Tuto komplexní statistickou zprávu připravilo oddělení datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu. Zpráva se zaměřuje na pozici obnovitelných zdrojů v energetické bilanci České republiky a detailně popisuje vývoj jednotlivých kategorií obnovitelných zdrojů energie, včetně dlouhodobých časových řad.

Obnovitelná energie pochází zpravidla z místních zdrojů. Smysluplný rozvoj OZE tudíž předpokládá kvalifikovaný odhad jejich dostupnosti v dané lokalitě. Získání této komplexní informace bylo dosud velmi složité, nyní je otázkou několika kliknutí skrze RESTEP.

Rakousko je řadu let na špici ve využívání energií z obnovitelných zdrojů a také ve vývoji nových systémů výroby obnovitelného tepla i elektřiny. Následující článek přináší popis stavu jednotlivých odvětví OZE až do konce roku 2013. Není tajemstvím, že energetická politika a přeshraniční obchod našeho jižního souseda také do značné míry ovlivňuje český trh.

Roční využití výkonu větrných elektráren v České republice se podle různých zdrojů pohybuje v obrovském rozpětí od pesimistických „4 až 14 %“, až po optimistické „až 36 %“. Problém nastává, pokud například ČTK převezme do tiskových zpráv chybný údaj, který pak ovlivňuje veřejnou debatu.

Oddělení datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR připravilo tuto statistickou zprávu jako komplexní národní statistiku obnovitelných zdrojů energie. Závěrečná část zprávy přináší statistická data z kategorií energeticky využívané odpady a alternativní paliva, vodní elektrárny, větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny, solární termální systémy, tepelná čerpadla a geotermální energie.

Na základě licencí vydaných Energetickým regulačním úřadem bylo odvozeno rozšíření fotovoltaických a větrných elektráren mezi českými domácnostmi. Bylo odhadnuto, že sluneční elektrárny jsou instalovány na 0,5 % obydlených rodinných domů z celkového domovního fondu České republiky.

Net metering je způsob obchodování elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zároveň funguje jako účinná pobídka k pořízení vlastního obnovitelného zdroje a představuje tak alternativu k jiným formám podpory. Nejsnadněji ho lze popsat jako „točení elektroměrem oběma směry“.

V druhé části článku jsou diskutovány další důležité aspekty větrných podmínek na území ČR, které nelze ze samotné "větrné mapy" odečíst. Jedná se konkrétně o rozložení rychlosti větru a převládající směr větru, které se v rámci České republiky mohou mezi jednotlivými lokalitami významně lišit.

Recenzovaný Pro výpočet pole průměrné rychlosti větru ve výšce 10 m nad povrchem byl použit stejný postup a stejná vstupní data, jako pro „větrnou mapu“ ve výšce 100 m nad zemí. Výsledná větrná mapa je syntézou výpočtu tří modelů dlouhodobě používaných na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR: VAS, WAsP a PIAP.

Velkých blackoutů už byla v minulosti celá řada. Kolik jich způsobily obnovitelné zdroje? Skutečně hrozí v důsledku rozvoje OZE několikadenní výpadky elektřiny?