Zákaz spalování dřeva je fejk

Tento příspěvek vyšel v druhém čísle Aquatherm Times 2022. Vzhledem k tomu, že o jeho přečtení projevilo zájem mnoho dalších čtenářů TZB-info, kteří se o něm dozvěděli jen z krátkého úryvku v rámci zprávy Vychází druhé číslo novin Aquatherm Times 2022 zveřejněné na TZB-info, rozhodli jsme se celý příspěvek zveřejnit i zde. Zároveň se o tomto tématu bude diskutovat i na veletrhu Aquatherm. Například i v rámci semináře pořádaného TZB-info na veletrhu v pátek 22. dubna, Praha, Výstaviště PVA Letňany.

Fake news je lež, která se tváří jako pravda

Žijeme v době fejkové. Fejk, tedy fake news, je lež, která se tváří jako pravda. Jak jsem tak zjišťoval, fejkujou lidi, co jsou úplně hloupí, takže uvěří každé blbosti. Ale pozor! Fejkujou taky lidi škaredí, co mají blbý úmysly a fejkem chtějí někomu ublížit. Fejkům věří lidi méně chytří, hlavně staří a z venkova. Ale naštěstí existuje dost neziskových dobrovolníků (hlavně mladých z města), co se vyznají a umějí poradit a varovat – pozooor, to je fake news! Fejkař je těmito ochránci označen jako „něco-fob“ nebo „něco-fil“, aby ho ti rozumově nedostateční poznali. To proto, že žijeme také v době přívlastkové. Tak nějak jsem si to srovnal v hlavě a celkem dost dlouho to fungovalo. Fejkujou prostě lidi, co maj jiný názor než já.

A pak se tu objevil ten covid. Však ho znáte, ještě tady někde pořád pobíhá kolem. Najednou se mi moje dlouho piplaná teorie o vzniku a šíření fejků zbortila. Jako fejkaři byli totiž označeni i profesoři a docenti, co jsou ovšem lidi vzdělaní. Většina z nich jsou doktoři, co přísahali na Hippokrata, takže určitě nechtěli nikomu ublížit, jen prostě neměli ten správný názor na boj s tou kulatou chlupatou potvorou. Takže jsem si řekl dost „chlape, budeš sledovat jenom média, co se ti líbí, a bavit se s lidma, co mají stejný názor jako ty, popřípadě ti do toho nekecají. A když i tak náhodou narazíš na někoho, kdo bude mít jiný názor než ty, buď tolerantní“. Protože jak se píše v jedné velké knize „…tím, že soudíš druhého, odsuzuješ sám sebe“. Ale stejně mi to zase moc dlouho nevydrželo a musím se ozvat. No posuďte sami.

Je to již bezmála rok, co se v médiích objevily první zprávy o tom, že Evropská unie chystá omezování spalování biomasy, takže v brzké době skončí podpora kotlů na biomasu v kotlíkových dotacích. Nějakou dobu na to se začalo psát, že britští a řečtí výzkumníci došli k závěru, že spalování dřeva a pelet je horší než spalování uhlí a celá automobilová doprava, takže logicky v celé EU nastane přísná regulace kotlů a kamen na dřevo a dřevní pelety. A letos již jistá mladá redaktorka došla k závěru, že zákaz spalování dřeva v domácnostech je už hotová věc. Došlo to tak daleko, že na webináři pro energetické specialisty jsem dostal otázku, zda má význam i nadále projektovat zdroje na biomasu v novostavbách, když se blíží jejich zákaz. A tu jsem si řekl ne. S tímhle fejkem je nutné se vypořádat.

Fejk No.1: konec dotací na biomasové kotle

V Evropské unii se opravdu nějakou dobu hovoří o udržitelnosti energetického využívání biomasy. V některých členských státech došlo v posledních dvaceti létech k výraznému nárůstu spalování dřevní i rostlinné biomasy v elektrárnách a teplárnách. Štěpka i průmyslové pelety nahradily v těchto energetických zdrojích uhlí v takové míře, že musí být ve velkém dováženy ze zámoří. V balíčku FIT FOR 55, který je hitem nejen „energetických“ diskuzí posledních měsíců, byla proto Evropskou komisí navržena revize Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED), která má důsledně řešit i tzv. kritéria udržitelnosti.

Velice zjednodušeně lze říci, že kritéria udržitelnosti definují přísná pravidla pro to, jakým způsobem a z jaké půdy (lesů) lze získávat dřevní i nedřevní biomasu. Důvodem je zabránit například cílenému a nekontrolovanému mýcení lesů bez patřičné „náhrady“ opětovným zalesněním, či nekontrolovanému využívání odpadů ze zemědělství na úkor dopadů na kvalitu půdy a obsah organické hmoty v ní (energetické využití zemědělské biomasy na úkor zaorání, hnojení, využití v živočišné výrobě).

Má být přísně dodržován také takzvaný kaskádový princip, který zjednodušeně říká, že energetické využití biomasy má být až poslední možnou alternativou. Tedy, že spálit lze pouze dřevo, kterému již nelze přidat žádnou vyšší užitnou hodnotu. Kritéria udržitelnosti podle RED mají výrazně omezit dotování výstavby a provozu nových zdrojů energie z biomasy. Ovšem týkají se zdrojů energie a tepla od jmenovitého příkonu 5 MW, tedy zcela jiné kategorie, než jsou malé domovní kotelny! Nicméně ihned po zveřejnění balíčku FIT FOR 55 se v některých médiích objevily zaručené informace, že jeho zavedení znamená konec dotací na biomasové kotle v kotlíkových dotacích! Panečku, to je ale fejk jak Brno.

Fejk No. 2: dřevo při spalování produkuje víc CO₂ jak uhlí

Jedním z argumentů bojovníků proti vytápění domácností biomasou je argument, že teorie o CO₂ neutralitě spalování dřeva a dřevní hmoty je již zastaralá. Stále sice platí, že dřevo během svého růstu absorbuje CO₂, které se ve formě uhlíku ukládá v dřevní hmotě, a jeho spálením se oxidací uhlíku uvolní do ovzduší stejné množství CO₂, kolik ho strom za svého života „vstřebal“. Nicméně strom spálím za rok, kdežto rostl a „vstřebával“ několik desetiletí. Takže uhlíková neutralita je podle nových pořádků nesmysl. Ovšem toto tvrzení platí jen částečně, a to v případě jediného stromu. Ovšem palivové dřevo pro vytápění domácností je u nás získáváno především jako „druhotná“ surovina při těžbě dřeva. Je to dřevo, které v drtivé většině nelze použít pro dřevozpracující průmysl a jeho podíl na celkové těžbě je menší jak 15 %.

Pokud pomineme těžké období kůrovcové kalamity, pak těžba dřeva probíhá u nás podle přísných pravidel udržitelnosti. Demonstrujme si to na jednom hektaru lesa. Ten dlouhodobě absorbuje velké množství CO₂. Průběžně se v něm těží dříví, to ovšem ročně v řádech procent z celkového objemu dřevní hmoty. Hmota, která se vytěží, během krátké doby doroste. Průměrný roční přírůstek dříví je u nás více jak 7 m³ na hektar. I z toho mála poražených stromů se ale z lesa vyveze k dalšímu zpracování jen řádově 60 % jejich celkové hmoty. Téměř 30 % hmoty stromu tvoří kořenový systém a pařezy, zbytek malé nehroubí a asimilační orgány (malé větve, větvičky, listí, jehličí), které zůstávají v lese. A z vytěženého množství se jen nepatrná část použije jako palivo pro vytápění domácností.

Většina vytěženého zdravého dřeva je použita na výrobky, které ještě další desetiletí budou v sobě zadržovat vázaný uhlík. Pokud tedy budeme brát les jako organismus, který váže vzdušné CO₂, pak při udržitelném lesním hospodářství vstřebává ročně víc CO₂, než se jej uvolní při spálení dřeva, které se ve stejném roce z lesa vytěží. A i když zohledníme uhlíkovou stopu zapříčiněnou těžbou a dopravou, je palivové dřevo i dřevní peleta jednoznačně uhlíkově „nejčistším“ způsobem vytápění domácností.

Fejk No.3: zákaz spalování dřeva v domácnostech

No a na závěr jsem si nechal tu největší „fejkovku“. Totiž, že je na spadnutí zákaz spalování dřeva v domácnostech. Důvodem má být extrémní množství emisí především jemného prachu ze spalování dřeva, jak dokládají studie z Velké Británie a Řecka. Obsah těch studií tady nebudu rozebírat, to je na samostatnou studii těchto studií. Ale například vědci z Řecka dospěli k závěru, že největší problémy s jemným prachem dělají na jejich malebném poloostrově každoroční velké požáry. Jejich britští kolegové zase zkoumali emise z otevřených krbů a starých kamen, která se na Ostrovech stále ve velkém využívají k vytápění.

Nicméně to nemění nic na faktu, že lokální vytápění domácností pevnými palivy se podle metodiky Českého hydrometeorologického ústavu i u nás podílí ze 70 % na emisích jemného prachu velikosti PM2,5. Přes to se ovšem daří plnit na 99,9 % území republiky přísné EU imisní limity na tuto složku jemného prachu. Ale především, zcela zásadní podíl na emisích PM2,5 mají staré prohořívací a odhořívací kotle spalující uhlí, které by měly být následující otopnou sezónu vyřazeny z provozu. Běžný odhořívací kotel spalující uhlí „vypustí“ za rok do ovzduší řádově 25 kg PM2,5 a prohořívací uhelný kotel 150 kg. Naopak běžná krbová kamna spalující dřevo méně jak 10 kg, zplyňovací kotel na kusové dřevo pouze 2 kg za rok a peletový kotel necelý 1 kg!

Takže prostou záměnou statisíců starých prohořívacích a odhořívacích kotlů na uhlí za moderní kotle a kamna na biomasu lze snížit celkové emise jemného prachu v řádech několika desítek procent. Zasvěcený pozorovatel může škodolibě poznamenat: „jsi tak trochu zapomněl na benzo(a)pyren, frajere“. Kdepák, nezapomněl. Staré kotle na uhlí se na emisích benzo(a)pyrenu podílejí ještě podstatně výrazněji, než je tomu u emisí prachu. Nové kotle na biomasu emitují tohoto vysoce karcinogenního uhlovodíku 10 x (zplyňovací) až 1000 x (peletové) méně než kotle uhelné. Takže tady bychom taky měli mít vystaráno.

A to je také důvod, proč není zapotřebí zakazovat provoz spalovacích zdrojů na biomasu. Ale především se o tom u nás nikde „ve vyšších“ patrech nehovoří. Národní program snižování emisí má dlouhodobě naplánováno na rok 2025 pouze omezení dostupnosti kotlů na uhlí. Ovšem to se hovoří o prodeji nových kotlů a realizace tohoto plánu je víc jak nejistá. Možná nebude ani zapotřebí.

Takže, pokud to shrnu. Vážení, dejte si pozor na fake news, která se týkají zákazu spalování dřeva pro vytápění domácností. On to asi zase nějaký redaktor, redaktorka nebo redaktorstvo v brzké době „vytáhne“. Ale já si nemyslím, že to jsou ti škaredí fejkaři, co maj blbý úmysly, jenom to prostě tak vidí.