Čína má ambiciózní plán rozvoje obnovitelných zdrojů energie
Jedním z kroků ke zlepšení životního prostředí v Číně je i snaha o snížení spotřeby a proměna energetického mixu. Podle aktuální studie, kterou vydaly čínské vládní agentury, by v roce 2050 mohly až 86 % dodávek energií pokrýt obnovitelné zdroje.
Klíčové je množství
Hlavní myšlenkou transformace čínské energetiky je vyšší elektrifikace. Elektřina by měla v roce 2050 pokrývat 62 % veškeré spotřeby energie. Obnovitelné zdroje se mají prosadit zejména v elektroenergetice, kde nahradí v současnosti dominantní uhlí. Elektřina získaná z obnovitelných zdrojů má potom nahradit uhlí i v dalších průmyslových odvětvích, např. při výrobě železa. Za tím účelem Číňané počítají s obrovským instalovaným výkonem OZE: cca 2,7 TWp ve solárních elektrárnách, 2,4 TWp ve větru a více než zdvojnásobení současného výkonu vodních elektráren na 554 GW. Při těchto kapacitách jde zejména o pevninské větrné elektrárny a o pozemní instalace solárních elektráren. Použitou solární technologií má být převážně fotovoltaika, ale počítá se i se solárními tepelnámi elektrárnami (CSP). Zhruba pětkrát se má zvýšit také instalovaný výkon přečerpávacích elektráren na 142 GW
Vodní elektrárna Tři soutěsky
Čínský plán přechodu na obnovitelnou energetiku nezahrnuje jen masivní instalaci OZE, ale přistupuje k problému komplexně. Studie explicitně říká, že vysoký podíl zdrojů s proměnlivých výkonem připojených do sítě znamená značnou technologickou výzvu. Řešením má být výstavba elektrických vedení a chytrých sítí, aby nabídka elektřiny ve většině případů odpovídala poptávce. Mimo tyto možnosti studie počítá s rozvojem zásobníků energie, zejména přečerpávacích elektráren a s rozvojem rezervních kapacit tepelných elektráren s flexibilním provozem. Potřebná bude rovněž reforma čínského energetického trhu a vytvoření nových obchodních modelů.
Co se financování týče, obnovitelný scénář by měl vyjít cenově podobně, jako referenční konzervativní scénář, který počítá zhruba s polovičními hodnotami OZE v roce 2050. Velké počáteční investice do technologií OZE, zásobníků a chytrých sítí by se měly vrátit v podobě úspory primárních paliv a jejich dovozu. Do finanční analýzy navíc nebyly započteny výhody plynoucí z nižšího znečištění ovzduší. Přechod energetiky na obnovitelné zdroje je Čínou nahlížen jako tržní příležitost. Sektor obnovitelných zdrojů a souvisejících odvětví by se měl podílet na čínském HDP z 6,2 %, při započtení elektromobilů a jejich infrastruktury až 9 %.
Nižší spotřeba uhlí?
Zajímavé je, že čínský scénář uvádí pro rok 2050 významné snížení emisí CO2 i snížení spotřeby uhlí pro výrobu elektřiny zhruba na šestinu oproti dnešku. Zároveň však píše o zvyšování instalovaného výkonu uhelných elektráren do roku 2030 a jeho následné snížení do roku 2050. V roce 2050 má být ovšem instalovaný výkon uhelných elektráren zhruba stejný jako dnes. Zřejmě pak budou uhelné elektrárny sloužit jen jako vyrovnávací kapacity, protože podle scénáře má v roce 2050 oproti dnešku klesnout využití uhlí hruba na pětinu.
Pádné důvody pro obnovitelné zdroje
Předpokládaný instalovaný výkon jednotlivých zdrojů do roku 2050
Předpokládaná výroba z jednotlivých zdrojů do roku 2050
Čínský plán převedení energetiky na obnovitelné zdroje je velmi ambiciózní. Na rovinu přiznává, že 86% podíl OZE v energetickém mixu bude znamenat obrovské instalace solárních, větrných i vodních elektráren, které jsou těžko představitelné i při čínském měřítku výroby. Lze namítnout, do jaké míry bude pro sebevědomou říši středu takový plán rozvoje obnovitelné energie závazný a do jaké míry se jedná jen o deklaraci, „marketing“. Z dosavadní zkušenosti je patrné, že ohled na životní prostředí je zatím z tamního hlediska příjemným luxusem, který lze pohodlně oželet ve prospěch průmyslové výroby.
Na druhou stranu je v zájmu Číny snížit dopady svého průmyslu na životní prostředí. Čína je momentálně největším producentem CO2 a znečistění vzduchu v čínských městech dosahuje nejvyšších hodnot na světě. Dále Čína potřebuje diverzifikovat své zdroje a snížit závislost na dovozu surovin. Tento zájem je obzvláště aktuální, jelikož Čína v dovozu ropy nedávno předstihla i USA. Čína je zároveň již dnes největším světovým investorem do obnovitelné energie a jedním z předních výrobců technologií OZE. Výstavba všech zdrojů tam probíhá v rozsahu, které je v Evropě těžko představitelný (např. elektrárna Tři soutěsky). Čínská verze uhlíkového trhu, který má být spuštěn příští rok, také není nic nového. Z těchto hledisek je zpracování studie vysokého podílu obnovitelných zdrojů v energetice logickým krokem.
Vezmeme-li v úvahu, jak se poměry v energetice změnily v posledních deseti letech, bylo by krátkozraké předpokládat, že se dnešní energetické výhledy (nejen ten čínský) do roku 2050 nebudou měnit. První čínská koncepce rozvoje obnovitelných zdrojů si neklade limity. Uvidíme, jak budou vypadat její aktualizace v příštích letech.
Shrnutí celé studie (42 stran anglicky) ke stažení zde.