Kontroly kotlů – povinné měření vlhkosti dřeva

Spalování pevných paliv v malých zdrojích tepla bude ještě dlouhou dobu významnou alternativou při vytápění domácností. V současnosti je v provozu více jak 700 tisíc teplovodních kotlů na pevná paliva a nic nenasvědčuje tomu, že by se toto číslo mělo v budoucnu zásadně snižovat. Pouze uhlí bude stále více nahrazováno kvalitní biomasou. Ostatně, lokální vytápění domácností biomasou se z více jak 40 % podílí na celkové produkci energie z obnovitelných zdrojů v ČR (fotovoltaické elektrárny mají podíl cca 4,4 %, větrné elektrárny 1,1 %, vodní elektrárny 3 %, tepelná čerpadla 4 %,…).

Mezi biomasou, jako palivem pro vytápění domácností, hraje ústřední roli kusové dřevo. Kvalita palivového dřeva spolu s konstrukcí spalovacího zdroje zásadním způsobem ovlivňují kvalitu spalovacího procesu a efektivitu provozu zdroje. A pokud hovoříme o kvalitě paliva, u kusového dřeva se stále více hovoří o jeho vlhkosti. „Vlhkost primárně snižuje výhřevnost dřeva. Ovšem vlhkost uvolněná v průběhu spalování také výrazně zvyšuje teplotu rosného bodu spalin a zapříčiňuje tak vyšší tvorbu agresivního kondenzátu a dehtování jak v samotném kotli, tak následně i ve spalinových cestách za kotlem. Samozřejmě je to doprovázeno také vyššími emisemi škodlivin, především prachových částic a oxidu uhelnatého“, uvedl soudní znalec na spalovací zdroje Ing. Zdeněk Lyčka. Z těchto důvodu u všech moderních kotlů, které jsou v současnosti uváděny na trh v České republice, jejich výrobci předepisují maximální požadovanou vlhkost používaného palivového dřeva do 20 %. A solidní výrobci měření vlhkosti dřeva přímo v provozu také vyžadují. „Na všech školeních našim technikům zdůrazňujeme, že kontrola vlhkosti palivového dřeva je základním úkonem při všech prohlídkách našich kotlů“, potvrdil Ing. Petr Cankař, technický ředitel firmy ATMOS, jednoho z největších výrobců kotlů na biomasu v EU.

Spalování suchého dřeva je tedy v zájmu provozovatelů kotlů, tak i v zájmu výrobců kotlů. Ale jak to vypadá v reálném provozu? Jen optimista by předpokládal, že reálnou vlhkost si přímo měří většina provozovatelů spalovacích zdrojů. Ti uvědomělejší se většinou spokojí s dodržováním pravidla, že „požadované“ vlhkosti dosáhne štípané dřevo uskladněné na dobře větraném místě pod přístřeškem přibližně po roce a půl skladování (dva roky jsou téměř jistota). Ti méně uvědomělí spalují, co jim přijde pod ruku, a o vlhkosti jejich „paliva“ se většinou dozví až od servisního technika, který přijel řešit reklamaci „špatného“ kotle. Nicméně existuje také zákonná povinnost měřit vlhkost palivového dřeva přímo u provozovatele, jen se o ní moc neví a nemluví.

Každý teplovodní kotel (a teplovodní lokální topidlo) na pevná paliva musí být podle zákona o ochraně ovzduší jednou za 36 měsíců překontrolován technikem zaškoleným výrobcem kotle. V příslušném dokladu o kontrole pak tento technik musí potvrdit, že provozovatel zdroje spaluje v kotli výrobcem předepsané palivo. A pokud výrobce předepisuje spalování kusového dřeva o maximální vlhkosti do 20 %, pak to kontrolující technik může zjistit právě jenom a pouze fyzickým změřením absolutní (dřevařské) vlhkosti běžným hrotovým vlhkoměrem a následným jednoduchým přepočtem na vlhkost energetickou.

Vlhkoměr dřeva EVO WW od firmy Drekoma

• Vlhkoměr pro nedestruktivní měření vlhkosti dřeva a výrobků ze dřeva s hoblovaným povrchem.
• Hloubka měření: 20 mm
• Rozsah objemové hmotnosti: 175 – 1075 kg/m³
• Velikost plochy senzoru: 45 x 103 mm
• Rozsah měření: 2 – 99 %
• Zobrazení na displeji: 0,1 % u vlhkosti; 0,5°C / °F u teploty

Spalování kvalitního suchého kusového dřeva je v zájmu všech. Provozovateli to přináší vyšší efektivitu provozu a dlouhou životnost zdroje, jeho okolí zase čistější životní prostředí. A výrobcům samozřejmě méně starostí se servisem jejich kotlů. Přední domácí výrobci kotlů na pevná paliva jsou sdruženi v Asociaci podniků topenářské techniky (APTT). A právě APTT dlouhodobě spolupracuje s odborem ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí (MŽP) na tvorbě mechanismů, pomocí kterých by se informace o nutnosti spalování suchého dřeva dostaly do podvědomí co nejširší odborné i laické veřejnosti. „Naše asociace se dohodla s MŽP na tom, že její členové budou instruovat odborně způsobilé osoby, kterým udělili oprávnění k provádění kontrol technického stavu a provozu spalovacích zdrojů podle zákona o ochraně ovzduší, aby při těchto kontrolách prováděli u provozovatelů orientační měření vlhkosti dřeva. Dlouhodobě připravujeme podkladové materiály k tomu, abychom mohli poskytovat provozovatelům kotlů a topidel na spalování dřeva informace o důležitosti spalování dřeva o vlhkosti předepsané výrobcem a informace o správném provozování těchto spalovacích zdrojů“, uvedl výkonný ředitel APTT Ing. Mojmír Kátký.