Nové tůně a mokřady na Knínickém potoce
Povodí Moravy dokončilo v roce 2020 revitalizaci Knínického potoka, na kterém vznikla soustava říčních oblouků, mokřadů a tůní. Revitalizace přispěla ke zpomalení odtoku povrchové vody a zlepšila zadržování vody v krajině. Práce trvaly půl roku. Revitalizace proběhla na téměř kilometr dlouhém úseku.
Miroslav Horníček: „Kos zpívá, květ voní, potok šumí. Poslechneme si, přičichneme si, víme své. Barvy nás potěší a jejich nesourodá sousedství nás nepobuřují. Všechno je na svém místě, bereme to jako dílo přírody a těšíme se tím nebo nad tím dokonce žasneme. Anebo to shledáváme tak samozřejmým, že to ignorujeme.“
Pohled na tůňky a revitalizaci potoka
Foto: Povodí Moravy, s. p.
Proč máme v rubrice Zdravá architektura revitalizace přilehlých městských částí, revitalizace či zakládání biotopů, revitalizace městských a příměstských toků a nádrží? Protože přesně v souladu s citátem Miroslava Horníčka hledáme konzistentní soulad díla přírody, žasneme nad prostou krásou, kompozicí a scenériemi, které vznikly zcela spontánně a nevykalkulovaně. Jsou často úžasné a dech beroucí, byť jsou to krásy zcela triviální, ale nikdy se neokoukají a nezají. Ale právě tahle samozřejmost a jednoduchost nesmí být důvodem k ignoranci a lidskému nezájmu. Tam, kde potok „zlobí“, tvoří tůně a nechtěné meandry, vytváří mokřady a močály, „nevhodně“ dělí polnosti a zemědělskou krajinu, ho rádoby logicky narovnáme, zregulujeme, krajinu odvodníme. Vodu z okolních „vlásečnic“, mokřadů a biotopů svedeme do takto „promyšleného koryta“, jež je vybetonované nebo vyložené kamenem a šup s vodou pryč z krajiny. Že nám tam pak bude chybět? No, to bude. Nicméně, pokud shledáme vodu v krajině jako samozřejmost, popřípadě ji ignorujeme, pak už je jenom krok k tomuto (ne)myšlení.
Pohled na tůňky a revitalizaci potoka
Foto: Ing. arch Petr Brandejský
Naše kapitoly v rubrice se hemží příklady, jež se pyšní tím, kolik tůní vytvořily, kolik kilometrů toku bylo převedeno do meandrů a kolik se tím získalo dalších metrů, v lepším případě kilometrů vodního toku v krajině, metrů čtverečních vodních ploch. Kolik vzniklo biotopů a jak nádhernou oživenou krajinu tím získáváme. Potud dobře. Jen při tom plácání se po zádech, jak jsme skvělí, zapomínáme na to, proč většinu těchto zásahů provádíme. Ať nepropadneme sebeuspokojení a zbytečně se nedojímáme svojí skvělou prací na takovýchto projektech. Je to jenom půl pravdy, byť nezbytné, protože naše těžce zkoušená planeta už naši bohorovnost nezvládá. Klidně by zde mohla být ještě rubrika „Jak jsme valnou část toho, co nám zde zanechali naši předci, nechali vlastní pýchou zajít na úbytě“. Jenže tahle rubrika či kapitola by byla velmi tristní, depresívní a smutná, i když pravdivá. Tak raději zůstaneme u té okřídlené sklenice, jež je alespoň do půlky plná. Zní to lépe a nechává to drobný prostor pro možný optimismus. Stejně jako nedávný článek o revitalizaci potoka Trkmanka se ocitáme u potoka dalšího. Zase jako když střelíte, rovina toku mezi polnostmi vcelku vzorová. Nějaká voda zde protékala, ale jak se má v korytě zdržovat a má se vsakovat do okolní krajiny, když na jejím toku naleznete minimum meandrů, původně žádné tůně, minimum mokřadů (zapadl jsem pouze do jednoho). Knínický potok je vcelku drobný potok, který snad vybočuje z normálu tím, že na spodním toku vtéká do potoka s krásným názvem Veverka, pravostranného přítoku řeky Svratky. Potok Veverka se vine nedaleko Podkomorské myslivny, kde se v podkomorských lesích odehrávala Mrštíkova Pohádka máje. Proto se údolí nazývá Helenčino. Veverka se zde v místních názvech vcelku čile hemží, potok Veverka, Veverská Bítýška, Veverské Knínice i hrad Veveří. Každopádně zdejší krajina touto revitalizací získala na toku Knínického potoka unikátní systém mokřadů a tůní, který je tak potřebný pro zdejší přírodu.
Linka ve středu fota se zelení je Kninický potok
Foto: Ing. arch. Petr Brandejský
Na Knínickém potoce vznikly nové tůně a mokřady
TZ, Prosinec 2020
Povodí Moravy dokončilo revitalizaci Knínického potoka, na kterém vznikla soustava říčních oblouků, mokřadů a tůní. Revitalizace přispěla ke zpomalení odtoku povrchové vody a zlepšila funkci krajiny zadržovat vodu. Práce trvaly půl roku.
Na téměř kilometr dlouhém úseku Knínického potoka u Veverských Knínic Povodí Moravy, s. p. provedl přírodě blízká opatření cílená na zpomalení povrchového odtoku vody, úpravu splaveninového režimu, zlepšení morfologie toku a adaptaci na změnu klimatu.
„V rámci revitalizace došlo k úpravám krajiny založeným na dvou principech. Prvním byla směrová změna koryta toku, kdy jsme vytvořili nepravidelné oblouky odpovídající co nejvíce přirozenému stavu toku. Druhým pak vytvoření soustavy průtočných i neprůtočných tůní v místech, kde nám to prostorové poměry umožnily. Vytvořené tůně poskytnou přirozené podmínky pro rozvoj vodních a mokřadních rostlin, které jsme do tůní vysadili,“ popisuje projekt generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.
Celkem vzniklo sedm tůní mimo vodní tok a dvě průtočné tůně fungující jako mokřady, dále byl vybudován průtočný sedimentační prostor a další dvě tůně mimo koryto toku nad tímto prostorem. V úsecích, kde to okolní terén umožnil, rozšířilo Povodí Moravy, s. p. koryto o tzv. bermy.
Kromě zpomalení odtoku vody z krajiny přispívají mokřady, tůně i morfologicky bohaté koryto k zachycení splavenin.
Foto: Ing. arch Petr Brandejský
„Knínický potok při přívalových deštích odnášel ze svažitých, zemědělsky využívaných pozemků, splaveniny do toku Veverka, který ústí do Brněnské nádrže, a přispíval tak ke tvorbě nánosů v přehradní nádrži. Provedenou revitalizací tak snižujeme vnos sedimentů do nádrže,“ dodává generální ředitel.
V současnosti Povodí Moravy, s. p. realizuje řadu revitalizačních opatření, aby bylo možné udržet vodu v krajině co nejdéle. Tato opatření vedou ke zlepšení kondice krajiny a posílení její funkce zadržet vodu.
„Řekám vracíme původní charakter, realizujeme přírodě blízká opatření a revitalizujeme řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná. Je ale důležité mít na paměti, že v osídlených oblastech není možné dělat stejná opatření jako v krajině. Podobné přírodě blízké úpravy jsou součástí komplexu opatření a musí být prováděny v souladu s opatřeními pro posílení vodních zdrojů. Bez nich postrádají smysl, neboť nenahrazují vodní zdroje,“ vysvětluje Gargulák.
Mezi nejvýznamnější aktuální projekty Povodí Moravy, s. p. patří například dokončená renaturace Moravy u Štěpánova, napojení odstavených ramen Dyje a revitalizace Baštýnského potoka u Novosedel, probíhající revitalizace Bečvy u Černotína a Skaličky či připravovaná revitalizace Trkmanky ve Velkých Pavlovicích.
Vlastní práce na revitalizaci Knínického potoka Povodí Moravy, s. p. zahájilo letos v červnu. Náklady ve výši 10,5 mil. Kč byly hrazeny z Operačního programu Životního prostředí.
Pohled na tůňky po revitalizaci
Foto: Ing. arch Petr Brandejský
Zajímavá čísla
Pokud máme u počinů architektury povídání o architektonických studiích i jednotlivých protagonistech, pak dává smysl pár čísel o tom, co vše obsahuje „hospodářství“ Povodí Moravy, s. p.
Spravujeme vodní toky a vodohospodářské objekty na území 21 133 km2. To je rozloha, která odpovídá území cca ¼ České republiky.
Působnost podniku sahá do území 7 krajů – Moravskoslezského, Pardubického, Olomouckého, Jihomoravského, Zlínského, Vysočiny a Jihočeského.
Staráme se o téměř 11 000 km vodních toků (3 760 km významných vodních toků a přes 7 000 km drobných vodních toků převzatých po Zemědělské vodohospodářské správě).
Udržujeme a spravujeme 29 významných přehrad (z toho 14 vodárenských), 139 vodních nádrží a rybníků, 172 jezů, 95 stupňů a 13 plavebních komor.
Povodí Moravy je členěno na 3 závody a 16 provozů a zaměstnává 741 lidí.
Celková délka řeky Moravy na území České republiky činí 284,5 km (celková délka až po soutok s Dunajem 354 km).
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – Povodí Moravy, s. p.
- Fotografie, část textů – Ing. arch. Petr Brandejský