Povodňování lužních lesů

Buddha: „Pomocí energie, bdělosti, sebekontroly a sebeovládání si moudrý člověk vytvoří ostrov, který ani povodeň nedokáže smést.“

Lužní krajina jižní Moravy
Foto: Povodí Moravy, s. p.

Výraz povodňování nevzbuzuje zrovna velikou důvěru

K citátu je třeba doplnit, že ta povodeň nebo zde povodňování musí být řízené, pak může mít dokonce prospěšný účinek na krajinu. Měli jsme zde vícekrát povídání o lužní krajině Jižní Moravy jako fenoménu, který je osobitý, svébytný a velmi specifický. Svým chováním se příliš neslučoval se zemědělskou krajinou ve svém okolí a špatným pochopením naší nezbytné symbiózy s tímto chováním přírody došlo k mnoha chybným rozhodnutím. O lužní krajině jsme hovořili konkrétně ve spojení s oborou Obelisk místního podnikatele Františka Fabičovice.

Oboru Obelisk naleznete nedaleko Břeclavi mezi obcemi Podivín, Rakvice, Přítluky, Bulhary, Nejdek a Lednice. Jednou stranou nepravidelného tvaru o výměře 700 hektarů přiléhá k řece Dyji. Projekt obory, shrnutý do jedné věty, umožnil, aby se do zdejší přírody, díky složitým a nákladným úpravám, vrátila voda a suchá krajina znovu ožila. Území je součástí evropsky významné lokality Niva Dyje soustavy NATURA 2000 se stanovenými prioritními druhy organizmů a biotopů. Tato obora je výjimečná z mnoha důvodů. Celý projekt, který stále probíhá, obnovil stará ramena Dyje, navázal na historický systém řešení z dob Lichtenštejnů a tím vrátil zdejší krajině ztracený ráz krajiny lužní. Lužní les je specifická lokalita, často zvaná luh. Je to krajina s velkým procentem podmáčeného lesa se záplavovým cyklem a vysokou spodní vodou. Zní to rádoby banálně, ale celá složitá a nákladná rekultivace a revitalizace sleduje comeback k původní tradiční krajině, která zde byla po staletí. Výraz „byla“ je důležitý, protože „fundované“ zásahy do krajiny zde napáchaly často nevratné škody. Využívání půdy nevhodné k pěstebním účelům, bez zjevných výnosů, krajinářské a vodohospodářské zásahy, byly pro život lužního lesa smrtící. Krajina, která fungovala jako přirozený poldr, dokázala zvládnout každoroční vyšší vodu, záplavy i povodně. Ta krajina z vody a s vodou žila v nezbytné symbióze. Tento přirozený biotop si v tomto systému liboval, byl na to nastavený, počítala s tím krajina, příroda, rostliny i živočichové i složení půdy. Ne až tak lidé. To taky bylo důvodem pro regulace toků, vytvoření Novomlýnských nádrží, nesmyslného odvodnění krajiny. Ovšem nefundovaný zásah do funkčního systému se stal časovanou pastí. Krajina začala chřadnout, ztrácet svůj původní charakter a smysl, mizeli nevratně někteří živočichové i rostliny. Je zbytečné si zde vykládat o smyslu obnovy přirozených biotopů, mokřadů, slepých ramen Dyje, tůní, kanálů pro redukci a zavodňování oběma směry, celkový ráz lužních lesů. Zde není o čem diskutovat, tohle je prakticky jediná cesta k záchraně historických hodnot zdejší krajiny. Nelze dost dobře oddělit nádherný Lednicko-valtický areál, zrekonstruovat samotné budovy zámků, parky s vodními prvky a dendrologickými cennostmi, vše v nedozírné hodnotě, a za plotem zámeckého parku ponechat vysušenou krajinu, ochuzenou o základní atributy jejího smyslu, jejího života. Ta krajina neodmyslitelně patřila ke krásným vesnicím a obcím se svojí kulturou a historií, vinohrady a políčky, včetně neskutečných památek.

Lužní krajina obory Obelisk
Foto: Ing. arch Petr Brandejský

Lužní krajina je neoddiskutovatelně součástí zdejšího dědictví a malebnosti tohoto krásného kouta Jižní Moravy. Pokud někdo neslyší na tohle volání po znovuoživení krajiny, pak snad zabere argument, že krajina takto ošetřená funguje jako účelný „nárazník i tlumič“ pro velkou vodu, včetně stoleté vody, útočiště stáda jelení zvěře, životní prostor pro spoustu živočichů, kteří zde znovu žijí v symbióze s lužní krajinou. Funguje zároveň jako nezbytný rezervoár vody, plíce krajiny, stejně jako „klimatizace“ pro zdárné přežití přírody v parných měsících. Podnebí je zde výrazně teplé, jedno z nejteplejších na území ČR. Niva Dyje je srážkami poměrně chudší. Klima niv je charakteristické slabými přízemními teplotními inverzemi, celkově se však podnebí bioregionu blíží podnebí Podunajských nížin. Pokud si pustíte video s povídáním o oboře Obelisk, zjistíte, že jedním z charakteristických rysů lužní krajiny je i setrvalá (výrazně nižší) teplota nad těmito lokalitami, nesrovnatelně pohodovější klima než nad zbytkem krajiny, která prošla pokusnými zásahy předešlých generací. Jako vždy se kruh uzavírá, a proto mě potěšila tisková zpráva Povodí Moravy, s. p. s mimořádně racionálním přístupem k tomuto problému, jež nese krásný český název POVODŇOVÁNÍ.

Povodňování lužních lesů zlepšilo vodní režim v celé oblasti pod Novými Mlýny

TZ 1. 4. 2022

V březnu Povodí Moravy, s. p. provedlo manipulaci na vodním díle Nové Mlýny, v rámci které vypustilo z nádrže vodu do lužních lesů v oblasti Soutoku. Vodohospodáři tak použili přibližně 13 mil. m³ vody ze zásobního prostoru vodního díla Nové Mlýny, díky kterým došlo ke zlepšení vodního režimu nejen v oboře Soutok, ale v celé oblasti pod Novými Mlýny. Celá akce trvala 40 hodin.

Povodí Moravy zahájilo ve čtvrtek 17. 3. 2022 tzv. povodňování lužních lesů v oblasti pod novomlýnskými nádržemi. Cílem bylo dostat vodu do lužních lesů, které vlivem změny klimatu strádají nedostatkem vody. Hladiny řek v důsledku absence dešťových srážek, i kvůli podprůměrné sněhové pokrývce v průběhu zimy, klesaly v březnu na Jižní Moravě i pod 20 % průměrných březnových hodnot.

Vodohospodáři zvýšili odtok z VD Nové Mlýny 17. 3. v 8 hodin ráno. Před zvýšením odtoku byl odtok z nádrže 12 m³/s, během povodňování zvýšili odtok až na 100 m³/s. Tato cílená manipulace pro podporu života lužního lesa představovala 13 mil. kubíků vody vypuštěných ze soustavy nádrží.

Lužní krajina obory Obelisk
Foto: Ing. arch Petr Brandejský

„Před zvýšeným průtokem byly otevřeny všechny nápustné objekty na Dyji – především stavidlo Brána, Podkova a jez Pohansko, kterými natéká voda do lužních lesů nad soutokem Dyje s Moravou. Během vypouštění jsme velmi pozorně monitorovali celý úsek Dyje včetně nápustných objektů,“ popisuje proces povodňování lužních lesů generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Zvýšené průtoky v Dyji také pomohly zvýšit hladinu v slepých ramenech podél celé Dyje v úseku od Nových Mlýnů po soutok s Dyjí. Tím došlo ke zlepšení environmentálních podmínek v těchto lokalitách dlouhodobě zasažených suchem.

„Povodňování lužních lesů má obrovský přínos pro tuto suchem sužovanou oblast a momentálně je nejlepším dosažitelným způsobem, jak odvrátit odumírání lesů na Soutoku. Z dlouhodobějšího hlediska je velmi dobrou zprávou to, že se podaří v příštích letech díky projektům Povodí Moravy a Lesů ČR několikanásobně zvýšit množství vody, kterou je možné lužním lesům na Soutoku poskytnout. Ze zvýšených průtoků v Dyji profitují i další lokality, jejichž vývoj byl v minulosti rovněž povodněmi formován,“ zhodnotil akci ředitel jihomoravského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

18. 3. dosáhla hladina vody v nádrži kóty 169,9 m n. m. V noci z 18. na 19. 3. byl odtok z VD Nové Mlýny snížen a 19. 3 v 1:00 h v noci byl již odtok z nádrže 11,3 m³/s. Ihned poté začali vodohospodáři novomlýnské nádrže opět napouštět. Před koncem března dosáhla hladina v dolní nádrži vodního díla Nové Mlýny kóty 170,00 m n. m. a je tak dostatek vody pro sezónní potřeby zemědělců na závlahy. K naplnění nádrže došlo i přes velmi nízké přirozené průtoky v řekách díky systému Dyjsko-svratecké vodohospodářské soustavy.

K preventivnímu opatření proti suchu a s ohledem na kritický stav obory a dalších oblastí Jižní Moravy přistupuje Povodí Moravy, s. p. na základě žádosti Lesů ČR, s. p., které oboru Soutok spravují. Lužní les spotřebuje při dopadech klimatické změny k přežití více vody než je roční úhrn srážek na Jižní Moravě.

„Bez dotace vody do lužních lesů by neměl les při dalším poklesu hladin dostatek vody a v letních měsících bychom museli přihlížet jeho odumírání. Již v současné době je patrné usychání horních pater dubů,“ vysvětlil Miroslav Svoboda, ředitel Lesního závodu Židlochovice z Lesů České republiky.

Celkové bilanční využití vody ze soustavy vodních nádrží Nové Mlýny pro environmentální účely je až 80 %. V současnosti Povodí Moravy, s. p. usiluje o obnovení zásobního prostoru na původně kolaudovanou úroveň 170,35 m n. m., které bývá nesprávně popisováno jako navýšení hladiny. Ve skutečnosti bude docházet k obnově přirozeného pohybu hladiny v rozmezí 169,85 m n. m. – 170,35 m n. m. v závislosti na hnízdění ptactva, tedy k pohybu hladiny oběma směry.

„Právě takto akumulovaný objem vody z jarního tání, či zvýšených průtoků by se dal pravidelně, a nikoliv mimořádně jako nyní, využívat k posilování vodního režimu pod Novými Mlýny či k zavlažování suchem postihovaných zemědělských ploch na Jižní Moravě. Již v současné době jsme svědky nedostatku vody v krajině, a proto je nezbytné s každým litrem vody účelně hospodařit,“ doplňuje Gargulák.

Fenomén lužní krajiny
Foto: Povodí Moravy, s. p.

Závěrem

Jsem bytostně přesvědčený, že tyto zásahy budou neskutečně prospěšné pro život zdejší krajiny. Obnovením části vodního režimu se stabilizuje původní lužní krajina. Znovuoživená lužní krajina je místem s unikátní atmosférou a přirozené prostředí, které skýtá podmínky pro zdejší mimořádnou faunu a flóru. Opět se můžeme těšit na fungující biodiverzitu, nádhernou rozmanitost a pestrost zdejší lokality. Je to jen další skvělý příklad, který je nad všechna sympozia a plamenné přednášky, co by se mělo. Tady se to prostě děje. A je to velmi, velmi inspirativní! Příroda při trošce naší dobré vůle dokáže opravdu divy.

Další vysmeknutá poklona a poděkování jsou zde opět na místě.

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – Povodí Moravy, s. p.
• Fotografie, část textů – Ing. arch. Petr Brandejský