Hra se změnila, obnovitelné zdroje mohou porazit fosilní

Jedinečná příležitost pro klima

Celosvětový trend popsala Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA) ve své lednové studii: „Projekty obnovitelných zdrojů na celém světě dostihly nebo i překonaly fosilní paliva. A to především pokud do kalkulací zahrneme externality v podobě místního znečištění nebo škod na životním prostředí a zdraví lidí,“ uvedl Adnan Z. Amin, generální ředitel agentury IRENA při představení nových analýz. „Hra se změnila. Klesající ceny obnovitelných zdrojů vytvořily historickou příležitost vybudovat čistý a udržitelný energetický systém a mohou odvrátit katastrofální důsledky změny klimatu za přijatelnou cenu,“ doplnil také Adnan Z. Amin.

Ze zajímavých čísel uvedených ve studii IRENA můžeme uvést například: průměrné náklady větrné energie se pohybují v rozmezí od 0,06 dolaru na kilowatthodinu v Číně, 0,07 dolaru na kilowatthodinu v USA a 0,09 dolaru na kilowatthodinu v Africe. Větrná energetika je tak nejlevnějším zdrojem, který může konkurovat fosilním palivům. Větru však začíná šlapat na paty solární energetika a to zejména díky poklesu ceny technologií. Například solární fotovoltaické systémy pro domy jsou nyní až o 70 % levnější než v roce 2008. Mezi lety 2010 a 2014 klesly náklady na průmyslové instalace solárních elektráren o 29 až 65 procent (v závislosti na regionu). Největší solární projekty se tak dnes dostaly na cenu pouhých 0,08 dolaru na kilowatthodinu bez finanční podpory.

S vyšším podílem obnovitelných zdrojů tak logicky vyvstala otázka, jaké množství jich sítě unesou. I na to však agentura IRENA odpovídá jasně: neexistují žádné technické překážky pro zvýšení integrace proměnlivých obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrná elektrárny. Při nízké úrovni zastoupení těchto zdrojů v síti jsou náklady na jejich integraci do sítě záporné nebo minimální. Výdaje na chod sítí s vyšším podílem porostou, ovšem agentura IRENA je nepovažuje za něco, co by mělo podstatně ovlivnit náklady obnovitelných zdrojů. Odhadované částky se pohybují v rozmezí od 0,035 do 0,05 dolaru na kilowatthodinu při podílu variabilních obnovitelných zdrojů kolem 40 %. Agentura IRENA také podotýká, že je opět nutné porovnávat všechny externí náklady jednotlivých energetických zdrojů – včetně například škod vyplývajících z využívání fosilních paliv. Právě ty odhaduje v závislosti na ceně uhlíku nebo technologii v rozmezí od 0,1 do 0,13 dolaru na kilowatthodinu.

Šetrně, výhodně a bez externalit

Začátkem letošního roku představila svůj pohled na ocenění energetických zdrojů také organizace FÖS (Green Budget Germany). Ve své studii porovnala náklady na jednotlivé energetické zdroje. Vedle ceny vyráběné elektřiny zahrnula studie do propočtů také náklady, které si produkce energie vyžádá na životním prostředí nebo v důsledku změn klimatu. U jaderné energetiky pak analýza kalkuluje s oceněním možných škod při jaderné havárii a zrušením zvýhodnění, které požívají provozovatelé jaderných reaktorů formou nepřímé dotace v podobě omezeného ručení za škody při případné jaderné havárii (v Česku například ČEZ ručí pouhými osmi miliardami korun). Odstraněním této skryté subvence by se také narovnala cena jaderné elektřiny.

Srovnáním nákladů pak vychází nejvýhodněji větrná a solární elektřina, následují fosilní zdroje a s nejdražšími náklady uzavírá výčet jaderná energetika. Autoři také kalkulovali při porovnání nákladů s odhadem ceny elektřiny z pomyslných nových jaderných reaktorů.

Do třetice můžeme jasný trend energetické proměny doplnit odkazem na analýzu zpracovanou pro Evropskou komisi společností Ecofys koncem minulého roku. Ta potvrzuje, že větrná energetika je nejlevnější zdroj a solární elektrárny mohou cenově konkurovat elektřině z jaderných reaktorů. Také experti Ecofys ve své analýze propočítali cenu jednotlivých zdrojů i takzvané externí náklady jednotlivých zdrojů na lidské zdraví v důsledku znečištění ovzduší a změn klimatu. Výhodnost obnovitelných zdrojů se ukáže právě po sečtení nákladů jednotlivých zdrojů s externalitami. Z tohoto součtu pak vyplývá, že větrné turbíny mohou vyrábět elektřinu za 105 euro na megawatthodinu. Cena elektřiny z jádra a solární energetiky je pak přibližně srovnatelná: 125 euro na megawatthodinu. Z fosilních zdrojů je nejlevnější zemní plyn a nejdražším zdrojem uhelné elektrárny (data se vztahují k roku 2012).

Udržitelná řešení nebyla nikdy dostupnější

Závěrem se můžeme vrátit ke slovům generálního ředitele agentury IRENA: „Nikdy nebylo levnějšího řešení pro odvrácení změn klimatu, pro vytváření pracovních míst nebo pro snížení závislosti na účtech do dodávky energie, než je šetrná energetika.“

Mezinárodní instituce předkládají zajímavé trendy ve vývoji energetiky. V Česku však začátkem letošního roku naopak otočil ministr průmyslu Jan Mládek kormidlo domácích výhledů směrem do minulého století. Jeho plán nabízející různé varianty prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí nebo plánem na výstavbu dalších reaktorů v Temelíně a Dukovanech vede českou ekonomiku pryč od stále levnějších a dostupnějších řešení.

Ministrovi průmyslu také můžeme připomenout krok, ke kterému se rozhodl minulý rok prezident Obama v USA: ve spolupráci s federální Agenturou pro životní prostředí představil plán, který povede k redukci emisí z uhelných elektráren o 30 % do roku 2030. Když prezident Obama zdůvodňoval potřebu úspory fosilních paliv, zmínil také zdravotní aspekt: s odkazem na práce vědců z Harvardu a Syracuse uvedl, že snížení znečištění pomůže jen v prvním roce platnosti opatření odvrátit 100 tisíc astmatických záchvatů a 2100 infarktů. Svůj postoj pak jasně shrnul: „Nemáme na výběr mezi zdravou ekonomikou a zdravím našich dětí.“

Zdá se, že dokud bude ministerstvo průmyslu řídit ministr Jan Mládek, tak budeme muset na podobnou pozici české vlády ještě nějaký pátek počkat.