V souvislosti s nejvýznamnějším křesťanským svátkem, jímž je o Velikonoční neděli Slavnost Zmrtvýchstání Páně, si zkusme přiblížit křesťanský pohled na ochranu životního prostředí, energetickou efektivnost a obnovitelné zdroje energie.
Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii i jinde. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi. Energetická družstva jsou nejlepším způsobem propagace obnovitelných zdrojů energie a energetické soběstačnosti.
Malé větrné elektrárny (VTE) jsou ve srovnání s velkými zpravidla aplikovány v mnohem menších výškách nad povrchem, čemuž odpovídají i podstatně nižší rychlosti větru. Rychlost větru na úrovni nominálního výkonu bude dosahována zřídka nebo vůbec. Pro odhad skutečné výroby energie je podstatná závislost výkonu malé VTE při nižších rychlostech větru, definovaná tzv. výkonovou křivkou.
Česká republika se v rámci jednání o vstupu do Evropské unie zavázala zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 8 % do roku 2010. V pravidelných ročních Zprávách o plnění indikativního cíle výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo až do konce roku 2009 uváděno, že splnění cíle není reálné. Cíl byl podle předpokladu v roce 2010 splněn, dokonce byl překonán o 0,3 %.
Díky cenovým výkyvům na trhu ropných produktů, omezeným zásobám fosilních paliv, globálnímu oteplování a lokálnímu znečištění, geopolitickým tlakům a růstu spotřeby energie se důležitějšími než kdy dříve v historii stávají obnovitelné zdroje energie. K překonání variability výkonu větrných a fotovoltaických elektráren je kromě přesunu spotřeby do období jejího dostatku možno vyráběnou energii uskladnit. Elektrická energie může být uskladněna pouze tehdy, jestliže je převedena na jiné formy energie.
Energetický regulační úřad zveřejnil cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Článek obsahuje přehled vývoje výkupních cen a zelených bonusů od roku 2002 v grafické podobě.
V předmluvě k promítání filmu jeho autor Carl A. Fechner uvedl, že řadu let natáčel filmy s ekologickou tematikou pro různé evropské televize. Když se zabýval ekologií, došel logicky k závěru, že je třeba se věnovat energetice. Konečný impuls pro natočení tohoto filmu přišel, když Hermann Scheer vydal svou knihu Energetická soběstačnost.
Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 %. Podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích činil 5 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě tepelné energie se pohybuje okolo 7 %. V roce 2009 dosáhl podle MPO podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 6,8 % z konečné spotřeby elektřiny v České republice.
I větrné elektrárny potřebují transportní zařízení, aby se obsluha dostala na pracovní místo. Protože však zatím neexistuje evropská norma pro tato zařízení – ta je připravována, podívejme se očima autorů článků, jak se na to dívají v Severní Americe a co bylo v této souvislosti k vidění na výstavě v Chicagu.
Podle údajů European Wind Energy Association (EWEA) by se pomocí větru mohlo v roce 2020 vyrábět v Evropské unii 12 % elektřiny. V současnosti je to asi 4 %. V případě Česka se jeví podíl větrné energie jako naprosto marginální. Za poslední dva roky se však kapacita větrníků výrazně zvýšila. Zásluhu na tom má vstřícný přístup Evropské unie i Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE).
Program na podporu obnovitelných zdrojů energie vyhlášený pro rok 2009 potvrdil směr, který MŽP nastavilo po jeho silné redukci v březnu loňského roku. Majitelé objektů v lokalitách s dostupnou plynofikací či jiným centrálním zdrojem tepla zůstávají znevýhodněni. Změní tento pohled "plynová krize"?
Ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů hrají důležitou roli větrné elektrárny. To, že nejúspěšnější větrné parky jsou často umístěné na moři, je známý fakt. Největší větrný park na moři se nyní staví přibližně 46 km od pobřeží Suffolku v jihovýchodní Anglii a bude mít 140 turbín. I tyto systémy však mají svá omezení. Masivní pilíře totiž mohou stát v hloubce maximálně 100 metrů.