EU v roce 2015 zvýšila podíl obnovitelných zdrojů, v ČR přibylo jen několik projektů

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Evropě tak překročil 16 %, a to zejména díky růstu v Německu, Velké Británii nebo Francii. Česká republika je sice jednou z devíti zemí, které se už dokonce podařilo naplnit cíl pro obnovitelné zdroje pro rok 2020, ale jen díky příliš neambicióznímu závazku. Další rozvoj moderní energetiky pak na rozdíl od jiných států EU v Česku v posledních letech stagnuje.

Všechny nové instalace energetických zdrojů obnovitelných zdrojů, které v loňském roce přibyly v EU, mají instalovaný výkon odpovídající ekvivalentu deseti Temelínů. Ze všech instalací tvořily obnovitelné zdroje 77 %. Nejvíce se postavilo větrných turbín (v rámci OZE tvořily 56 %, celkově 44 %). Výkon všech větrných elektráren v EU tak loni překročil 142 tisíc megawattů (MW), což odpovídá ekvivalentu spotřeby až 80 milionů domácností. Premiantem ve využití větrné energie zůstává Německo, kde se nachází více než třetina z celkového instalovaného výkonu. V podílu pokrývání dodávek elektřiny z větru však vede Dánsko, vítr zde pokryl až 42 % tamní roční spotřeby elektřiny. Česká republika naopak nepřidala během loňského roku ani jeden nový větrný projekt.

Druhým nejvýznamnějším zdrojem mezi novými energetickými zdroji v loňském roce byly sluneční elektrárny (v rámci OZE tvořily 37 %, celkově 29 %). Evropské solární elektrárny se tak přiblížily k hranici 100 tisíc MW, což znamená, že byly schopny energeticky uspokojit až 30 milionů domácností v Evropě. Podle dat ERÚ přibylo loni v Česku pouhých 5 MW solárních projektů, tedy 0,065 % z nových solárních instalací v Evropě.

Třetí příčka mezi novými energetickými zdroji patřila uhlí (16 %), přesto však uhelné elektrárny byly nejvíce odstavovaným zdrojem – přes 8 000 MW ze sítě zmizelo. „Růst obnovitelných zdrojů tak významně pomáhá Evropě zvyšovat svou energetickou nezávislost na importu fosilních paliv. Sluneční nebo větrné elektrárny se stávají synonymem pro energetiku jednadvacátého století. Moderní obnovitelné zdroje mohou výrazně snížit spotřebu fosilních paliv a pomoci zachovat krajinu nepoškozenou povrchovými doly na uhlí,“ říká Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Nové zdroje energie v Evropě v roce 2015 (zdroj – EWEA, EPIA)

Česko sice splnilo cíl, ten byl ale značně pod jeho možnostmi

Aktuální čísla Eurostatu rovněž ukazují, že národní cíl podílu OZE na celkové spotřebě energie pro rok 2020 splnilo v roce 2014 už devět států (Bulharsko, ČR, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Rumunsko, Slovinsko, Finsko a Švédsko). Mezi nimi tedy také Česká republika, kde hrubá spotřeba energie z obnovitelných zdrojů překročila 13 %. Třináctiprocentní cíl byl ale třetí nejnižší v rámci evropské dvacet osmičky a značně za jejími reálnými možnostmi. „Náš cíl jsme proto splnili i přes naprostý chaos v legislativě, a to především díky růstu solárních elektráren již před šesti lety a následně bioplynových stanic. Oba tyto perspektivní zdroje však v posledních letech stagnují,“ komentuje souvislosti naplnění cíle Martin Sedlák.

Dílčím potvrzením, že podíl obnovitelných zdrojů může být vyšší, je nedávno schválená aktualizace Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje, který národní cíl pro rok 2020 navýšil z 13 % na 15,3 %.

Oživí Česko růst alespoň malých obnovitelných zdrojů?

Příslibem pro obnovení zájmu o nové instalace solárních elektráren je loni zavedená podpora v rámci programu Nová zelená úsporám. Pokud růst neohrozí návrh nové tarifní struktury, který v dosavadní podobě znevýhodňuje šetření elektřinou i vlastní výrobu, pak by do roku 2020 mohlo přibýt na střechách domů přes 50 tisíc nových instalací o průměrném výkonu 5 kilowattů.

Výhledový potenciál solární energetiky na střechách domů v Česku je však obrovský. Podle loňské studie zpracované pro Solární asociaci může elektřina ze slunce vyrobit až 7 4000 gigawatthodin ročně. „Studie společnosti ENACO ukazuje široké možnosti střešních solárních elektráren. Vedle ekologicky šetrné elektřiny jsou přínosem také nová pracovní místa. Celkem mohou instalace solárních panelů na střechy vytvořit až tisíc nových pracovních míst,“ komentuje možnosti solárních energetiky Veronika Hamáčková, ředitelka Solární asociace.

Využití potenciálu českých obnovitelných zdrojů energie však potřebuje rámcové impulsy, které obnoví stabilitu tohoto moderního odvětví energetiky. Právě proto Aliance pro energetickou soběstačnost a Solární asociace prosazují ustavení vládního zmocněnce pro obnovitelné zdroje, který by byl zodpovědný za koordinaci naplňování vládních strategií v oblasti využití potenciálu obnovitelných zdrojů, zkoumání vhodných modelů efektivní podpory nebo mapování bariér provozu a výstavby obnovitelných zdrojů a hledání jejich řešení.