Ojedinělá akce – revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici

Orientální přísloví: „Hoď kámen do rybníka a tento svět už nikdy nebude takový, jaký byl.“

Lednický zámek, nevšední architektonická památka světového věhlasu napodobující anglickou tudorovskou gotiku, se svým unikátním francouzským parkem i nádherným skleníkem (jedna z předpokládaných předloh pro slavný Crystal Palace v Londýně od Josepha Paxtona – 1851), rozsáhlým Zámeckým rybníkem doplněným o romantizující stavby a „vztyčený prst“ Minaretu (architekt Josef Hardtmuth – zakladatel továrny KOH-I-NOOR HARDTMUTH ve Vídni) v maurském slohu. Zámek samotný i propracované průhledy parkem, osa zámek Minaret, rozsáhlý krajinářský projekt, vzácné dřeviny, vám umožní nebývalou exkurzi do dob dávno minulých, do časů aristokracie, konkrétně rodu Lichtenštejnů. Pod jeho krásou jsou podepsaní například architekti a stavitelé Domenico Martinelli nebo Jan Bernard Fischer z Erlachu. Velkolepost a krása exteriérů i interiérů je opravdu nebývalá. Je to atraktivní objevná výprava pro ty, kdo chtějí poznat jeden z klenotů Jižní Moravy. Celý rozsáhlý areál je součástí Národní přírodní rezervace Lednické rybníky a patří do areálu Lednicko-valtického, zapsaného posléze do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.

Nalezneme jej v okrese Břeclav. Těch rybníků je 5 na rozloze 552,5 ha a mimo zmíněného Zámeckého rybníka jsou to Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský rybník. Velmi specifické složení půdy a klima dává lokalitě základ pro neobyčejnou a pestrou faunu i flóru, s významnými hnízdišti vodních ptáků, odpočinkovou zónou pro tažné ptáky. Specifické chemické složení půdy není smyšlenka nebo reklamní tahák, ale realita způsobená vyplavováním třetihorních mořských usazenin, které způsobují nebývalou salinitu zdejších nádrží. V říční nivě dolní Dyje se objevují vzácná slaniska, která také ovlivňují lokální biodiverzitu. To všechno nevytváří jenom specifickou lokalitu z pohledu vzácných živočichů a rostlin. Specifičnost se odráží v komoditě, kterou nemůžete dost dobře nemilovat, tou je „slunce v láhvi“, neboli skvělé víno.

No a v tomto kontextu se podíváme na „záchrannou“ akci, která odpovídá svým významem významu celé lokality. Pokud považujete slovo „význam – významný“ za nadnesené, pak vězte, že revitalizace se týká 24 ha historické nádrže založené v roce 1811 a hovoříme o nákladu bratru 100 miliónů korun. To už opravdu není žádná bezvýznamná drobnost.

Blíže o lokalitě, ve které se ocitáme

V širších souvislostech je celá zmíněná lokalita součástí rozsáhlého území táhnoucího se od Znojma přes Mikulov, Valtice až po Břeclav podél rakouských hranic, s řekou Dyjí, Pálavou a Vodní nádrži Nové Mlýny. Území související s Lednickými rybníky má svoje kouzlo díky Minaretu, Janovu hradu, Chrámu Tří Grácií, Randezvous – Dianinu chrámu, Apolónovu chrámu, zámečku Belveder, Rybničnímu zámečku, kolonádě Reistna u Valtic nebo Kapli sv. Huberta, Státnímu zámku v Mikulově, Lednici, Valticím, Znojmu, Břeclavi, vzácným nalezištím sídlištních pozůstatků pravěkých osadníků včetně „rodiště“ Věstonické Venuše, či zřícenině hradu Děvičky na vápencovém hřebenu Pálavy. To je jenom drobné ochutnávka toho, co zde najdete. Kolo i pěší turistika společně s vinařskými oblastmi a Rakouskem, coby kamenem dohodil, celou oblast dělá velice atraktivní a po právu vyhledávanou. Garantuji vám, že týden je na návštěvu málo. Konec konců i na ty malebné sklípky s jejich skvostným obsahem, jako bonus pohostinnosti Jižní Moravy.

Rybník sám byl tedy založen (1805–1811) před 210 roky tehdejšími majiteli, šlechtickým rodem Lichtenštejnů, kteří Lednické panství vlastnili od roku 1249. Jejich vlastnictví po bezmála 700 letech přetrhly Benešovy dekrety a došlo ke konfiskaci majetku státem. Nic na věci nezměnilo, že Lichtejštejnům nikdy nebyla prokázána spolupráce s nacisty. Navíc rodina měla lichtenštejnskou státní příslušnost, což bylo občanství neutrálního státu. Dokonce Lichtenštejnové nikdy neuznali okupaci Československa 1939 a finančně podporovali Benešovu exilovou vládu. Není tedy divu, že soudní spor se táhne dodnes.

Okrasná nádrž s ostrovy jako chovný rybník

Zámecký rybník se 16 ostrovy a drobnými stavbami jako jsou mostky, akvadukt nebo umělá jeskyně Peklo, byl vyhlouben zajatci po napoleonských válkách, jako okrasná nádrž lednického parku. Slovní spojení okrasná nádrž je velmi důležité pro další život díla. Ostrovy jsou doposud domovem vzácné a jedinečné smíšené kolonie hnízdících ptáků. Za socialismu byl rybník využíván jako chovná nádrž pro kapry. Toto řešení nebylo vůbec šťastné, protože rybník nebyl založen pro tyto účely. Ostrovy, jejich břehy seznaly nadměrným chovem, nulovou údržbou (100 let neodbahňování), vlnami a povětrnostními vlivy značných změn. Bohužel k horšímu. Někde poddolované břehy ustoupily o více než 5 metrů od původního stavu a sedimentu naopak přibylo až 80 cm. Co nastalo je nabíledni. Toto „intenzivní“ hospodaření na „panském“ vyústilo v přehřívání vodní hladiny, masívní výskyt sinic, zarůstání vodní hladiny plevelem, umírání stromů na erodovaných březích, ohrožení vzácných rostlin i živočichů. Celý přirozený koloběh se zadřel. Kapr v nadměrném množství dokáže „vyluxovat“ vše živé včetně larev obojživelníků i dospělců. Jejich přičiněním zmizí vodní vegetace, hmyz i obojživelníci a následně ptactvo. Spasený zooplankton nezabrání poté růstu řas a máme zde rozjetý smrtící koloběh. Nedostatek živin se snaží kapři nahradit přerýváním podloží, čímž následně ještě více znehodnotí vodu v nádrži. To je jenom dílčí nástin katastrof, které se odehrávají v nádržích se špatně vedeným a záměrně předimenzovaným chovem ryb. Odborníci tomu říkají, že přirozenou úživnost nádrže nezvládne nepřiměřené množství chovných ryb. Sofistikovaně pojmenované to, že příroda se díky naší nenasytnosti a hrabivosti ocitá v … No, třeba v pasti. Je to ukázka trestuhodné nedbalosti a neznalosti při zacházení s přirozeným biotopem a naší přírodou obecně.

Volání po včasné revitalizaci a záchraně cenné lokality a památky nebylo vyslyšeno dlouhé roky. Pokud se v roce 2012 na srocení odborníků (konferenci uspořádané ke dvoustému výročí založení parku) hovořilo o hodině hluboko po dvanácté, potom kompetence a možnosti zodpovědných stály za psí štěk. Přimíchejte trochu nezájmu, neochotu investovat zrovna zde a výsledek je na světě. Jak jinak vyjádřit disproporci mezi rokem 2012 a koncem roku 2020, kdy na revitalizaci konečně došlo. Pravdou je, že projekt začal vznikat už v roce 2017. Mezi 2021 a 2017 je pořád něco přes tři roky. Takže taky nic moc.

Že zájem tohoto typu neexistoval za socialismu, není nic překvapivého. Neinvestovalo se v lokalitách, které byly více na očích, tak proč zrovna zde na „panském“. Od roku 1989 uplynulo taky spousta času i vody, která i břehy ostrovů podemílá. Major Terazky z Černých baronů by řekl: „No, a na čo socialistickému rybníku taký ostrov?“

Možná jsme mohli zkusit část nákladů požadovat od Lichtenštejnů, kteří svým marnotratným přístupem a aristokratickými radovánkami podryli socialistické hospodářství společně s břehy ostrovů rybníka. Jejich finanční participace by se hodila, ale po zkušenostech, které udělali Lichtenštejnové s naším státem tomu moc nadějí nedávám. Mám obavy, že o jednání tohoto druhu nebude ze strany lichtenštejnské rodiny velký zájem. Možná alespoň hraběcí radu? I na hraběcí rady zde máme vlastní zkušené kádry. Byť se nenarodili se zlatou lžičkou v ústech, aristokratického vzezření nepostrádají. Takže z tohoto mraku asi nezaprší.

Tudíž nezbude než vzít za vděk 90 miliony z prostředků evropských fondů určených do Operačního fondu životního prostředí, poskytnutých Státním fondem životního prostředí a darem 10 miliónů Ing. Františka Fabičovice. Naštěstí. Díky výjimečnosti lokality, povaze prací, a hlavně statutu Národní přírodní rezervace, bylo možné poskytnout 90 % celkových nákladů Státním fondem životního prostředí namísto běžných 60 % nákladů.

Výjimečný revitalizační projekt za 100 miliónů korun

Unikátnost celé biosférické rezervace ve spojení s hodnotou zámeckého parku si vyžaduje unikátní řešení. Klasické řešení s bagry, buldozéry a nákladními auty zde absolutně nepřipadalo do úvahy.

Proto postupně vykrystalizovalo řešení pomocí sacího bagru, lodě s mechanizací, která plave v nádrži a pomocí sacího čerpadla vhání sediment zředěný vodou do potrubí, které plní zbudované laguny, jakési odkalovací deponie, poblíž povodňové hráze regulované části řeky Nová Dyje. Hovoří se o odbahnění „mokrou cestou“. Přečerpá se do nich zhruba pětatřicet tisíc kubíků stoletých nánosů ze dvou stěžejních lokalit rybníka, naředěných ve dvojnásobném objemu vody. Nádrže budou držet sediment do jeho vysušení. Následně bude sediment využit dle potřeby, včetně zpevnění protipovodňové hráze Dyje. Část sedimentů bude znovu využita k rozšíření a vytvarování břehů ostrovů do původního stavu, jejich zpevnění, vysazení nové zeleně a vytvoření stabilního podloží pro zeleň stávající. Vnější část břehů si vyžádá asi padesát tisíc kubíků sedimentu uložených do tzv. „utopených bárek“, což je výraz pro speciální dřevěné koše vystlané geotextilií. Koše, či bedny, jsou z kůlů z jehličnatého řeziva o průměru 20 cm a v některých místech vytvoří profil původních břehů. Na místech dalších vytvoří pás ve větší vzdálenosti od břehu. V obou případech jsou koše ponořeny pod vodu, kdy nad nimi zůstane cca 20 cm k hladině. Místo mezi koši a břehem bude vysypáno sedimentem stejně jako koše samotné. Případné další zatížení a stabilizace bude provedena pomocí kameniva. Potopené koše s dosypáním vytvoří tzv. litorální pásmo, což je příbřežní mělké pásmo, kde se daří v prohřáté vodě některým druhům vzácných rostlin a zároveň společenství živočichů. Litorální pásmo je propojením hlubší části nádrže s břehy a je nezbytnou součástí dobře fungujícího ekosystému. Tato pásma utopených bárek budou v součtu dlouhá přibližně 20,3 km. Obdobná kulatina, 2× nad sebou, bude naležato vyztužovat a lemovat břehy ostrovů proti erozivním vlivům vln.

Sací bagr je zajímavým a nevšedním kouskem techniky firmy HYDRO&KOV s.r.o., která se ujala úkolu revitalizace jako zhotovitel. Firma je specialistou na práce takovéhoto druhu. Revitalizace říčních toků, hráze, poldry, výpusti rybníků, mlýnské náhony, protipovodňová opatření, odbahnění vodních děl či likvidace starých zátěží vodních děl a krajiny jsou nepatrným výčtem z portfolia realizací firmy. Provádí spoustu revitalizací po republice včetně odbahnění známého „Maťáku“ v Pardubicích. V případě Matičního jezera se sediment plní do porézních textilních vaků za palisádou, které po odtečení vody budou plnit roli součástí zpevněných břehů. V našem případě je ovšem sediment čerpán na poměrně velké vzdálenosti (až cca 2 km) svařovaným tlakovým plastovým vodovodním potrubím o průměru 225 mm s tloušťkou stěny 13,4 mm. Potrubí je na vodní hladině nádrže a Staré Dyje stabilizováno plastovými plováky podél vedení. Sací bagr má ve výzbroji rovněž frézu, která dokáže rozrušit nepoddajné či ztvrdlé sedimenty.

Revitalizace Zámeckého rybníka v Lednici

Tisková zpráva – Lednice 11. 11. 2020

Generální údržby za téměř 100 milionů korun se počátkem příštího roku dočká Zámecký rybník v Lednici. Vodní nádrž, která byla vybudována v roce 1811 a je součástí národní kulturní památky Zámek Lednice, se tak po 210 letech bude revitalizovat z prostředků evropských fondů určených do Operačního fondu životního prostředí ČR (OP ŽP) a za přispění místního podnikatele.

Ke konci letošního roku by měl být završen administrativně náročný čtyřletý proces přípravy projektu tím, že bude podepsána smlouva mezi Státním fondem životního prostředí a Biosférickou rezervací Dolní Morava, o.p.s. o poskytnutí finančních prostředků ve výši 90 % celkových nákladů. Nezbytnou spoluúčast – takřka 10 milionů korun – poskytne formou daru pan Ing. František Fabičovic, kterému patří břeclavská společnost Alca plast a.s.

„S Biosférickou rezervací Dolní Morava spolupracuji od jejího vzniku. Již mnohokrát ukázala, že její projekty mají smysl a je schopná je dotáhnout do zdárného konce. Stojí za ní činy a toho si vážím. V revitalizaci Zámeckého rybníka v Lednici vidím smysluplnou a dobrou věc, která bude prospěšná nejenom přírodě samotné, ale i lidem, kteří v tomto regionu žijí nebo sem přijíždějí jako turisté. Proto jsem se rozhodl tento projekt podpořit a stejně jako v Oboře Obelisk i zde investovat svoje peníze do obnovy krajiny a do záchrany rostlin a živočichů,“ uvedl k podpoře pan František Fabičovic.

Práce na projektu započaly v roce 2017, kdy byly uzavřeny smlouvy o spolupráci a výpůjčce Zámeckého rybníka mezi obecně prospěšnou společností Biosférická rezervace Dolní Morava (OPS) a Národním památkovým ústavem (NPÚ). Tím se OPS mohla, již jako investor, soustředit na vypracování projektu, získání stavebního povolení a podání žádosti o dotaci z evropských fondů do Operačního fondu životního prostředí ČR (OP ŽP) v koordinaci s Národním památkovým ústavem a Agenturou ochrany přírody a krajiny.

„Předpokládáme, že smlouvu se Státním fondem životního prostředí o poskytnutí finančních prostředků ve výši 90 milionů korun podepíšeme do konce letošního roku a je tedy reálné, že počátkem roku 2021 budeme moci revitalizaci rybníku zahájit,“ řekl Jan Vybíral, ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. Podle něj by „nový“ rybník měl být hotov v roce 2023.

Jako zhotovitel akce byla ve veřejné soutěži vybrána třeboňská společnost HYDRO&KOV s.r.o. Tato firma se zabývá revitalizacemi rybníků jako hlavním oborem své činnosti a s realizacemi podobných zakázek prokázala již v rámci tendru bohatou zkušenost. I přes to však k revitalizaci Zámeckého rybníka přistupují s respektem, viz slova jednatele Ing. Miroslava Ježka:
„Možnost účastnit se revitalizace takto významného území, pro naši společnost znamená veliký závazek a zároveň prestiž, která je ale vykoupená velice složitou prací. Druhé území, které by bylo pod tolika stupni ochrany, jako Zámecký rybník, se snad v České republice nenachází. Musíme si uvědomit, že rybník je společně s přilehlými prostory národní kulturní památkou, dále je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky, spadá pod ochranu Natura 2000, je zároveň Evropsky významnou lokalitou a ptačí oblastí a je zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Už jen toto zadání vede společně s omezeným časem na realizaci do doby mimo vegetační období k velice složité úloze k řešení. V projektu je kombinace téměř všech technologií, které je možno při revitalizaci rybníků využít. Odbahňuje se suchou i mokrou cestou, opevnění břehů je řešeno mimo klasického užití kamenného záhozu i naprosto unikátním systémem ‚utopených bárek‘, za něž se ukládá těžený sediment, a do toho je přístup k rybníku omezen na jednu cestu a jeden vjezd. Již teď můžeme slíbit, že v rámci této akce bude k vidění speciální technika, která obvykle na jiných akcích pohromadě nasazená nebývá. Nejsložitější částí práce pak pro nás bude pohyb v území, které zůstává „bez zásahu – neodbahněné“. Budeme se ale snažit nezklamat důvěru a akci dovést do zdárného konce, ke spokojenosti investora, ochrany přírody i ochrany památek. Už jen to, že investor dokázal vybalancovat přípravu akce do stavebního povolení a zároveň získal podporu ze SFŽP, je při tolika vstupech unikátem.“

Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s. již vícekrát prokázala, že jako „neziskovka“ dokáže být platná při řešení různých problémů krajiny v regionu i mimo něj. Ve spolupráci s obcemi, podnikatelskými subjekty, státní správou ochrany přírody a krajiny a se všemi, kteří chtějí zdravý a udržitelný rozvoj kulturní krajiny, se zaměřuje především na dobrou mezioborovou komunikaci. Základem pro její rozhodování jsou vědecky podložené argumenty, respekt k zákonům našeho státu a úcta k oborové a osobní odpovědnosti za stav krajiny a životního prostředí.

O pokračování projektu a dalších zajímavých aktivitách bude OPS dále pravidelně informovat.

Ing. Jan Vybíral, ředitel
Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s.

Souhrn informací:

Revitalizace:	Zámecký rybník v Lednici – patřící do Lednicko-Valtického areálu, okres Břeclav
Vlastník:	Česká republika
Správce:	Národní památkový ústav
Investor:	Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s.
Zhotovitel:	firma HYDRO&KOV s.r.o.
Cena:	100 milionů Kč
Spolupráce:	Národní památkový ústav, Agentura ochrany přírody a krajiny, obec Lednice, Povodí Moravy, Lesy ČR, Biosférická rezervace Dolní Morava, František Fabičovic
Ukončení prací:	konec roku 2023

Použité zdroje:

• Části textů s využitím TZ – Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s. – ředitel Ing. Jan Vybíral
• Informace – firma HYDRO&KOV s.r.o., jednatel Ing. Miroslav Ježek
• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – autor a Ing. Michal Brandejský