Na jubilejním 15. stavebním veletrhu FOR-ARCH Praha 2004 byly z pěti ocenění GRAND PRIX dvě z oblasti TZB. V dnešním článku představujeme větrací jednotku DUPLEX RC firmy ATREA s.r.o. určenou pro nízkoenergetické rodinné domy.

Využití tepla získaného ze země je technika dnes již běžně využívaná u tepelných čerpadel. V systémech řízeného větrání je ale možné využít jak zemního tepla k vytápění budovy v zimním období, tak i zemního chladu k ochlazování budovy v období stále častějších letních veder.

Publikované řešení je pilotním projektem rodinného domu s nízkou energetickou náročností pro prvního konkrétního klienta. Navazuje na koncept rodinných domů určených v různých modifikacích pro opakovanou výstavbu, který náš ateliér zpracovával na objednávku Sdružení výrobců zpěňovatelného polystyrénu, Sdružení EPS ČR, v roce 2003.

Závěrečný díl seriálu je věnován popisu skutečně realizovaného řešení TZB v energeticky úsporném domě. Článek zmiňuje především systém vytápění tepelným čerpadlem, nucené větrání s rekuperací tepla a způsob ohřevu TUV.

Druhý díl seriálu popisujícího skutečně realizovaný energeticky úsporný rodinný dům je věnován přehledu hlavních použitých materiálů a konstrukcí. Dále je uveden souhrn tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí a výpočet tepelných ztrát.

Na veletrhu Aqua-therm Nitra představí dovozce, firma ATY art agency, krbová kamna s nízkou spotřebou. Společnost SLOVKLIMA Deimos zase první vestavěnou klimatizaci bez vnější jednotky.

Přestože se pro vytápění energeticky úsporných a nízkoenergetických budov velmi často používá teplovzdušné vytápění pro jeho výhodné spojení s větráním, nelze ani u těchto budov zavrhovat správně navržené vytápění teplovodní.

Další díl seriálu poskytuje základní přehled zdrojů tepla pro nízkoenergetické domy a naznačuje pohled autora na další cestu vývoje jejich zásobování tepelnou energií.

V tomto dílu seriálu se soustředíme na koncepci řešení z hlediska stavebně-energetického, což je jistě jedním z nejdůležitějších, nicméně nikoliv jediným prvkem celkového řešení budovy, kterou chceme nazvat nízkoenergetickou.

Nový seriál článků zpracovávaných originálně pro TZB-info nepředkládá "pravdy vyvolených" ale "jen" náměty pro diskuzi o stavbě energeticky úsporného domu pro odborníky a zkušené i nezkušené laiky. V úvodním dílu najdete úvahu o velkých nových rodinných domech, garážích, dlážděných terasách, soukromých bazénech a trávnících na velkých oplocených pozemcích na okrajích našich vesnic a měst a formulaci koncepčních hledisek trvale udržitelného stavění.

Sledujte průběh stále probíhající výstavby!

Ve snaze kvalitně zodpovědět nejčastější dotazy čtenářů v oblasti energeticky úsporného stavění rodinných domů požádala redakce Alternativní energie o pomoc odborníka nanejvýš povolaného Ing. Vladimíra Žďáru.

Rozhovor s Ing. Petrem Morávkem CSc. (nar. 1946), majitelem společnosti ATREA s.r.o., jednoho z nejvýznamnějších výrobců vzduchotechniky v České republice.

Názory a první zkušenosti investora a uživatele na jejich nový dům, který obsahuje řadu prvků moderní ekologické a nízkoenergetické výstavby, jsou konfrontovány s pohledem architekta - autora projektu.

Nové nařízení o hospodaření s teplem, ekologické a ekonomické tlaky kladou velké požadavky na snížení spotřeby energie. Z tohoto pohledu se řízené centrální větrání stává téměř nezbytností.

Na nízkoenergetické budovy je potřeba hledět ze dvou zásadních hledisek - z hlediska potřebného instalovaného příkonu vytápěcího zařízení a z hlediska roční potřeby tepla na vytápění. Jak již bylo mnohokrát citováno, hranicí je hodnota roční potřeby tepla na vytápění 50 kWh/m²a.

Rozhovor s Ing. Josefem Dvořákem (nar.1943), společníkem, jednatelem a ředitelem společnosti Klima Praha s.r.o.

Pro bezpečný provoz plynového spotřebiče je z hlediska projektanta především nutné zajistit dostatečný přívod vzduchu pro spalování i pro větrání. V článku jsou přehledně uvedena nejdůležitější pravidla pro projektování, která jsou platná podle současné legislativy.

Malé rozšíření teplovzdušného vytápění mají na svědomí mimo jiné špatné zkušenosti s amatérskými pokusy v 60. letech.

Autor nabízí nový pohled na moderně projektované budovy ze zorného úhlu vytápění, větrání a klimatizace. Překvapující je u těchto budov především poměr energetických ztrát a zátěží, oproti budovám tradičním. Zajímavé je i využití akumulačních schopností budovy, kdy díky malé potřebě tepla má i běžná konstrukce velký vliv na celkovou tepelnou bilanci.