba stále dražší elektrické energie. Protože je TČ v podstatě extrémně účinný elektrokotel a elektrická energie se u nás stále vyrábí ve velké míře z fosilních paliv, je při výpočtu uhlíkové stopy provozu čerpadla nutné počítat s relativně vysokým ekvivalentem CO₂.

Kotle na biomasu lze napojit na stávající radiátorovou otopnou soustavu rodinného domu bez nutnosti její rekonstrukce se zachováním stávajícího tepelného komfortu. Z pohledu uhlíkové stopy je ekvivalent CO₂ při spalování biomasy poloviční ve srovnání s účinným tepelným čerpadlem a až pětkrát nižší ve srovnání s poddimenzovaným čerpadlem provozovaným v radiátorové soustavě. Častý argument o škodlivosti provozu kotlů na biomasu z důvodu velkých emisí prachu je zcela neplatný pro moderní kotle na pelety či zplynovací kotle na dřevo. Tyto moderní zdroje tepla produkují ve srovnání se starými kotli na dřevo a uhlí emise nižší v řádech stovek procent.

Náklady na vytápění při současných cenách

Uvažujme nové zdroje tepla instalované v rámci kotlíkových dotací, tedy TČ vzduch/voda, peletový kotel a zplynovací kotel na dřevo. Jako referenční domácnost berme důchodce žijící v domě s výpočtovou ztrátou 10 kW. Orientační náklady na vytápění při současných cenách paliv a energií lze zjistit v pomůcce TZB-info „Porovnání nákladů na vytápění“. Předpokládejme, že byla provedena prostá náhrada starého kotle na pevná paliva s radiátorovou otopnou soustavou. Tedy bez výměny otopných těles, či rekonstrukce soustavy na podlahové vytápění. V tomto případě je nutné změnit v zadání pro výpočet topný faktor TČ, který je přednastaven na hodnotu 3,5. Pro referenční podmínky zvolme topný faktor 2,5 a pro porovnání ještě přidejme náklady na vytápění plynovým kondenzačním kotlem a elektrickým přímotopem. Výsledné náklady jsou uvedeny v tabulce níže.

Reálný průběh výměny starých kotlů u cílové skupiny

Ekonomické možnosti většiny žadatelů o dotaci z cílové skupiny jim neumožní úpravu otopné soustavy na podlahové vytápění a nákup dražších TČ o dostatečném výkonu. Pokud bude realizována instalace levnějšího TČ nižšího výkonu na stávající soustavu s původními radiátory, domácnosti reálně vzrostou provozní náklady oproti stávajícímu stavu skokem až o 100 %. To přivede zcela jistě významnou část žadatelů o dotaci za hranici energetické chudoby, protože roční náklady 50 tis. Kč a více jsou pro cílovou skupinu často již neakceptovatelné. Naopak v případě instalace nového kotle na dřevo by zůstaly domácnosti provozní náklady na vytápění na stejné úrovni jako doposud, při vytápění peletami by se zvýšily při stávajících cenách pelet řádově o 50 %.

Náhradou starého kotle na dřevo tepelným čerpadlem vzroste „uhlíková stopa“ domácnosti

Vytápění domácností biomasou představuje více jak 40 % veškeré energie vyrobené v ČR z OZE. Pokud se oněch 200 000 starých kotlů na dřevo nahradí TČ, bezpochyby se to promítne do poklesu energie vyrobené z OZE, protože i u velice kvalitního TČ tvoří primární fosilní energie více jak 20 % z celkové energie dodané otopné soustavě. Prostou náhradou 200 000 kotlů na dřevo tepelnými čerpadly by mohly narůst emise CO₂ v sektoru vytápění domácností až pětinásobně oproti stávajícímu stavu. Navíc by se znatelně zvýšila roční spotřeba stále více nedostatkové elektrické energie.

Neprávem opomíjená biomasa

Náklady na pořízení nejlevnějších TČ a jejich instalaci na radiátorovou OS jsou srovnatelné s náklady na pořízení a instalaci moderních kotlů na biomasu. V současnosti se pohybují okolo hranice 250–300 tis. Kč. Výrazně vyšší dotace na TČ povede k preferenci tohoto zdroje tepla v kotlíkových dotacích s reálnými negativními sociálními i enviromentálními dopady.

Dřevní biopaliva se u nás vyrábějí udržitelným způsobem jako odpad z těžby a zpracování dřeva. Potenciál navýšení podílu tohoto paliva na vytápění domácností je stále ještě velký bez toho, že by byla tato udržitelnost narušena. Ročně se například vyváží více jak 400 tis. tun dřevních pelet, což by pokrylo navýšení potřeby na vytápění 100 tis. domácností. Nevyužit je také potenciál palivového dřeva, protože náhradou starých kotlů na dřevo moderními účinnějšími zdroji tepla je toto palivo dostupnější stále většímu počtu provozovatelů bez nutného navýšení celkového objemu nabízeného na trhu. Co je ale zásadní, pouze biomasa je z dlouhodobého hlediska zdrojem tepla, který i v dramaticky se měnícím trhu s energiemi bude cenově dostupným zdrojem i pro sociálně nejslabší skupiny našich spoluobčanů.