logo TZB-info

estav.tvnový videoportál

Reklama

Čím nahradit plynové kotle? Sociální hledisko, náklady a budoucnost

Již dnes musí každý odběratel zemního plynu zvažovat, jak se vyrovná nejen s růstem ceny, ale razantním útlumem jeho využití. Pro některé domácnosti může být přechod na jiný zdroj tepla finančně neúnosný nejen z hlediska nákladů na investici, ale i z hlediska budoucích provozních nákladů.

Reklama

Ještě donedávna se předpokládalo, že evropské domácnosti budou ustupovat od vytápění zemním plynem postupně v horizontu patnácti až dvaceti let. Současná geopolitická situace však nastolila nutnost uspíšení přechodu značné části domácností od vytápění tímto fosilním palivem k alternativním způsobům vytápění. Evropská komise navrhla koncem března ve Sdělení nazvaném REPowerEU ambiciózní plán, podle kterého by do roku 2030 mělo přejít 30 miliónů evropských domácností z vytápění zemním plynem na vytápění tepelnými čerpadly. Dále by více jak 35 mld. m3 zemního plynu mělo být nahrazeno biometanem a vodíkem. A dalších 10 mld. m3 zemního plynu by mělo být ušetřeno pouhým přenastavením termostatů v budovách o 1 °C.

Ponechme stranou „fantazírování“ politiků a věnujme se realitě. Skokové mnohonásobné navýšení ceny zemního plynu za posledních několik měsíců postavilo mnoho domácností před otázku, čím nahradit svůj stávající plynový kotel. Volba nového zdroje tepla pro vytápění není zdaleka jednoduchá a rozhodně zde nelze uvést univerzální jednoznačné řešení. Při volbě je nutné brát v potaz tři základní hlediska:

  • hledisko sociální
  • hledisko technické
  • hledisko environmentální

Každé z uvedených hledisek má svůj neopominutelný význam a je nutné je před samotnou volbou nového zdroje tepla zohlednit. Pojďme se se na ně podívat trochu podrobněji. V následujícím pojednání se budeme věnovat pouze případům, kdy je řešena volba nového zdroje tepla pro teplovodní otopnou soustavu. Při ukončení provozu plynového kotle existuje i možnost přejít na teplovzdušný způsob vytápění tepelnými čerpadly, především typu vzduch-vzduch (klimatizacemi s funkcí vytápění) nebo na konvekční případně sálavé způsoby založené na přímé přeměně elektrické energie na teplo (Jouleovo teplo). Přechod na ně však znamená „zmařit“ minulou investici do teplovodní otopné soustavy.

Sociální hledisko – náklady na vytápění

Ze sociálního pohledu jsou rozhodující roční náklady na vytápění domácností, jejichž výše by neměla překročit hranici „tlačící“ domácnost do energetické chudoby. Podle nejrozšířenější „EU definice“ energetická chudoba nastává tehdy, když domácnost má potíže nebo nemůže vytopit byt na teplotu 18 až 21 °C za cenu, kterou si může finančně dovolit. Přitom musí být zachovány další služby spojené s dodávkou energií, jako je dodávka elektřiny, doprava, internet. V současnosti jsou energetickou chudobou postiženy již statisíce českých domácností a další statisíce do ní nezadržitelně míří. Volba vhodného zdroje tepla často pádu do energetické chudoby nezabrání, protože ceny energií překračují hranice nedávno ještě nemyslitelné. Může ovšem tento „pád“ zmírnit na relativně přijatelnou míru. První otázkou by tedy mělo být: „čím topit?“. Pro teplovodní vytápění přichází v úvahu (pokud neuvažujeme centrální zásobování teplem):

  • elektřina-tepelná čerpadla
  • biomasa
  • hnědé uhlí
  • propan
  • extralehký topný olej

Volbu ovlivní především cena samotného energonosiče (zdroje energie), ale také náklady na pořízení nového zdroje tepla, který zvolený energonosič využije. Významnou roli bude bezesporu hrát také požadavek na roční potřebu tepla na vytápění. Majitel domu s tepelnou ztrátou 6 kW a ročním požadavkem na vytápění pod 40 GJ si zřejmě bude moci dovolit vytápět i nadále plynem či elektrokotlem. Majitelé starších a větších domů budou ve velké míře nuceni volit „úspornější“ energonosiče, respektive zdroje tepla, které zvolený energonosič využijí efektivněji.

Bezesporu významnou roli bude hrát také fakt, zda stát přispěje dotacemi na podporu výměny plynových kotlů za nový zdroj tepla, protože ceny samotných zdrojů neustále rostou a stejně tak je tomu s cenami instalací. Pokud hovoříme o dotacích, pak v úvahu přicházejí tepelná čerpadla a kotle na biomasu, a zde se bavíme o cenách za pořízení a prostou instalaci zdroje převyšující hranici 200 tisíc korun. U kotlů na biomasu je však často nutné navíc upravit spalinovou cestu, při instalaci tepelného čerpadla upravit (přizpůsobit) otopnou soustavu. Zatím nezávazným příslibem dotací se stalo vyjádření ředitele SFŽP, Ing. Petra Valdmana, který v rozhovoru pro náš portál TZB-info tuto možnost nejen nevyloučil, ale potvrdil, že se o ní velmi intenzívně diskutuje, a to i na úrovni Evropské komise.

Co se týče cen zdrojů energie, zde nelze „spoléhat“ pouze na současný stav, ale je důležité se snažit sledovat možný vývoj cen v dohledné budoucnosti. Ceny energií bezesporu porostou v nejbližších letech stále vzhůru. Nemá cenu se zde pouštět do spekulací, co za to může víc, zda covid-19, Greendeal, či válka na Ukrajině. Pojďme se podívat, jaký je současný stav s cenami energií a jaký vývoj cen lze očekávat (pokud je to vůbec možné).

Současný stav nákladů na vytápění

Jako referenční budeme uvažovat dům s výpočtovou tepelnou ztrátou 12 kW, což reálně znamená přibližnou potřebu tepla na vytápění a přípravu teplé vody do 80 GJ. Pro stanovení nákladů na vytápění a přípravu teplé vody použijeme i veřejností oblíbenou pomůcku TZB-info „Porovnávač nákladů na vytápění“. Protože se problematika energetické chudoby týká především starobních důchodců, uvažujme pro zjednodušení spotřebu ostatní elektrické energie domácnosti do 2,5 MWh, což je v současnosti hranice, při které se eliminuje výhoda nízkého tarifu na spotřebu ostatní elektřiny zvýšenými poplatky za silnější jistič. Vliv ostatní elektrické spotřeby tedy nebudeme uvažovat a není proto zaškrtnut. Stejně tak nebudeme uvažovat investiční náklady (nevíme v současnosti, jak „pomohou“ dotace). Pro tento modelový případ jsou náklady na vytápění a přípravu teplé vody při současných průměrných cenách (květen 2022) pro různé druhy vytápění uvedeny níže.


Za stávajících cen zdrojů energie je jednoznačně nejlevnějším způsobem vytápění spalování kusového dřeva. Následují dřevní pelety, propan a poté tepelné čerpadlo. Nižší náklady na vytápění biomasou jsou ale „vykoupeny“ vyššími požadavky na obsluhu zdroje tepla (zejména u kotlů na dřevo) a prostorovými požadavky na palivové hospodářství. Velice „příjemné“ náklady na vytápění propanem naznačují, že i plynná paliva nemusí být pro vytápění domácností nepřijatelná.

Možný vývoj cen energií

Pokud máme hovořit o vývoji cen energií v dohledné době, je opravdu namístě hovořit pouze o možném vývoji, protože predikovat reálný vývoj je za současné geopolitické situace prakticky nemožné. Nicméně pokusme se o to.

Kusové dřevo. Oproti loňsku vzrostla cena kusového dřeva až o 200 %, (v průměru na 1 600 Kč/prms) ovšem to bylo dáno především tím, že pomalu „dochází“ zásoby levného kůrovcového dřeva a přechází se opět na prodej především mixu dřev (jehličnaté/listnaté), který tu byl před kůrovcem. Současné průměrné ceny jsou vyšší prakticky jen o inflaci ve srovnání s cenami před 5 léty. Za běžných podmínek by ceny i do budoucna měly růst pouze o výši inflace, ovšem nelze vyloučit i vliv „neviditelné ruky trhu“. Pokud nebude i nadále nijak regulován vývoz palivového dřeva, lze díky zvýšené poptávce po našem dřevu v Německu, Rakousku a v poslední době také v Polsku očekávat v dohledné době spíše růst o 20 %.

Dřevní pelety a brikety. Oproti loňskému roku stouply ceny dřevních pelet o více než 40 %. Na vině je rostoucí cena elektřiny, vstupní suroviny (piliny), ale především nedostatek pelet na evropském trhu, způsobený zákazem dovozu z Běloruska a Ruska a omezeným exportem z Ukrajiny. Naše ceny jsou z dlouhodobého hlediska prakticky shodné s cenami v Německu, protože více jak 70 % pelet vyrobených u nás je určeno na export. V dubnu byla průměrná cena pelet v Německu 352 eur/tunu, což odpovídá ceně 8 200 Kč/tunu. V prvním čtvrtletí letošního roku ceny pelet v Německu rostly pouze v řádech %. Ovšem dá se předpokládat, že ceny pro příští otopnou sezónu porostou i díky trvajícímu zvýšenému zájmu na evropském trhu o 10–20 %. Podobně je to i s cenami dřevních briket.

Elektřina. Cena elektřiny je důležitá jak pro náklady na přímé vytápění elektřinou (elektrokotle), ale také pro náklady na provoz tepelných čerpadel. Protože i u kvalitních a správně instalovaných tepelných čerpadel je více jak 20 % energie dodané pro vytápění získáno právě z elektrické energie. Vývoj cen elektřiny byl několik let dobře předvídatelný, protože ceny silové elektřiny na německé burze, kde ji nakupují čeští distributoři, od roku 2015 do roku konce 2020 výrazně nepřekročily hodnotu 50 eur/MWh. Ovšem po oživení průmyslu v EU po první fázi covidové pandemie v první polovině roku 2021 začaly ceny elektřiny prudce růst a v současnosti se silová elektřina prodává za více jak 200 eur/MWh. V současnosti distributoři nakupují elektřinu za extrémně vysoké ceny již na roky 2024 a 2025, takže lze očekávat vysoký nárůst cen i v příštích létech. V „Porovnávači nákladů“ je pro současnost kalkulována průměrná cena elektřiny pro domácnosti využívající elektřinu k vytápění okolo hranice 6,4 Kč/kWh (podle distributorů a různých podmínek pro uzavírání nové smlouvy na odběr elektřiny se ceny v tarifu D57d pohybují v rozmezí od 4,5–8,5 Kč/kWh), Někteří odborníci předpovídali ještě před roztočením cenové spirály v roce 2021, že díky dekarbonizaci a „elektrifikaci“ Evropy (současně s odstavováním z provozu jaderných a uhelných elektráren v Německu) porostou ceny elektřiny v ČR až na hodnotu 15 Kč/kWh, a to v horizontu 5 až 8 let. Nyní se zdá, že této nechtěné hranice můžeme dosáhnout podstatně dříve. Samozřejmě je možný zásah a regulace cen od státní moci, nicméně v současnosti to tak rozhodně nevypadá.

Graf vývoje cen elektřiny na komoditní burze Power Exchange Central Europe (zdroj: www.kurzy.cz)
Graf vývoje cen elektřiny na komoditní burze Power Exchange Central Europe
zdroj: www.kurzy.cz

Pokud se naplní tento černý scénář, bude přímé vytápění elektřinou pro většinu domácností prakticky nemožné, a výrazně porostou také náklady na vytápění tepelnými čerpadly.

Hnědé uhlí. I když to ekologové a zodpovědní pracovníci Ministerstva životního prostředí neslyší rádi, pozornost desetitisíců domácností se opět obrací k vytápění hnědým uhlím. Moderní automatické kotle na uhlí totiž poskytují poměrně vysoký komfort vytápění a rozhodně se již nejedná o „kouřící“ monstra. I když cena hnědého uhlí vzrostla také téměř o 100 %, (v průměru na 5 500 Kč/tunu), lze do budoucna očekávat další nárůst cen spíše o míru inflace. Navíc je hnědé uhlí domácí zdroj energie, a v mostecké pánvi je ho stále ještě dostatek na několik desítek let. V horizontu 10 let se nerýsuje žádný radikální krok ze strany domácí či evropské legislativy směřující k zákazu spalování uhlí v domácnostech. Zde je velice důležité, zda legislativa zohlední zmíněný sociální pohled na volbu nového zdroje tepla. Protože v následujících deseti létech bude pro mnoho domácností právě spalování uhlí společně se spalováním dřeva jedinou alternativou, jak předejít či omezit energetickou chudobu.

Propan. Dříve více méně opomíjené vytápění propanem se díky relativně příznivým cenám opět dostává do popředí zájmu vlivem průměrné měrné ceny 2 Kč/kWh (energie v palivu). Dříve to byla spíše varianta pro domácnosti, které chtěly vytápět „bezobslužně“ plynem, ale neměly možnost připojení na plynovou přípojku. V současnosti se tento zdroj energie jeví stále více jako zajímavá alternativa pro stávající vytápění zemním plynem. Propan se získává především při rafinaci ropy, takže jeho cena není závislá na cenách zemního plynu, a tedy nelze očekávat tak výrazný nárůst jeho ceny, jako je tomu u zemního plynu či elektrické energie. Optimistický scénář hovoří o postupném nárůstu cen zohledňujícím inflaci. Ovšem i zde je možné při zvýšeném zájmu předpokládat vliv „neviditelné ruky trhu“.

Lehký topný olej. V současnosti je toto fosilní palivo využíváno k vytápění domácností jen minimálně, proto jej zde uvádíme pouze pro informaci. Vývoj ceny tohoto paliva lze předpovídat velice složitě. Orientačně lze předpokládat, že vývojový trend jeho ceny bude podobný jako u propanu, neboť má úzkou souvislost s cenou ropy.

Sociální hledisko je prvním a nejdůležitějším kritériem při volbě nového zdroje tepla pro vytápění domácností. V následující fázi je nutné zohlednit technické podmínky, specifické pro zvolenou variantu vytápění. A především státní správa bude nastavovat podmínky případných dotací i podle dopadu jednotlivých možností vytápění na životní prostředí.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2022, všechna práva vyhrazena.